Po obědě přišli k waterhole kudu a slon, asi na rozloučenou.
Rozloučili jsme se s Markem a jeho týmem v Chishakwe River Camp a po druhé hodině jsme vyrazili do Great Zimbabwe. V campu jsme dali všem do obálek tipy - černému personálu $15 a Markovi $50. Patersonovi jsme dali pro děti bonbóny a omalovánky s pastelkami.
Večer jsme jeli podél řeky na druhém břehu, než je lodge. Několikrát jsme se museli prosekávat pře akácie, které sloni vyvrátili přes cestu.
Chvilku před západem slunce jsme viděli parádní skuinku žiraf s velkým tmavým samcem, několika samicemi a třemi mlá´daty. Na západ slunce jsme zastavili na vyvýšeném místě s výhledem na panorama kopjes. Rudé nebe nad savanou bylo prostě pohádkové. Po návratu do lodge jsme seděli u ohně ve vyschlém řečišti. Byla to paráda.
Chishakwe River Camp - staff:
Odpoledne jsme se jeli projet. Zajeli jsme k jezeru, kde už jsme první den viděli lvici. Bylo tam stádo impal a v dálce antilopy losí. Ve vodě byli čápi nesyti, čápi černí a hejno kormoránů. Za jezerem se procházela tlupa paviánů. Byl to parádní pohled.
Myslel jsem, že na téhle fotce jsou čápi sedlačtí. Až teď (v roce 2025) vidím, že to jsou čápi černí. Vůbec jsem netušil, že v Jižní Africe a Zimbabwe žijí trvalé populace tohoto nádherného ptáka.
Dron sletěl asi z 6 metrů a urazil celou jednu packu s vrtulí. Takže mám s dronem sloveno. Nafackoval bych si, jaký jsem idiot. Inu, chybami se člověk učí. Tak příště už tuhle chybu neudělám.
Zjevně nebudu mít záběry Viktoriiných vodopádů z výšky. Alespoň protentokrát. Ale nevadí, je to jenom dron. Jsem tu kvůli Africe, ne kvůli dronu.
Jeli jsme pak k velké přehradě a podél řeky. Viděli jsme spoustu impal a kudu. Škoda, že Mark u impal nestaví.
Ráno jsme vyrazili na stopování nosorožců. Objeli jsme po cestách kus pozemku a našli stopy dovnitř. Cestou jsem vyfotil orlíka kejklíře - bateleur eagle.
Pak jsme si dali snídani (před snídaní jsme se vykoupali v bazénu a zacvičili si). Po obědě jsem natočil na kameru interview s Markem a s Petersonem.
Večer jsme měli braai. Kuchař Stanford na ohni ugriloval kuřecí maso, boerwoerst a steaky z kudu. k tomu coleslaw a salát z mrkve a špenátu, kukuřičnou kaši, tomatovou omáčku a česnekový chléb.
Chutnalo to božsky.
Mark se přiznal, že jeho předkové přišli do Zimbabwe v roce 1893. To je rok po první expedici First Columnu, kterou vedl Frederick Selous. Prý jsou zapsaní v registru osadníků. Musím si to dohledat.
.jpg)
Mark žije v Masvingu. Vykládal historku, že jeho zahradník měl ženu, která se chtěla rozvést, ale on nechtěl. Tak se rozhodla, že ho otráví. Jenže jídlo omylem snědlo dítě, které pak zemřelo. Žena se k tomu přiznala a litovala, že jídlo měl sníst manžel a ne to dítě. Prý je to součást jejich kultury. Náčelník té vesnice ženu potrestal, ale na policii to nešlo. Musela rodičům mrtvého dítětet zaplatit 8 koz.
Labola, lobola = poplatek v dobytku za manželku
Prý v Zimbabwe dodnes čarodějnice krmí své děti lidským masem, aby se z dítěte také stala čarodějnice.
Shonové nerozumí jazyku Ndebele, ale Ndebele rozumí jazyku Shona.
