Let z Dubaje byl moc příjemný. Spal jsem, pak jsem si pustil film Bohemian Rhapsody v cenzurované verzi s arabskými titulky. Byla tam vystřižená erotika a polibek Freddieho s jeho milencem.
Z letadla bylo vidět somálské pobřeží, Indický oceán a cíp Zanzibaru.
Dar es Salaam z výšky byl hodně zajímavý.
Na letišti nás čekala pakárna kolem víz. Stáli jsme postupně čtyři fronty, v každé udělal úředník jeden drobný úkon. třeba sejmutí otisků prstů nebo kontrolu žádosti o vízum, a poslal nás dál. Nakonec jsme čekali v houfu před poslední kanceláří, ze které vždy po několika minutách (třeba pěti až deseti) vyšel úředník a přinesl tři čtyři pasy lidí, které vyvolával jménem. Celá procedura zabrala déle než dvě hodiny. Bylo to dost úmorné.
Pak jsme prošli pasovou kontrolou a já s hrůzou zjistil, že nemám batoh. Zasekl se pravděpodobně v Istanbulu.
Dost mě to rozhodilo - už toho na mě bylo trochu moc. Musel jsem jít vyplňovat formulář o ztrátě zavazadla, s tím, že není vůbec jasné, kde batoh je a kdy se k němu dostanu. Je to dost nepříjemné, mám sice jedno náhradní triko, trenky, kraťasy, ale nic víc.
Na letišti jsem vyměnil 500$ xs 1 140 000 tanzanských šilinků. Přepočet na koruny je zhruba 1:100. Koupil jsem také kartu s datovým tarifem, ale nefunguje mi - nejdou s ní posílat SMS do Česka.
Na letišti nás čekala Martha, zástupjyně cestovky, a řidič s africkým jménem Mumin.
Na hotelu Trinity Airport nás Martha překvapila požadavkem na 980$ jako pokrytí nákladů s pozdním příletem. Krmě přebookování letenky za 3x220$ nám chtěla naúčtovat spoustu dalších nákladů, které by pak pokryl claim za Turkish Airlines. Poněkud se mi to nezdálo, tak jsem vyjednával s Marthinou šéfkou Leinou a vtáhl jsem do toho Lídu Stellovou. Nakonec jsme zaplatili 600$ s tím, že zbytek se dořeší později. Teď jsme po večeři, utahaní a zpocení.
Trinity hotel je nevzhledný, jen recepce s restaurací a ubytovací budovou, uprostřed africké čtvrti s úzkými domky, boudami a příšerně děravou cestou. Na přespání za nízkou cenu OK., bez štěnic, ale neuchvátí. Nebýt toho ztraceného batohu, bylo y to OK. Takhle nic moc. Snad se to zítra vyřeší.
