Ze Savuti k řece Chobe

 Ráno jsme vstali v 5:45 a sbalili tábor v Savuti. Noc byla klidná, spali jsme dobře.

Jeli jsme omrknout gepardy - opět jsme je našli. 

 Znovu jsme objeli Rhino Vlei, kde jsme byli včera. Byla tam spousta impal a žirafy.

 Strážce na bráně Savuti Wildlife Gate říkal, že jsme s gepardy měli hrozné štěstí.

Jeli jsme kolem Sable Rock a pátrali po levhartech - marně.

U Palm Pan jsme znovu zastihli lví smečku, kterou jsme viděli včera hodovat na ulovené antilopě losí. Kořist už byla skoro sežraná, lvi měli břicha nacpaná k prasknutí.

Cesta ze Savuti byla dlouhá a úmorná, špatná cesta plná výmolů a písku. Cool Care musel jet pomalu, i tak to s námi hrozně házelo, seděli jsme vzadu a skákali, až jsme si odrazili pajšl.

Vyjeli jsme z NP Chobe, abychom projeli oblastí kolem vesnice Kachikau. Využil jsem příležitosti a domluvil s Ngandem dronování. Natočil jsem si follow auta, návrat dronu a raketu. Udělalo mi to velkou radost.

Ve vesnici Kachikau jsme zastavili na oběd. Měli jsme těstovinový salát - nic převratného, ale jako plnidlo OK. Ngande řešil rozbité auto - urvaný šoub od ramene stabilizace řízení. Naštěstí to šlo vyměnit. podařilo se mi tam nafotit leskoptve. Jsou tu leskoptve savanové - Cape glossy starling. Jsou menší a mají kratší ocas než leskoptve jihoafrické - Burchell's glossy starling, které jsme viděli v Khama Rhino Sanctuary, v Okavangu a v Savuti. Také mají oranžová očka. 

Koupil jsem si třetí sešit do sbírky - mapu Chobe Riverfront. Paní prodávala chlazené nápoje, tonic nám přišel vhod. Jeden z kanistrů s vodou se nám proděravěl, tak jsme ho přelili do láhví.

Jeli jsme dál k bráně Ngoma Gate. Po levé straně se začalo objevovat údolí plné vody - meandrující řeka se slepými rameny. Všude se pásl dobyteka u řeky byly farmy se zeleninou, maniokem a dalšími plodinami. Tahle oblast mi přišla z těch venkovských oblastí vůbec nejbohatší - žádné chatrče, ale domyky i výstavní vily. Kolem v zahradách zrály papáje. Z vesnice jsme jeli asi 35 km po asfaltu, což byla po africké masáži příjemná změna.

Změnila se krajina, šedý prach vystřídal červený, mopanové lesy a buš ustoupily a začaly se objevovat Zambezi teaky. Marek z toho měl velkou radost.

Odpolední safari u Marabou Pan

 V rozrušení nad nefunkčním fo´tákem jsem zapomněl zaznamenat gepardí samce. Viděli jsme je ráno a pak odpoledne. Celé odpoledne jsme se mořili s foťákem, bez výsledku.

 Cestou od gepardů jsme fotili různé ptáky - dropy kori, dropy šedotemenné (Northern Black Korhaan) a dropy chocholaté (Red Crested Korhaan). Snažil jsem se pracovat s manuálním focusem, něco vyšlo, něco ne.

Fotili jsme mangusty liščí (Yellow Mongoose).

Snažil jsem se fotit frankolína, Swanssonova, ale obávám se, že to neklapne. No co už. Pokud se zvíře nebo pták nehýbe, tak to nějak dávám. Pokud mám ale zachytit rychle se pohybující zvíře, nebo ptáka, nestíhám zaostřovat.

Dojeli jsme k marabou Pan. Pilo tam stádo mladých slonů - bachelor's herd, a dvě žirafy se snažily přidat, ale sloni je zaháněli. Ve zlatém světle hodin před západem slunce to byla paráda a šlo to krásně fotit.

