Velká migrace do třetice, 3.3.2013

Mezi kopci Loisiurai a Oldoinyo Olobaiye jsme narazili na stádo pakoní migrující k potoku a podél něj. 

Byla to zase neskutečná masa pakoní a zeber. Snad trošku menší než stádo u lake Magadi, ale i tak od obzoru až k řece.

Blížili jsme se k jihozápadní hranici Serengeti. Rangeři za potokem vypalovali přerostlou suchou trávu, aby v období dešťů mohla vyrašit nová nizoučká travička.

Otočili jsme se zpět na sever k Moru Kpjes. Cestou jsme viděli sloní rodinu s maličkým slůnětem a jednu hyenu.

U jezera jsme chvíli pozorovali migrující stádo. Povedlo se mi udělat pěknou fotku s čápy marabu a zebrami.

Na fotce dole je čáp nesyt africký a čápi marabu.

 V rákosí jsme zahlédli varana nilského. Je to docela veliká potvora, s ocasem možná metr a půl dlouhá.

Velká Migrace u Lake Magadi, 2.3.

Těch pakoňů u Naabi Hill jsme se nakonec nedočkali. Stádo se k přechodu silnice prostě neodhodlalo. Snad po hodině čekání jsme to vzdali a vyrazili dál na severoseverovýchod. Viděli jsme krásné buvolce topi a buvolce stepní, kteří odpočívali vedle cesty.

 Buvolec stepní (Coke's hartebeest, Dickson to vyslovoval jako Koku Hartebest) je nádherné zvíře, údajně je to nejrychlejší antilopa v Serengeti. To by člověk nehádal.

Buvolec Topi je podle mě jedno z nejkrásnějších zvířat v Serengeti. Bohužel jsme viděli jen tuhle jednu skupinku.
U Simba Kopjes jsme uhnuli z hlavní cesty doprava, směrem na severovýchod. A u kopce Elmakati to začalo: narazili jsme na Velkou migraci.

 Obrovské stádo zeber a pakoní se táhlo od jihu na sever, kam oko dohlédlo. Zvířata nebyla rozptýlena jako na pláních u Lake Ndutu, ale shromážděna ve skupinách blízko u sebe.

Pakoně i zebry měli mladé.

Zebry se většinou popásaly, pakoně se schovávali ve stínu pod sluncem.

Zahnuli jsme na jih k jezeru Magadi. jeli jsme snad tři kilometry naproti stádu, které se zvolna sunulo proti nám. Tady se pakoně nestyděli, přebíhali cestu před i za naším autem.

Projeli jsme kolem jezera až k místu, kde cesta náspem překračuje řeku Mbalageti, močál kolem ní a přítok od jezera Magadi. Bylo vidět, že na druhém břehu je ještě neskutečně velký zbytek stáda.

Koncentrace a množství zvěře bylo nepopsatelné. Odhadl bych celkový počet zvířat na desítky tisíc, možná až dvěstě tisíc. Převažovaly zebry, ale bylo tu i hodně pakoní.

Tady jsme zažili tu pravou Velkou migraci: pakoně i zebry chtěly přejít řeku, ale zároveň se bály, takže z vody prudce vybíhaly.

Některé vstupovaly do místa, kde bylo vody po břicho a hltavě pily.

 Bylo to neskutečné divadlo, zázrak přírody. Jen doufám, že se mi to povedlo pořádně nafotit a natočit.