pondělí 1. července 2019

Trable s Turkish Airlines

Let do Istanbulu byl v pohodě, většinu jsem ho prospal. Jídlo při letu bylo dost bídné, kam se Turci hrabou na Emirates. Do Istanbulu jsme dorazili po jedné odpoledne, zhruba v době, kdy jsme měli přistáva ve Vídni.
Trasa z Daru vedla na sever přes somálské Mogadishu, až k pobřeží Arabského poloostrova. Pak otočili kurs severozápadně podél pobřeží (ale stále nad Rudý mořem), na špičku Sinaje do Alexandrie a pak nad pyramidami (Peter je viděl z okna), opět změna kursu na sever směr Istanbul. Zřejmě se chtěli vyhnout přeletu přes Izrael.
V Istanbulu jsme dostali nové letenky na let do Vídně v 17:40. Takže se domů dostanu kdoví kdy v noci. Turci jsou psi pohanští, arogantní, neschopní. Kluk na transfer desku byl arogantní až hrůza.
Šli jsme s Igorem hledat lounge a když jsme obešli všechny tři, co tu jsou, řekli nám, že ta správná tu ještě není. Dali jsme si dobrý oběd a nakoupili sladkosti - koupil jsem domů baklavu a nadívané datle. Bylo to dost drahé, ale co už. Teď na světelné tabuli svítí zpoždění 30 minut. Paráda. Když se dostanu do postele před jednou v noci, můžu mluvit o štěstí. 

neděle 30. června 2019

Odlet z Afriky

Večer jsme se potkali v lodgi s Marthou. Chtěla se se mnou objímat, ale nepustil jsem si jí k tělu. Nejsme žádní kamarádi. Domluvili jsme se, že v jednu hodinu ráno pro nás přijede šofér Mumin.
Šli jsme si v deset hodin lehnout, ale moc jsem toho nenaspal. Mumin byl přesný jako hodinky, chvíli po jedné ráno jsme byli na letišti. Sehnal jsem tam nášivku na vestu a koupil s průvodce po Mikumi a Selous Game Reserve.
Odbavací procedura byla africky důkladná, zabrala asi hodinu a půl. Nicméně Turkish Airlines se opět předvedly - letadlo mělo tři hodiny zpoždění. Odlet z Daru byl po páté.
Šli jsme do letištní lounge, lehli si na gauč a spali. Spal jsem asi hodinu, dost mi to pomohlo.

Safari končí

Nakonec to bylo fajn safari. PJiné než jsem původně plánoval, ale moc fajn. Původně jsem sem jet nechtěl, plánoval jsem Zimbabwe. Kouzelná příroda v NP Ruaha, smaragdová džungle Udzungwa Mountains, překrásný Selous s mohutnou řekou Rufiji, i ty pláně Mikumi - to všechno víc než převáží obtíže a organizační problémy s Turkish Airlines při příjezdu, ztracený batoh i hrabivou Leinu z Msafiri Travels.
Neviděl jsem antilopy vrané, koňské ani losí. Zato jsem viděl bércouna - Elephant Shrew, cibetky a spousty žiraf. A lví rodinku se lvíčaty.
Náš průvodce Michael je dobrý člověk, ale starý pán. Dobrý řidič, špatný guide. Vlastně mám ani neukazoval zvířata, hledali jsme si je sami.
Co překonalo očekávání byli Masajové a nepopsatelný bushman Didi na pěším safari.
Většina lidí byla moc super. A obecně lidi v Tanzanii jsou fajn. Dospělí i děti. Dej Bože, ať se v pořádku vrátíme.
Asi jsem v Tanzanii naposled. Už jsem tu viděl všechno, co šlo. Ale třeba ne - třeba je mi Tanzanie souzená jako spolehlivé safari, které se povede, když všechno ostatní selže.

Den 11 GPS



Zpět v Dar es Salaamu

Jsme v Mallu v Dar es Salaamu. Dojeli jsme sem kolem poledního novou cestou, která vede víceméně přímo ze Selous Game Reserve do Daru. Dvě třetiny cesty nebyly vidět žádné vesnice, jen občas Masaj se stádem krav.
Blíže k Daru jsme vjeli do pahorkatiny zvané Pu Hills (možná spíš Pugu Hills), oblasti pěstování banánů a maracuji. Koupili jsme si maracuju a zelené mandarinky, překvapivě chutné a plné vůně.
V Daru jsme nechali bagáž v hotelu a nechali jsme se od Michaela odvézt na poloostrov Masaki.
Rozloučili jsme se s Michaelem. Dal jsem mu 120$ a kluci po 300 tisících šilinků. Šli jsme do mallu, centra s restauracemi a krámky. Dali jsme si super oběd, měl jsem polévku s mořskými plody a humra s hranolky.Byl božský.
Než jsme se najedli, sehnal jsem pro holky letní šaty s tanzanskými motivy. Po jídle Peter konečně sehna pohlednice a začal psát. Přitom zjistil, že má jen zelenou tužku a že známky, které si objednal už v Česku, nelepí. Půjčil jsem mu pero a lepidlo :-).
Teď už asi hodinu a půl píše, až se mu kouří od ruky.
V supermarketu jsem koupil čaj a pepř. Za chvíli musíme sehnat taxík, nebo spíš uber a odjet do hotelu. Odlétáme ve tři ráno.

