Hlavním cílem pěšího safari bylo dostat se blízko k plameňákům. Včera jsme jich viděli milionová hejna, ale tak na tři kilometry. Fotit to nešlo. Dnes jsme se k nim chtěli dostat nablízko.
Zuli jsme si boty, nechali je u travnatého ostrůvku v blátě a šli dál bosky. Bahno nám teklo mezi prsty a smrdělo stejně jako rybniční bahno u nás. Průvodce nás ujišťoval, že je to úplně bezpečné a že tam nejsou žádné bakterie. Tak o tom bych si dovolil silně pochybovat.
Došli jsme k vodě a dál se brodili. Bylo tam vody po kotníky. Ve vodě plavalo peří plameňáků, byla kalná a teplá.
Došli jsme asi dvěstě metrů vodou k nejbližšímu hejnu. Byli tam jak dospělí dočervena zbarvení ptáci, tak mladší bělaví. Zjistili jsme, že blíž než na nějakých sedmdesát - sto metrů se k nim nedostaneme.
Plameňáci z nejbližšího hejna nás zpozorovali a vydali se směrem od nás. My jsmejim nestačili, protože jsme se v bahně bořili.
Udělali jsme pár fotek. Po chvíli se hejno zvedlo a poodlétlo o pár stovek metrů dál. Byl to úchvatný pohled.
