Loučení s Geem a muzeum v Livingstone

 Tak jsme už na letišti. Z lodge jsme vyjeli už v 10:45, zřejmě měli nějaké prblémy s transfery, tak nás poslali dřív.

Včera večer jsme se Geeho dočkali až po večeři. Zpěváka jsem málem hodil krokodýlům, po dvou a půl hodinách jeho performance nám málem praskla hlava. Lída musela odejít na pokoj.

Naštěstí se Gee objevil, takže mohl od nás převzít feedback a tip. Dal jsem mu 200$ za mě a za Lídu. Myslím, že si to zasloužil.

Rozloučili jsme se srdečně. Je to fajn chlap, rád bych ho zase někdy potkal.

Dnes ráno jsme se vypravili do muzea v Livingstone. Socha Emila Holuba před muzeem je ve stylu tengenenge. Je tam i socha Livingstona a prvního zambijského prezidenta Kuangy. 

 

Kvůli posunutému transferu jsme měli na muzeum jen hodinu a čtvrt, ale stačilo to. Byla tam národopisná expozice, kde se chodí v písku mezi chýšemi, expozice přírody s diorámaty a vycpaninami, vynikající expozice o Davidu Livingstonovi a historická expozice - jednak archeologie, jednak domorodé kmeny a jejich historie, otroctví a boj za národní samostatnost.

Livingstone mě úplně uchvátil, mají tu jeho dopisy, oblek, lékařský kufřík, pušku, deštník i hůl, kterou věnoval Stanleymu.Vážně paráda!

Popisy ve vitrínách jsou smysluplné a dobře napsané. I expozice k otroctví byla dobře udělaná, neideologická. Pravda, cecil Rhodes je zméněn jen okrajově - na to, že se muzeum původně jmenovalo Rhodes - Livingstone, je to trošku škoda.

Vrátili jsme se do Waterfront Lodge a rozloučili se s ostatními členy výpavy. Na letiště do Vic Falls jsme jeli jen my čtyři. Anika a Nicola. s námi jely na hranice a tam si je přebral člověk od Wild Horizons.

Vhtěl jsem šoféra Marca přesvědčit, aby nás vzal k velkému baobabu, ale neměl čas a odmítl.

Takže jsme na letišti a čekáme na letadlo do Harare. Odtud přes Dubaj letíme domů.