Opustili jsme řeku Khwai a vjeli do mopanového lesa. Tady to bylo výrazně slabší, velké zvěře minimum až žádná, jen ptáci - frankolíni, leskoptve, hrdličky a zoborožci jihoafričtí. Cesta byla hodně špatná, závěje písku a v nich hluboké stopy plné výmolů.
Přejeli jsme k bráně Mababe do NP Chobe. Tady na nás čekal Gee a CoolCare s obědem - rýžovým salátem se zbytkem kuřete od včerejška, salzou chakalaka a zeleninovým salátem. Na bráně měli ženetku (Ženetka tečkovaná, Common Genet), která chrápala na trámech.
.jpg)
Za branou jsme sjeli mopanovým lesem na pláň Mababe Depression. Otevřela se před námi nekonečná rovina, vlevo vroubená mopanovým křovím, doprava a k severu otevřená. Bylo tam stádo slonů a buvolů a o kus dál žirafy. Další osamělí sloni se tyčili nad planinou jako věže. Nejspíš tam bylo napajedlo, ale blíž jsme nezajeli.
Ještě než napíšu o cestě přes Mababe, vrátím se k řece Khwai. Bylo tam několik pasíží s mrtvými stromy - prý je zabila voda, před pár desítkami let tam stála voda a stromům uhnily kořeny. U samotné řeky bylo nádherně, ve vodě hroši, vodní ptáci, za ní žirafy, tsessebe, sloni. Ma prohlásil, že to je ráj na zemi.
Cesta přes Mababe byla nekonečná. Polykali jsme prach, zaprášení jako mlynáři, nikde ani chlup. Lída pospávala, protože v noci špatně spala - probudil ji slon, který v lese za stanem lámal větve.
Nebylo nic vidět, cesta byla hrozná, samý výmol a díra.
Pak jsme přijeli na pláň, která je v mapě značená jako Savuti Marsh. Teď to byla vyprahlá travnatá pláň. Na severu bylo vidět kopce - Leopard Hill a Twin Hills a Cave Hill (alespoň doufám, podle mapy). Od Orapy to jsou první kopce, které jsme v Botswaně viděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat