Den 6 - GPS Track

 

Delia Lodge

Krajina v NP North Luangwa místy připomíná Botswanu. Suchý buš s pahýly stromů a mopanové keře. Blíže řeky je krásný mopanový les a u řeky "riverine forest".

Bydlíme v North Luangwa River Lodge, dříve Delia Lodge (po Delii Owens). Škoda, že to přejmenovali.

Máme stany na břehu řeky a mýt se chodíme do bungalovů. Jsou tam sprchy na kyblík. A nejvíc je, že tu perou! Nechám si vyprat prádlo, kalhoty a košili. 

Cestou od přívozu jsme viděli vodušky znamenané a slona. A v korytě vyschlého potoka ležela hyena. 

Španělé jsou hrozně hluční. Nezavřou pusu a pořád se smějí, jako by byli zkouření. Staré mamě Charlottě říkají "mamuche", čti mamuče. Xavi se chvílemi směje jako ten jednozubý jihoafrický meme dědek.

Přívoz do NP North Luangwa

 Obědvali jsme u jedné community lodge u řeky. K obědu jsme měli těstoviny s tuňákem a okurku a vařenou bramboru.

 

Pásl se tam slon, pak pomalu přebrodil na druhou stranu. Tak jsem pořídil vytoužené fotky slona v řece.

Andrew mezitím pořešil permit a přívoz do NP North Luangwa. Přívoz byl epický, ponton svařený ze sudů. Přes řeku ho posouval černoch pomocí dřevěné páky nasazené na ocelové lano. Ponton končil u mostu z klád naházených do řeky - už jen projet ty klády byl docela porod. Neumím si představit, jak to funguje, když je vyšší stav vody. Možná níjak.

 

Cesta do Severní Luangwy

Cesta proběhla v pohodě. Projížděli jsme střídavě mopanovými lesy a vesnicemi pěstitelů bavlny a rybářů. 

Vesnice jsou chudičké, většinou jen chatrče. Vesničané nemají dobytek , protože by jim ho vymlátili psi hyenovití. Chovají jen slepice a perličky.

Dočasné chatrče na polích využívají, aby chránili úrodu před slony.

Cestou jsme viděli auto, které sejmu hroch. Auto zastavilo, aby mu dalo přednost, ale hroch se proběhl autu po čumáku. Je zázrak, že zůstalo pojízdné.

Andrew nám ukazoval hromádku dřeva, které mají vesničané nachystané na období dešťů. Říkal Janě, že v období dešťů děti nechodí do školy a lidé nevycházejí.

Lví koncert

V noci jsme měli lví koncert. Lvi řvali snad půl noci. Určitě byli nejméně dva. Řvali tak, jak si představuji řev draka - podobně jako řve drak v Princi Bajajovi. Kolem půlnoci mě to probudilo. Lvi řvali, jako by se s někým rvali nebo někomu vyhrožovali. Byla v tom agresivita.

K ránu se řvaní změnilo v obvyklé teritoriální volání. V kombinaci se řvaním hrochů to mělo neskutečnou atmosféru.

Ráno byla na protějším břehu lvice a krajem buše prošel slon.