Zobrazují se příspěvky se štítkemNamibie 2015 Den 6. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNamibie 2015 Den 6. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 9. července 2015

Trasa 6. den - Swakopmund - Cape Cross - Twyfelfontein

9. 7. 2015 8:48 am

Name:Den 06 Swakopmund - Cape Cross -Vingerklip - Twyfelfontein
Date:9. 7. 2015 8:48 am
Map:
(valid until Jan 17, 2016)
View on Map
Distance:649,6 kilometers
Elapsed Time:12:32:56
Avg Speed:51,8 km/h
Max Speed:146,3 km/h
Avg Pace:1' 09" per km
Min Altitude:4 m
Max Altitude:1 200 m
Start Time:2015-07-09T07:48:24Z
Start Location:
Latitude:22.685818º S
Longitude:14.523313º E
End Location:
Latitude:20.570572º S
Longitude:14.368892º E
Mapa:

Damaraland a Vingerklip

Z Cape Cross jsme se vrátili na jih k Henties Bay a odbočili na sever směr Uis. Následovala nejotravnější část cesty: 100km roviny, poušt, rovná cesta, nikde nic. Za celou cestu jsme videli jen jedno hejno pštrosů, jinak nic.
V Uis jsme se najedli v příjemné hospůdce. Museli jsme odhánět neodbytné prodavače krystalů. Pohoří Brandberg zklamalo, bylo celé v oparu, neviděli jsme z něj nic.
Za Uis začalo přibývat vegetace. Objevily se keře, stromy. Podál cesty byly damarské vesnice, potkávali jsme dobytek, pasáky ovcí a vozíky tažené třemi až pěti oslíky zapřaženými vedle sebe.
Rozhodli jsme se navštívit Vingerklip, malebnou skálu na východ od Khorixas. Zajeli jsme si, ale snad to stálo za to: přijeli jsme tam právě při západu slunce.
Okolí Vingerklipu tvoří opadavé lesy mopane. Jsou velmi malebné, nekteré stromy byly sytě zelené, jiné zlaté a žloutnoucí. Listy mopane jsou dvojlaločné, trošku připomínají listy jinanu, ale jsou mnohem větší.
Do Twyfelfontein jsme dorazili ve 20:00. Měl jsem cesty už plné zuby. Naštestí to byl poslední opravdu dlouhý přesun.

Cape Cross

Ve čtvrtek 9.7. jsme se přesouvali na sever.  Vyjeli jsme ze Swakopmundu směrem na Henties Bay.
 Kousek před městem jsme udělali zastávku u lodi Zeila, která tu ztroskotala 25.8.2008.
Vrak leží v moři pár desítek metrů od pobřeží a asi tam berou ryby, protože tam lovilo několik rybářů. Loví se tu ze břehu, rybáři mají dlouhé házecí proty, které vozí na čumáku auta jako tykadla.

V Henties Bay jsme natankovali, dali si kafe a nakoupili biltong – výtečné sušené antilopí maso. Peter si vyměnil peníze.
Pokračovali jsme směrem na Cape Cross. Tady stojí portugalské padrao – kříž, který tu roku 1486 vzyčil Diego Cao, portugalský mořeplavec a předchůdce Bartolomea Diaze.  Současný kříž je jen replika, originál je v Berlíně.
Na Cape Cross je také kolonie lachtanů jihoafrických. Kolem lachtaního ležení vede dřevěný ochoz, po kterém se člověk dostane až těsně k odpočívajícím zvířatům.
 Kolonie odporně smrdí hnusnou směsí psích granulí, moči a chcíplé kočky. Není divu, viděl jsem minimálně jedno mrtvé mládě povalovat se kousek od ostatních. Šakali si tu jistě přijdou na své.
Lachtaní kolonie je jeden velký povyk, hlomoz, pohyb, bečení mláďat a řev starých samců. Lachtani odpočívají, vyvalují se, spěchají k vodě nebo od vody, samice kojí mladé.

Moře se černalo lachtaními hlavami a ploutvemi. Nad mořem přelétala ohromná hejna vodních ptáků, moře tu musí být ohromně bohaté. Udělal jsem pár super fotek, ale nakonec jsem byl rád, když jsme odjeli.
Ještě k portugalskému kříži: ti muží museli být odvážní až k neuvěření, když tak daleko od domova v tak nehostinné zemi neztratili naději a dokázali se vrátit domů.
 Okolí Cape Cross je totální pustina, skoro nic tu neroste, všude jen písek, sůl a kameny.