Ráno s kočkodany

Ráno při snídani přes Mapumziko Lodge proběhlo hejno kočkodanů diadémových.

sobota 29. června 2019

Poslední večer

Tím naše cesta skoro skončila. Už nás nečeká žádný game drive, žádné safari. Jen přesu do Dar Es Salaamu. Mám obavu, jak to sbalím.
Po večeři sedíme u ohně. Peter si hraje s fotkami oblohy a mě dobíhá timelapse na GoPro kameře. Před chvíli jsme točili a fotili na stromě komby - Bushbaby. Afrika je super. Bude se mi stýskat, jako vždycky. Jdu balit.

Ptáci kolem Rufiji


 Vlha běločelá, White-fronted Bee-eater

Pravděpodobně zoborožec korunkatý - Crowned hornbill
Fotka nestojí za nic, jen dokumentační. Takhle jsem ho vyfotil před lety v NP Lake Manyara.
Tohle je možná kvakoš africký - White-backed night heron, ale kdo ví. Soudím podle bílého peří mezi křídly. Nemám lepší fotku a nemám fotky hlavy. Tanzaniabirds.net ho ani neuvádí.
Zoboun africký - African skimmer
Ledňáček modropláštíkový - Malachite kingfisher
Ledňáček jižní africký - Pied kingfisher
Ledňáček kápový - Brown hooded kingfisher
Tenhle mi dal zabrat. Je to jako detektivka. Podobný je ledňáček šedohlavý - ale ten má výrazně hnědý hnědý spodek těla. Tuším, že průvodce Salúm taky tvrdil, že je to ledňáček šedohlavý. Ale vsadil bych se, že není.
Ledňáček mangrovový zase nemá černá záda a horná stranu křídel, jen úzké černé proužky na křídlech.
Ledňáček senegalský - Woodland kingfisher taky nemá černá křídla a záda.
Konipas africký, African pied wagtail



Rybařík velký - Giant Kingfisher
Fotky jsou jen dokumentační, vlastně jsou to framy z kamery.

Den 10 GPS



Na veliké řece Rufiji

Oběd jsme měli v 15:00 v lodgi. Pak jsme jeli s Igorem na boat safari na Rufiji. Peterovi není dobře, bolí ho v krku a v lodgi si spokojeně fotil celý den.
Jeli jsme pramicí s přívěsným motorem.
Měli jsme kapitána jménem Abdullah a průvodce se jmenoval Salúm. Jeho jméno jsem si nezapamtovla, naštěstí jsem si ho natočil do kamery.
Jeli jsme proti proudu Rufiji. Každý rok při období dešťů se tu řeka rozvodní, ukrajuje břehy, meandruhe a tvoří nová ramena a ostrovy. Mění koryto místy i o stovky metrů - dnes jsme se plavili na místě, kde je podle mapy souš.
V místech zúžení Rufiji slušně teče a tvoří si peřeje, takže jsme se proti proudu museli probíjet. Jelo nás asi pět lodí.
Cestou jsme pozorovali krokodýly, hrochy, varany nilské a hlavně ptáky.
Nadchla mě kolonie vlh běločelých.

Viděli jsme čtyři druhy ledňáčků včetně ledňáčka Giant Kingfisher, který je skutečně veliký a nádherný.  Bohužel jsme ho viděli po setmění a mám ho jen na kameře. Takže fotka jen dokumentační.
Průvodce Salúm ze mě měl radost, že poznám některé ptáky po vzhledu i po hlase. Viděli jsme čejky hnědé, kladivouše, zobouny africké.
 
Před šestou hodinou jsme zakotvili na písčitém ostrově vprostřed toku Rufiji.
V řece funěli a řvali hroši, kolem vodní ptáci, na ostrůvku velcí krokodýli nilští.

Do toho zapadalo slunce a odráželo se na hladině Rufiji.
Prostě paráda.

Ptáci v Selous Game Reserve

 Perlička kropenatá - Helmeted guineafowl
Vlha malá - Little bee eater
Pisila čáponohá - Black winged stilt
 Zejozob africký
 Orel jasnohlasý
Kolpík africký - African spoonbill
Čejka trnitá - Spur-winged lapwing
Drongo africký - Fork-tailed Drongo
 Sup africký - White backed vulture
Nesyt africký - Yellow billed stork
Čejka hnědá,  African wattled lapwing
Pravděpodobně Vdovka rajská - Eastern Paradise-Whydah. Ten dlouhý ocas roste samečkům jen v době toku.
 Přádelník mahalský - White-browed Sparrow-weaver
Bulbul zahradní - Yellow-vented Bulbul