úterý 15. srpna 2023
Pěší safari v Okavangu
V 17:00 jsme vyrazili na walking safari. Šli jsme asi 1 km od tábora směrem na jih. Napřed nebylo nic vidět, pak jsme dorazili k vodě, kde se pásla skupinka vodušek lechwe. Tak jsem si připsal další druh do seznamu!
Opodál bylo vidět několik skupin slonů, jedna byla přes kanál od nás. Ve vodě byli hroši a kolem několik vodních ptáků - ibisové, čejky běločelé a zejozob.
Zapadalo slunce, krajina byla krásně nasvícená a o pár metrů dál se procházely další žirafy. Byla to paráda.
Teď sedíme v kempu u ohně, Gee vaří večeři a posloucháme řvaní hrochů, zpěv cikád a kvákání žab. Přes den nebyly slyšet ani cikády, ani žáby. Teď je to hotový koncert.
Okavango nezklamalo. Z vody sice nebylo vidět nic moc, ale pěší safari to vynahradilo. Jen ti komáři jsou otravní.
Koupeme se v Okavangu a pozorujeme žirafy
Odpoledne jsme se šli vykoupat do Okavanga. Průvodci říkali, že v mělkých kanálech je to v pohodě. Šli jsme asi 200m po proudu atam jsme se vykoupali. Kanál byl sotva do pasu, voda byla chladná a příjemná.
Byl to super pocit, ochladit se uprostřed horkého dne v čisté vodě Okavanga. Při břehu bylo trochu bahno, vlezli jsme do vody přes mokoro. V kanálu bylo dno písečné.
Pak jsme pozorovali stádo žiraf, které přetahovalo kolem našeho tábora. Bylo to úžasné, klidně stát u termitiště a pozorovat majestátní žirafy jen pár desítek metrů od nás.
Na mokoro do Okavanga
Ráno jsme sbalili tábor a vyrazili do delty Okavanga. na sever od Maunu se začaly objevovat polámané stromy od slonů a sloní trus. Prvního slona jsme uviděli hned kousek od odbočky ze silnice. Velký samec se pásl hned u cesty, druhý byl opodál v bažině. Jeli jsme zajímavou krajinou, kde se střídaly močály s otevřenou vodou a křovinatým bušem. Všude se pásly krávy a viděli jsme i další sloní rodinku, ale nic dalšího.
Projeli jsme pár vesnicemi a pak i Buffalo fence - plotem oddělujícím divoké Okavango od oblasti s dobytkem.Kousek za plotem už na nás čekalo Okavango - otevřená hladina velkého kanálu, u něj spousta mokoro - laminátových lodic. Ořeložili jsme do lodic veškerou bagáž včetně stanů a Geeho kuchyně. Všechnu práci udělali polers - chlapi a ženské od mokoro lodic.Pak nás naskládali do lodiček a vyrazili jsme.
Byla to paráda: naprostý klid a ticho, lodičky klouzaly vodou mezi lekníny a rákosím. Bylo slyšet ptáky a viděli jsme nějaké jacany a zejozoba. Místy jsme jeli širokými kanály, jinde jsme se proplétali mezi rákosím kanály širokými tak akorát na mokoro.
A pak jsme uviděli stádo žiraf: bylo jich snad 6 nebo 8, dvě velké a ostatní menší. Prý to byli samí samci. Byla to vážně paráda. Mokoro bylo krásně stabilní, seděli jsme na dně na matracích a náš poler nás strkal dopředu pomocí dřevěné tyče.
Přistáli jsme na ostrově v deltě, opodál jsou dva další tábory. Místo bylo úplně prázdné, ale bylo vidět, že tu už lidi tábořili.
Gee postavil polní kuchyni, polers postavili polní sprchu a záchod. Sprcha je vlastně nádoba zavěšená ba stromě, pod ní je zástěna. Záchod je díra v zemi, kolem ní stan, před záchodem je rýč na zasypávání hlínou,. Na záchodě je prkýnko na železné konstrukci. Je to praktické.
K obědu jsme měli hotdogy a salát coleslaw. Máme dlouihou siestu a odpoledne půjdeme na walking safari.