 Na zpáteční cestě jsme viděli buvolce tsessebe, ale fotit moc nešli. Pláně byly plné impal, pakoňů a tsessebe. Sice ne tolik jako v Tanzanii při Velké migraci, ale mě to stačí.

Zapomněl jsem napsat o pštrosovi, kterého jsme viděli cestou k Marabou Pan a pak nazpět do lodge.

Savuti mě překvapilo. Čekal jsem močál, ale je to zdaleka nejsušší lokace - ovšem s výjimkou Kalahari a cesty z Khama Rhino Sanctuary do Maunu. lvi tu jsou parádní a díky waterholes se nechají dobře najít. 

Pláně jsou kouzelné. Čekal jsem tu spousty buvolů a slonů, ale buvoly jsme tu vlastně viděli jen v Mababe Depression. Sloni tu jsou, ale ne tolik.

Viděli jsme šakaly čabrakové, před chvílí byl slyšet jeden kousek od tábora. Bylo to takové jasné vysoké vytí.

Díky waterholes je tu dost zvěře a krajina je díky kopcům zajímavá. Savuti Channel, který dříve napájel močál, je úplně vyschlý.

K večeři bylo královské kuřecí maso s rýží a dušenou zeleninou, po jídle zmrzlina. Odpoledne jsme se vysprchovali, ale už jsme zase špinaví jako čerti. Po večeři nám Gee a Ngande vyprávěli o africkém manželství. Bylo to hodně zjaímavé, gee jako Ndebele popisoval jejich mnohoženství a yorobora, výkupné za nevěstu. V Botswaně mají yorobora také, ale bez mnohoženství.

Ráno balíme a jedeme do Chobe Riverftontu. Moc se mi tu líbí, hned bych v Savuti pobyl déle.

Lví masakr v Savuti

 Ráno jsme vstali v 5:45 a v 6:30 vyrazili na ranní safari. Byla pěkná kosa, byli jsme rádi za deky. Objížděli jsme waterholes.

u Rhino Vlei jsme pozorovali impaly i perličky. Když jsme odjížděli, dostal Ngande zprávu, že se k napajedlu blíží lvi. 

 

 

 

Chviličku jsme počkali - ani ne za tři minuty se objevily lvice se lvíčaty, po chvíli dva samci v plné síle a nakonec ještě jedna samice. Bylo jich celkem 13, takovou smečku už asi neuvidím.

Lvi napřed pili, pak si lvíčata hrála a samci polehávali, samice o kus dál pozorovaly pakoně blížící se k napajedlu. Byla to velká paráda, nejlepší pozorování lvů v mém životě.

 Cestou od napajedla jsme fotili ptáky - dropa šedotemenného (Northern Black Korhaan) a další.

 

Ngande nás vzal k Bushman Rock, kde jsou vidět staré křovácké malby - eland, slon a žirafa. Prý je to malované krví smíchanou s rostlinnými šťávami. Byla tam skupina turistů, kteří lezli na skálu. Ngande říkal, že na vlastní nebezpečí. Tak jsme tam nelezli.

Slavná lví smečka v Savuti, která lovila slony, už se prý rozpadla v roce 2015. Měla prý 30 členů, ale rozpadla se, když zestárl starý samec.

V Palm Pan jsme pozorovali další smečku, měla 8 členů. Viděli jsme dva velké samce i lvice se lvíčaty, byla to poaráda. Žrali tam ulovenou antilopu losí. Vidět lva s kořistí je famózní podívaná.

Jeli jsme k Savuti Gate, koupil jsem tam samolepku a dřevěného psa hyenovitého. 

Vveverka bušová

Na zpáteční cestě jsme zastavili u velkého baobabu a vyfotili se s tulení vlajkou.

Došla mi baterka u foťáku. Vyměnil jsem ji, ale foťák přestal autofocusovat, Hráli jsme si s tím snad hodinu a na nic jsme nepřišli. Tak budu zaostřovat manuálně.

