Matabele

 Můj trošku rozsáhlejší příspěvek na Facebook o Matabele

Matebele nebo také Ndebele byli ve skutečnosti odštěpenci Zuluů. Název jejich kmene znamená lid dlouhých štítů. Jejich první král Mzilikazi byl zulským válečníkem a od legendárního krále Shaky obdržel slonovinovou sekeru. Když se se Shakou rozhádali o ukořistěný dobytek, Mzilikazi dokonce svedl se Shakou vítěznou bitvu a stal se tak jediným, kdo kdy Shaku porazil. Protože mu zbylo pouze 500 válečníků, musel v roce 1826 před mnohem početnějšími Zuly ustoupit do Transvaalu. Tam Ndebele postupně porazili a asimilovali několik místních kmenů. V roce 1836 dorazili do Transvaalu Búrové. Pod jejich tlakem Mzilikazi překročil řeku Limpopo a táhl nejprve k řece Zambezi, pak se usadil v Gubulawayu (dnes Bulawayo v jihozápadní Zimbabwe). Říše Ndebele/Matabele se několikrát ubránila tlaku Búrů a v roce 1852 s nimi Mzilikazi uzavřel mír. Po jeho smrti se králem Ndebele stal Mzilikaziho syn Lobengula. 

 Peripetie soupeření Ndebele s Britskou Jihoafrickou Společností vedenou imperialistou Cecilem Rhodesem by vydaly na samostatný článek - zmíním jen První matabelskou válku v roce 1893, ve které Lobengula vypálil Gubulawayo a stáhl se se svými válečníky do hor Matopos. V partyzánské válce se Lobengulovým válečníkům podařilo několik dílčích úspěchů, jako vlákat do pasti Shangani Patrol. Nasazení kulometů Maxim však přineslo jihoafrickým silám vítězství.  Sám Lobengula z Matabelska uprchl a podle některých zpráv spokojeně dožil na sever od Zambezi. 

Druhá matabelská válka v roce 1896 byla vzpourou proti bílým osadníkům. Bojovali v ní mnozí proslulí mužové, mezi jinými zakladatel skautingu Robert Baden-Powell a lovec Frederick Courtenay Selous. Válka nakonec skončila po roce a půl, když se Cecil Rhodes vydal neozbrojený do základy Ndebele v horách Matopos a dokázal vyjednat mír. Když pak v roce 1902 Cecil Rhodes zemřel, byl pohřben v Matopos na místě zvaném World's View. Ndebele/Matabele dodnes tvoří jeden ze dvou nejpočetnějších národů Zimbabwe.