Ptáci v Khama Rhino Sanctuary

 Ťuhýkovec pruhokřídlý - Crimson-breasted Shrike

Leskoptev jihoafrická - Burchell's Glossy Starling

Perlička kropenatá

 

Sup africký . White.backed Vulture

Fotka je z následujícího dne při přejezdu do Maunu.

Video z Khama Rhino Sanctuary

 

Khama Rhino Sanctuary - V zemi nosorožců

Do Khama Rhino Sanctuary jsme dojeli až někdy v 16:30. U brány si nás převzal lokální ranger jménem Sydney. Přesedli jsme do jeho terénního landcruiseru a vyjeli na safari. 

Rezervace je zarostlá nízkým trnitým bušem. Jsou tu i velké travnaté pláně s několika waterholes. Viděli jsme spousty zajímavé zvěře: impaly, springboky, pakoně, buvolce - zřejmě buvolce káma, red hartebeest.

Pak jsme uviděli nosorožce. Skupinka pěti bílých nosorožců polehávala, vedená samicí s obrovským rohem. Vzadu za plání jsme viděli další skupinu a opodál dvojici. Byli dost daleko. 

Pak se nejbližší skupinka zvedla a vyrazila směrem k napajedlu. Přejeli jsme tam a počkali si na ně. Nad plání zapadalo slunce, nosorožci vířili prach a pomalu kráčeli až k vodě. Byla to epická paráda.

 

 

Vylezli jsme z auta a šli kousek k nosorožcům. nemělo to chybu. Když se napili, vydali se zvona směrem ke druhé skupince, která právě šla k vodě. Takže v jednu chvíli jsem měl v objektivu devět nosorožců a dva další se pásli o pár set metrů dál. 

 

Byla to magická chvilka. Ziwa Rhino nezklamala.

Když jsme přijeli do tábora, stany už stály. Průvodci udělali oheň a Gee uvařil večeři. Měli jsme kuře na kari s rýží a zeleninový salát.

Zítra vstáváme v 5:30 a jedeme do Maunu. Pozítří nás čeká Okavango!

Nad hlavou mi září jižní kříž. Mléčná dráha se táhne oblohou jao stříbrný pás. 

Dělali jsme brífing a zdá se, že do Okavanga asi letadlem nepoletíme. Chtějí za to 190 dolarů, což mi přijde trochu moc. Zdá se, že ceny jsou pěkně vyšroubované.

Z Joburgu do Botswany

Sedím na plátěné židličce u ohně, vedle mě Gee připravuje večeři. Je i dobře. Ráno jsme vyrazili z Johannesburgu v 6:30. Jeli jsme na Pretorii a pak na sever k Botswanské hranici. Už cestou jsme viděli spoustu zvěře: impaly, blesboky, kudu, žirafy, paviány. nejvíc mě potěšil samec nyaly - nyalu jsem viděl v přírodě poprvé. Ani jsem to nečekal a bylo to super.

Cestou jsme měli pár zastávek u pumpy. Koupili jsme si biltong a zázvorový tonic. Osídlení na sever od Joburgu vypadá docela blahobytně a bohatě, místy byly nápisy v afrikánštině.

Na fotce je hřeben Waterberg jižně od Wolwerfontein.

Na hranice jsme dorazili až po poledni. Snad hodiu jsme strávili ve frontě.

Za hranicemi jsme zastavili na oběd. Měli jsme tortily plněné zeleninou, kterou jsme sami krájeli. opodál odpočívaly krávy, když viděly, že jíme, tak přišly blíž a chtěly taky. Dali jsme jim slupky od okurky a zbytek paprik. 

Krajina byla hodně členitá, některé kopce byly jako stolové hory, jiné byly oválné. 

Ve městě Palapye jsme viděli povrchový důl na uhlí a jedinou botswanskou elektrátnu. 

Ještě jsem zapomněl zmínit Limpopo, které sme přejeli hned za hranicí. Bylo hodně vyschlé a zarostlé rákosím.

Cestou jsme pospávali a krmili se ovocem, které jsme dostali ve velké bedýnce do auta.