Safari s krmením žiraf

 Když jsme slezli z kopce, našli jsme u bazénu Skupinu B, která neodjela do Bulawaya. Před farmhousem byl přistavený babosed. Řidič Barney O´Hara je sympatický zrzavý chlápek s africkým přízvukem, zřejmě partner Kylie.

Jeli jsme v babosedu krmit zvěř. Na prvním stanovišti asi 100m od lodge nic nebylo. Barney rozházel po zemi krmivo, další nasypal do zvýšeného krmítka pro žirafy a zavolal jako na slepice - anglický ekvivalent našeho "puta puta". A najednou se z buše přišoural žirafí samec, z druhé strany zebra a za chvíli pakůň.

Podobný obrázek se opakoval na všech stanovištích, jen zvěře přibývalo a někde už čekala v pozoru. Na posledním stanovišti čekalo krásné stádo žiraf., hejno perliček, rodinka prasat savanových a stádo zeber. Vůbec se nebojí a odváží se na pár metrů k autu.

U krmeliště stála vyhlídková plošina. Nalezli jsme si na ni a pak už jsme si jen užívali výhled na zvířata. Jedna žirafa slintala, snad neměla slintavku. Jedna zebří klisna byla hrozně agresivní na jinou, odháněla ji od koryta, kousala a kopala. 

 

 

Od pozorovací platformy jsme šli do lodge pěšky, jen Lída a Peter jeli babosedem. Byl to hrozně super pocit, kráčet bušem kousek od stáda žiraf nebo pakoňů.

 

Je tu celkem chladno, jsme 1380 m nad mořem. Krajina Matopos je prostě pohádková, už se moc těším na zítřek.

Kopje u Matopos Farmhouse

 Skupina B chtěla do Bulawaya, ale vzdali to, protože už bylo moc pozdě a Anderson neměl naftu. Skupina A - já, Lída, Pavel a Mára, jsme vylezli na kopje nad farmhousem. 

 

Cesta jako pro kamzíky, ale výhled na národní park Matopos dechberoucí. 

Asi nejhezčí krajina, jakou jsem dosud v Africe viděl. Kopje září červenobílou barvou, místy dozelena od řas, balvanité kupy, kam se podíváš. Nedivím se Cecilu Rhodesovi, že se tu nechal pohřbít. Krajina jako z pláten od Salvatora Dalího.

Pavel si na kopci nafotil nějaké fotky - pózoval se svaly i s balvanitým kamenem jako Sysifos. Vyřádil se dokonale.

Na kopci jsme našl kešku, na kterou jsme se zapsali.

 Mimochodem, kopje - to zní podobně jako kopec. Náhoda?

Z Great Zimbabwe do Bulawaya a Matopos

 Z Great Zimbabwe jsme vyrazili v 8:45. Anderson tvrdil, že to je cesta na 3hodiny. No, tak úplně ne.

Cesta byla poměrně nudná. Něco jsem prospal, něco jsme prokecali. Zastavili jsme ve Zvitsvahane a v supermarketu si koupili pití. Supermarket byl velmi dobře zásobený, je vidět, že to dobře funguje. Jedna pokladna byla vyhrazená pro platby v dolarech a při východu z prodejny nám securiťák zkontroloval účtenku a zboží. Neumím si to představit při velkém nákupu. Před bulawayem mě Anderson poprosil o navigaci podle GPS. Zřejmě sám chudák přesně neví, kam jede. No co už.

V Bulawayu jsme projížděli parádní rezidenční čtvrtí. Všude pěkné domy, nádherně upravené ulice, kvetoucí stromy a keře. Určitě nejhezší město, co jsme v Zimbabwe zatím viděli. V Bulawayu Anderson zastavil, aby z kanistru načepoval palivo. Nepochopil jsem, proč nezajel k pumpě.

Matopos Farmhouse jsme našli bez problémů.: lodge ve starém koloniálním stylu pod kamenitou kopje, řada chatek s doškovými střechami a nabílenými búrskými štíty.

Majitelka Kylie je Američanka, zaskočili jsme ji s požadavkem na oběd, ale udělala nám sendviče se sýrem a rajčaty.

Den 7 - Přejezd z Great Zimbabwe do Matopos - GPS