Den 7 - GPS

U Masajů

Když se vrátil Michael s opraveným autem, naložil jsme Lazara a vyrazili do masajské vesnice. Byl jsem u Masajů před lety v Ngorongoro a  tohle bylo o několik levelů výš.

Masajové byli přátelští, povídali si s námi, ukázali nám svoje bomy na krávy a chlívky na březí kozy.

Mladí bojovníci Morani byli nádherní, jeden měl kůži červenou. Myslel jsem, že je to od heny, ale pak se přiznal Igorovci, že mu jen pouštěla barva z deky.

Morni jsou ozdobení korálky a malými kovovými mincemi. Všichni Masajové se s námi zdravili, podávali si s námi ruce - včetně dětí, žen a náčelníka.

Morani žvýkali větvičky z jednoho keře a čistili si zuby. Taky jsme si uřízli větvičku - měla příjemnou mentolovou příchuť.

Morani nás vzali do chatu. Ukázali nám kalebasy na mléko - říkali, že je vymývají nějakou rostlinou, aby se mléko nekazilo.

Vyprávěli, jak moc jsou pro ně důležité krávy - že krávy jsou pro ně vším. Mají z nich kůži, mas, rohy, mléko, krev, za krávy si kupují manželky, když je prodají na jatka, tak za ně mají peníze.

Morani nám navlékli masajské tógy, půjčili nám klacky a fotili se s námi.

  Ukázali nám, jak se hází kopím- hodil nejméně 30m.

 Ukázali nám, jak rozdělávají oheň třením dřev.

Nakonec nám zatančili masajský tanec. Připojily se i malé dětíi a náš lodge manager Lazaro.

Skákali do výšky jako na pružinách a krásně zpívali - rytmický hrdelní zpěv, který vedl hlavní zpěvák a ostatní mu odpovídali. Nejvýžš skákal Lazaro.

Všichni ve vsi - i tanečníci - si tanec uživali. Vedle mě seděl náčelník, pochechtával se spokojeně a kvitoval válečníky, kteří skákali nejvýš.

Oproti tomu, co jsem viděl ve Ngorongoro, to bylo skvělé, autentické a živé. Bylo vidět, že si to uživají.

Rozdali jsme dětem poslední bonbony- měly velký úspěch.

 Nakoupili jsme nějaké masajské korále, koupil jsem dřevěnou misku a křížek z korálků pro Pavla Petrašovského.

S Masaji jsme se srdečně rozloučili, mávala nám celá vesnice.

Teď sedíme v restauraci a popíjíme kořalku od Jany. Zdeněk vykládal příhody z života v Zanzibaru. Prý se tu hodně staví a ceny nemovitostí klesají. Číňani tu prý staví bungalovy po stovkách. v Zanzibaru prý všichni uplácejí a kradou a žebrají. Zloděje prý kamenují a upalují, přesto všichni kradou.

K večeři jsme měli Mboga mboga - mrkev vařenou se zeleninou a cibulí.

Dědečkovo pořekadlo

"Živému sa hocičo prihodí."

Pravil Igorův dědeček.

Setkání s krajany

Večer jsme se vrátili do lodge. Michael jel do servisu a my jsme šli jsme na kafe na bar. Do lodge přijeli další tři hosté. Šli jsme na bar - a za chvíli někdo volá: "Mluví tu někdo česky?"
Dva z Čechů jsou z Kutné Hory - matka Jana Drtinová a její syn Štěpán a s nimi kamarád a průvodce Zdeněk Macek. Jsou na dovolené v Dar es Salaamu a na Zanzibaru a teď si udělali výlet do Mikumi a Udzungwa Mountains. Jana je vojenská policajtka, byla na misi v Afghánistánu a je to od pohledu rázná a drsná ženská. Dělala potápění v armádě a má proježděný kus světa.
Zdeněk  bydlí na Zanzibaru, kde má jeho matka penzion. Živí se jako průvodce turistů.

Safari v Mikumi

V 7 ráno jsme vyjeli do národního parku Mikumi.

Silnice Transtanzanian prochází přímo středem parku. Už ze silnice jsme viděli slony, žirafy, impaly a paviány. podél cesty jsou cedule oznamující výši pokuty za srážku se zvířetem. Je to odstupňované podle druhu zvířete,

Hned po vjezdu do Mikumi jsme dostali tip na lvy. Michael jel přímo k nim.

U cesty stála tři auta. Asi 30 m od cesty se povalovala lvice. Kousek dál v trávě byla druhá se dvěma lvíčaty.

Po chvíli se v křoví zvedl lev. Lvice přecházely, většinou ležely, pak se zvedly. ušly pár kroků a zase sebou praštily. Lvíčata je následovala.

Lev se za celou dobu nehnul, jen několikrát zvedl hlavu. Když ležel, nebyl za trsem trávy ani vidět.
Pozorovali jsme lvy asi tři čtvrtě hodiny. Jsem moc rád, že se to povedlo.

Mikumi je úplně jiná krajina než Ruaha. Je to rozlehlá pláň, jen řídce zarostlá stromy a křovím.

Jsou tu veliká stáda impal, tipl bych, že přes 200 kusů. Nikdy jsem tak velká stáda neviděl.

Hustota zvěře v NP Mikumi je o dost menší, než v NP Ruaha. Tu a tam je vidět stádo impal, pár žiraf, pět šest zeber nebo osamělý pakůň.

 Viděli jsme jen jedno větší stádo pakoňů. V hippo poolu jsme viděli pár hrochů, ale oproti Ruaze nic moc.

Viděli jsme jednoho velkého krokodýla.

 Všude po cestách pobíhaly čejky korunkaté a poletovaly leskoptve nádherné. Viděli jsme jednoho zajímavého dravce, zřejmě snake eagle.

Projeli jsme několik waterholes. Vylezli jsme na baobab (po žebříku) a viděli jsme velký dutý baobab s žebříkem uvnitř, kde se v minulosti schovávali pytláci.

 Cestou zpátky začalo Michaelovi něco vrzat v autě, tak mi půjčil řízení. Zařídil jsem si Toyota Landcruiser po NP Mikumi.

Viděli jsme slonici se slůnětem docela blízko.

Na závěr jsme viděli dva nádherné sloní samce. Ten větší měl úžasné kly.