Zobrazují se příspěvky se štítkemUganda 2017 Den 9. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemUganda 2017 Den 9. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 12. února 2017

Queen Elizabeth Bush Camp

Přes kanál Kazinga jsme přejeli na jižní břeh. Most je ponton z druhé světové války, původně byl v Anglii na Temži. Edwardovo i Georgovo jezero jsme měli možnost vidět z kráterové vysočiny. Kanál je docela široký. Nedivím se, že Stanley považoval Lake George za záliv Lake Edward. Kanál sám má na šířku kolem půl kilometru.

Queen Elizabeth Bush Camp má atmosféru starých safari. Večeře se podává u stolů s petrolejkami kolem ohně. Chatky shlíží na Kazinga Channel. Pod chatkou slyšíme hrochy, V chatě je suchý záchod a sprcha venku za rákosovou ohrádkou. Bush shower a bush toilet, jak má být. Sprchování při měsíčním světle má hodně slušnou atmosféru.
Přes camp vede hroší stezka a k chatce nás doprovodil guide s baterkou. Sami chodit nesmíme.
Dobrá zpráva je, že se komáří štípance začínají hojit. Špatná zpráva je, že mě na kráterech dvakrát štípla moucha tse-tse. Zatím bez následků, tak to snad vydrží.

Kolem Rwenzori krajem kráterových jezer

U shopu jsme od Ronalda dostali ananas a vyrazili do Queen Elizabeth NP. Ronald nejel po hlavní přes Fort Portal, ale střihl to vedlejší cestou kolem kráterového jezera Kasenda. Jezero je nádherné.

Ronald nám zastavil u místa s výhledem na borovici u jezera. Toto místo je vyobrazeno na 20 000 šilinkové bankovce.
Poobědvali jsme v Kasese v doclea luxusní indické restauraci. Honza si dal vražedně ostrou sweet-and-sour čínskou polévku, salát a hovězí Stroganov - rádoby hustou smetanovou omáčku s masem. My s Peterem jsme měli převařené nudle s hovězím.
Kasese leží pod Rwenzori. Na hřebenech byl chvilkami vidět sníh, ale pak hory zahalily mraky. Bylo dusné vedro.
 Na polích u Kasese se pěstuje bavlník. Překvapilo mě, jak jsou chomáčky bavlny měkké a veliké.
Mezi Kasese a národním parkem Queen Elizabeth jsme překročili rovník. Označuje ho docela jednoduchý betonový pomník, u kterého jsme se vyfotili.
U vchodu do Queen Elizabeth NP stojí Queen's Pavillon, který už 3x hostil setkání člena britské královské rodiny a krále kmene Ankole. Na počest toho prvního setkání s královnou Alžbětou se park přejmenoval.
Byl odtud výhled na Georgovo jezero.
Jeli jsme Crater Drive, cestou vedoucí kolem sopečných kráterů. Krajina, jakou jsem ještě neviděl. Každý z kráterů byl jiný: viděli jsme kráter s jezerem, kráter se solným jezerem, travnatý kráter, kráter zarostlý pralesem.
Oblast se jmenuje Katwe Crater Explosion Fields a má naprosto kouzelnou atmosféru. Teď na konci Dry season tu bylo jen málo zvěře, pár vodušek a buvolů, hodně frankolínů rudohrdlých.
V kráteru Kyemengo hořel buš. Dojeli jsme na vyhlídku Baboon Cliffs. Otevřel se nám neskutečný pohled na obrovský hluboký kráter, z půlky vypálený.
Na dně šlehaly plamen živené horkým větrem.
Z kráteru se valila oblaka dýmu, jako by znovu obživla sopka. Byla to neuvěřitelná podívaná.
 Honzova atmosférická fotka...