Německá holka Nicola má horečku. Snad jí bude brzy lépe.

Štvou nás Katalánci, všude se cpou, nikomu nedají přednost a neumí se chovat. Obzvlášť Ma a Lída jich mají dost.

Gepardi na pláni Savuti

 Přejeli jsme pláň Savuti k mopanovému lesu. Jelo tu pár aut s turisty. Ngande z rádia zjistil, že někde o kus dál jsou gepardi. jeli jsme podél lesa, na pláni se pásli buvolci tsessebe, ani jsme u nich nezastavili. Na to, jaká pustina byla od Mababe Gate, tu bylo docela dost aut s turisty.

Po chvíli jsme přijeli ke stádu slonů, u kterého stálo pár aut. Nikdo se nedíval na slony, ale na druhou stranu - kde v trávě leželi dva gepardi. Ngande se toho nebál, objel gepardy z druhé strany, takže jsme si mohli udělat parádní fotky.

Tábořiště #22b je staré jen pár týdnů, ani naši průvodci tu ještě nebyli. Je to plácek v mopanovém lese. Nejsou tu žáby ani hroši, jen cvrčci. Rozbití tábora jsme zvládli parádně. Budeme tu dvě noci. Už se těším na zítřek. Škoda jen, že si nemůžeme dát sprchu, jsme zaprášení a špinaví jako čerti.

K večeři jsme měli hovězí na zelenině s batáty a dýní, jako dezert vanilkový krém z krabice s kompotovaným ovocem. Už se těším na zítřejší safari. Ještě jsme neviděli šakala, hyenu a levharta. Antilopty losí jsme dnes zahlédli v mopanovém lese, ale zmizely, než jsme stihli vytáhnout foťáky.

Teď v dálce zavyly hyeny.

Od řeky Khwai k močálu Savuti

 Opustili jsme řeku Khwai a vjeli do mopanového lesa. Tady to bylo výrazně slabší, velké zvěře minimum až žádná, jen ptáci - frankolíni, leskoptve, hrdličky a zoborožci jihoafričtí. Cesta byla hodně špatná, závěje písku a v nich hluboké stopy plné výmolů.

Přejeli jsme k bráně Mababe do NP Chobe. Tady na nás čekal Gee a CoolCare s obědem - rýžovým salátem se zbytkem kuřete od včerejška, salzou chakalaka a zeleninovým salátem. Na bráně měli ženetku (Ženetka tečkovaná, Common Genet), která chrápala na trámech.

Za branou jsme sjeli mopanovým lesem na pláň Mababe Depression. Otevřela se před námi nekonečná rovina, vlevo vroubená mopanovým křovím, doprava a k severu otevřená. Bylo tam stádo slonů a buvolů a o kus dál žirafy. Další osamělí sloni se tyčili nad planinou jako věže. Nejspíš tam bylo napajedlo, ale blíž jsme nezajeli.

Ještě než napíšu o cestě přes Mababe, vrátím se k řece Khwai. Bylo tam několik pasíží s mrtvými stromy - prý je zabila voda, před pár desítkami let tam stála voda a stromům uhnily kořeny. U samotné řeky bylo nádherně, ve vodě hroši, vodní ptáci, za ní žirafy, tsessebe, sloni. Ma prohlásil, že to je ráj na zemi.

Cesta přes Mababe byla nekonečná. Polykali jsme prach, zaprášení jako mlynáři, nikde ani chlup. Lída pospávala, protože v noci špatně spala - probudil ji slon, který v lese za stanem lámal větve.

Nebylo nic vidět, cesta byla hrozná, samý výmol a díra. 

Pak jsme přijeli na pláň, která je v mapě značená jako Savuti Marsh. Teď to byla vyprahlá travnatá pláň. Na severu bylo vidět kopce - Leopard Hill a Twin Hills a Cave Hill (alespoň doufám, podle mapy). Od Orapy to jsou první kopce, které jsme v Botswaně viděli.