Jezero Eyasi a cibulová plantáž

Vrátili jsme se zpět do Tindiga Tented Campu na skvělý oběd o třech chodech. Bylo to skvělé, obědvat ve stanu v buši jako v prvotřídní restauraci.

Po obědě nás Alfan vzal na místní cibulovou farmu. Prošli jsme se podél závlahového kanálu a prohlédli si zavlažovací systém. Alfan nám řekl, že zavlažování je sponzorováno vládou, která financuje výstavbu hlavních rozvodných kanálů.

Jednotlivá políčka patří rodinám, které tam pěstují červenou cibuli pro celou Tanzanii a Keňu. Cibule se musí ošetřovat hnojivy a insekticidy.

Všechno dělaji ručně, jak jsme sami viděli.

Z plantáže jsme se zajeli podívat na jezero Eyasi. Protože se pramenící voda spotřebovává na  zavlažování cibulových farem,  jezero během suchého období zcela vysychá a naplní se jen během období dešťů. Tak jsme si prohlédli alespoň tu písčitou pláň.

Krajina kolem jezera má hodně polopouštní charakter s opunciemi, baobaby a euforbiemi. Udělali jsme tam pár pěkných fotek.

Přejezd do Tindiga Tented Camp

 Odpoledne jsme přejeli z Ngorongoro k jezeru Eyasi. Sjeli jsme z vysočiny Ngorongoro do Oldeani a tam jsme odbočili z hlavní silnice směrem na západ. Krajina byla zpočátku spořádaná a elektrifikovaná, viděli jsme pole obdělané traktorem.

Cestou dál na západ se krajina proměnila. Pole vystřídal suchý buš s červeným kamením a prachem, domky byly nahrazeny chatrčemi, zemědělství se omezilo na stáda skotu, ovcí a koz. Silnice nebyla moc kvalitní, jeli jsme sotva třicet-čtyřicet kilometrů za hodinu. Každá rokle vymletá do suché krajiny představovala zdržení.

Tábor Tindiga Tented Camp leží v buši a je hodně oldschool: stany s moskytiérami, elektřina jen ke svícení, kolem tábora trnitá ohrada. Je to suchý trnitý buš, keře, kaktusy a juky. Těším se na zítřejší lov s křováky kmene Hadzabe.