Personál v Chishakwe River Campu:
Vstali jsme v 5:30, dali si čaj a v 6:15 jsme vyrazili na ranní safari. Barunce nebylo dobře, tak zůstala v kempu.
Drobné zvěře a ptáků celkem dost - orla kejklíře, jestřábce pochopovitého - African Harrier Hawk, spousty jiných ptáků - mušáky, turaka šedé, leskoptve s dlouhým ocasem. Marc u ptáků nestaví, takže fotky nemám žádné.
Orel jasnohlasý u přehrady.
U velké přehrady jsme podnikli pěší sfari. Šli jsme podél břehu stezkami vyšlapanými v rákosí. Bylo to zajímavé, ale neviděli jsme nic. Došli jsme k prastarému baobabu s obvodem 30m. V kůře našel Igor malou žabku. Cestou k autu jsme zahlédli stádo vodušek znamenaných.
Do kempu jsme se vrátili po 11. Zacvičili jsme si s Pavle ma dal isi pozdní snídani- vejce, avokádo a kus impaly.
Jse mmoc rád, že se tu Lídě líbí. Osobně bych uvítal víc zvěře. Tady je jí dost, ale v hustém buši není nic moc vidět. Zatím mám pocity lehce smíšené.
Ještě jsem zapomněl na zoborožce jihoafrické, jestřába gabar, na žirafy, damany, veverky a promyky červené - anglicky Slender Mongoose (opět nesmyslné české jméno, má asi 50 poddruhů a jen některé jsou červené - některé jsou hnědé, zlatavé nebo černé).
Žirafy trpí nějakou kožní chorobou.
Pili jsme místní pivo Chibuku Scud. Vyrábí se ze sorghumu a z kukuřice. Scud je bez bublinek, Chibuku Super je s bublinkami. Chutná to docela ohavně.
Savé Valley Conservancy tvoří 13 majetků různých majitelů ze světa - Německo, USA apod. Mark tu vyrostl a vyučil se na průvodce. Studuje se to 5 let.
Nemají tu antilopy koňské ani vrané. Němec prý nakoupil 30 antilop vraných, ale lvi mu je vyhubili. Lvů je tu moc, ale nesmí se střílet. Ani nosorožci se nestřílí, ani se jim neodřezávají rohy. Proti pytlákům to nepomáhá, stejně nosorožce bez rohů zabijí. Taky to nefunguje, když soupeří dva samci, jeden s rohem a jeden bez rohu. Ani trackovací zařízení v rohu nepomáhá. Nejlepší je nechat přírodu samu sebou a najmout lidi jako rangery. V Chishakwe pracuje asi 30 lidí, dřív jich bylo přes 100.
Ráno vstáváme v 5:30 a jedeme na přehradu na walking safari. Slyším noční zvuky buše, asi impaly a cikády. Na waterhole byli před chvílí dva buvoli, později se snad objeví sloni. Bylo slyšet praskání větví.
Máme za sebou první safari. Viděli jsme impaly a damany.
Krajina je tu parádní, krásné kopce porostlé baobaby a zlátnoucími mopanovými stromy. Hustá vegetace bohužel brání vidět.
Ráno v Harare jsme s Pavlem cvičili u bazénu pozdrav slunci. Snídaně byla africky opulentní, omeleta, šunka, sýr, ovoce, toasty.
Cestou na jih jsem pospával. Krajina blíže Harare byla plochá a zarostlá, celkem nezajímavá. Při pauze jsme nakoupili banány, mandarinky a cizrnu.
Jak jsme se blížili k silnici,A8 Masvingo-Mutare, začala se krajina zvedat, přibývaly kopjes a skály. Jsou nádherné, bíločervené. Kolem silnice A8 je asi nejhezčí krajina, jakou jsem v Africe viděl: vysoké hory, skály, baobaby, žloutnoucí mopane - prostě paráda.