Procházka bažinou Bigodi pokračuje


V bažině byla spousta motýlů, komáři naštěstí žádní. Prošli jsme papyrem, viděli jsme stěhovavé mravence - Safari ants. Naštěstí jsme měli kalhoty zastrkané do ponožek.
Zoborožec černobílý - Black-and-white casqued hornbill -  byl velice plachý, udržoval si od nás velikou vzdálenost. Fotka je jen ilustrační.
Honza si vykládal s Kate, zjevně mu padla do oka. Škoda že dnes odjíždíme - nebo spíš naštěstí.
Viděli jsme také mangabeje - Black cheeked mangabey, rozčepýřené černé opice s dlouhým ocasem.


V bažině byly kromě nás dvě další skupiny turistů. Jak se ukázalo, jedna ze skupin byla rodina z jižní Moravy. Tatík měl vlasy do culíku a náušnice, mamina v leginách a dvě dospívající děti - kluk s holkou. Rodinka neuměla moc anglicky, synek jim překládal a příroda jim zřejmě také moc neříkala.
Taťka se s námi dal do řeči. Prý Uganda oproti Serengeti není nic moc, prý projíždí celý svět - Čína že je bomba, Japonsko, a teď že dělají Ugandu, zítra odlétají na Viktoriiny vodopády a ještě je čeká Botswana a Namibie. Prefabrikovaná africká dovolená od cestovky - děkuji, nemusím.
Bažina byla plná kytek a motýlů.

Tahle květina je African Blood Lily, česky krvokvět natalský.
Na stromě u stezky jsme zastihli kouzelného zejozoba afrického, který si sušil křídla. Vypadal jako meditující buddhista v lotosovém sedu. Byl jsem za kinga, když jsem věděl, jak se jmenuje česky.
Amarant malý (Red-billed Firefinch)
 
Povedlo se mi udělat pěknou fotku ibise hagedaš - Hadada ibis.

Bigodi Swamp Walk - guerézy a turakové

Dnes jsme absolvovali odložený Swamp Walk. Po snídani (k ekteré jsem dostal sýr!) jsme se rozloučili s Kibale Forest Campem a vyjeli. Jen kousek od campu, ve vsi Bigodi, je výchoziště stezky. Jsou tam dva shopy, záchodky a krámek s pitím. Náš ranger se jmenoval David a šla s námi také prsatá dívčina jménem Kate, která se zaučuje na rangera, Celá atrakce je v režii místní komunity, stejně jako včerejší cultural walk.
Šli jsme asi tříhodinový okruh kolem bažiny. Bažina je zarostlá papyrem, který vytváří neproniknutelné houští. Na okrajích bažiny rostou stromy obydlené opicemi. Občas tam dokonce zavítají šimpanzi z pralesa, pobudou pár dní a zase zmizí.
Prales kolem bažiny je jiný než Kibale. Roste tu hodě vlhkomilných rostlin a také palmy, které připomínají datlové.

Stezka vedla na kraji lesa, na rozhraní plantáží a také přes bažinu. Na vlhčích místech je dřevěný rošt. Teď v období sucha by snad ani nebyl nutný.
Ještě před vstupem do bažiny jsme viděli velké modré turaky, nádherné ptáky s modrým a žlutým peřím. Místní lidé jim říkají lipstick bird, protože mají na špičce žlutého zobáku červenou "rtěnku".
Na začátku stezky bažinou jsme zastihli skupinku gueréz červenohlavých- Red colobus monkey.

Dozvěděli jsme se, že colobus pochází z řečtiny a znamená "chybějící" - protože guerézy mají na rukou jen čtyři prsty. Proto jsou oblíbenou kořistí šimpanzů - když spadnou ze stromu, šimpanzí samci je snadno uloví.
Prý mají propracovanou taktiku, samice guerézy splaší a samci číhají na zemi.
V papyrech jsme pozorovali dvojici veverek rudonohýchRed.legged sun squirrel. Byly naprosto kouzelné a daly se krásně fotit.
Ani jsem netušil, že takové zvíře existuje, v mé knize Mammals of Africa je popsána jen veverka kapská.