Ptáci v Jižní Luangwě - Mfuwe sektor - 2.část

 

Marabu

 

Zoborožec kaferský

Volavka africká - Black Headed Heron

Konipas africký - African Pied Wagtail

Vlha malá - Little Bee Eater

Vlha běločelá - White Fronted Bee Eater

Kolpík africký - Afrcan Spoonbill a Nesyt africký - Yellow-billed Stork

Levhartice a hyeny, safari kolem Luangwy

 Je vůbec možné se Afriky přesytit? Mít dost toho životního stylu nasyceného přírodou, překypujícího životem plným pozorování, kdy se za každým záhybem cesty může skrývat slon nebo levhart? Stačí zajímavý pták a jsem docela nadšený. Ta kouzelná krajina plní zvěře, to se nepřejí.

Dnes jsme opět vstali v 5 ráno. V noci jsem byl na záchodě a slyšel jsem kolem tábora podél řeky přeletět nějaké velmi hlasité ptáky. Bylo kolem jedné ráno, vím to, protože jsem zapomněl vypnout trasování GPS na Ipadu.

Ráno i v noci bylo chladněji než včera, což mi tedy vážně nevadí. Nakonec tu máme dvě Španělky, jednoho Katalánce, dvě Peruánky, jedno Němce a my čtyři Češi. Tři lidi neumí anglicky, jedna z Peruánek, stará Španělka a Katalánec.

Janu Fojtíčkovou zlobí foťák, nefunguje jí autofocus. To zamrzí. 

Ranní safari se vyvedlo, viděli jsme hromadu zvěře. Největší pecka byla mladá levhartí samice hned kousek od mostu a komunikačního stožáru. Prošla nám hned vedle auta, dala se chvilku parádně fotit i točit. Prý tam někde má mladé.

 Ještě předtím jsme  chvilku pozorovali dvě hyeny na lovu. 

U laguny jsme pozorovali stádo zeber a  dvě žirafy. Lagun je tu spousta.

Žirafy Thornicroftovy jsou prý geneticky shodné s masajskými , ale zdá se mi to divné, kresbu na srsti mají jinačí - nepřipomíná vinné listy.

 

Na pláni u Luangwy byla spousta puku. Pozorovali jsme dominantního samce, jak prohání samici a nutí ji k páření. Prý si harém udrží jen asi týden, protože nemá čas se pást a veškerý čas a sílu věnuje samicím.

Zebry Crawshayovy mě těší, přesně odpovídají popisu a jsou vážně jiné než ostatní a snadno k rozeznání.

U další laguny jsme viděli zoborožce kaferské.  

A u ještě jiné laguny jsme fotili hrochy  ponořené v plovoucí vegetaci krásné syté barvy. 

Stará Španělka nezavře pusu. Je to docela únavné.

 Na konec dnešního ranního safari jsme pozorovali stádo slonů se třemi slůňaty, které jsme na stejném místě pozorovali včera. Teď už byli po koupeli a brali prachovou lázeň.

Na cestě zpátky jse podřimoval. K obědu jsme měli míchaná vejce, salát z rýže ze včerejška, fazole v tomatě a pečená rajčata.

Leskoptev, kterou tu vídáme, je Meve's Starling - leskoptev s dlouh7m ocasem.

Koupil jsem vyřezávaný palmový ořech. Je na něm slon a nápis Zambia.

Ptáci v Moremi

 

Drozd rudozobý - Kurrichane thrush

Frankolín červenozobý - Red billed spurfowl

Tady si nejsem jistý, ale podle dlouhého ocasu by to mohla být to leskoptev baobabová - Meves's starling

Pižmovka ostruhatá - Spur winged goose

Jeřáb bradavičnatý - Wattled crane

Zoborožec kaferský

Sup africký - White backed vulture

Čáp sedlatý

Volavka bílá - Great egret

Frankolín Swainsonův - Swainson's Spurfowl

Čejka běločelá - Blacksmith Lapwing

Southern Red Billed Hornbill - nemá české jméno

Večer na břehu Rufiji

Při nájezdu na hlavní silnici v našem autě něco křuplo. Michael vylezl ven - a vrátil se s prasklou pohonnou poloosou. Takže odteďka naše auto jede jen na přední kola, což vzhledme k tomu, že normální hlavní záběr má na zadní, není tak úplně ono. Michael to zkusí nechat spravit.

Nahoře: zoborožec kaferský
Cestu zpět jsem z větší části prospal. Ráno jdeme na walking safari. Zítra je poslední den v buši. Uteklo to dost rychle.

Ve vesnici Mloka blízko lodge jsem nakoupil pár suvenýrů. Od teďka utrácím už jen za africká trika, pokud je někde budou mít.

Večeře v Mapumziko Lodge byla opět bezchybná. Ještě před večeří jsme si sedli s lahví vína k ohništi a koukali na slunce zapadající na břehu Rufiji. Teď sedíme tamtéž, nad námi Jižní kříž, a nasloucháme zvukům buše. Afrika je kouzelná jako vždy.

Zoborožci v Lake Manyara, 5.3.

Ráno jsme posnídali v Ngorongoro Farmhouse a vydali se na poslední safari. ještě před odjezdem jsme nakoupili nějaká trička ve shopu v lodge. Celkem jsem za čtyři nebo pět trik zaplatil sto dolarů, platil jsem to v místní měně.
Cestou jsme zastavili v Karatu. Dickson potřeboval natankovat a já dokoupit poslední platíčko antibiotik. Dlužno přiznat, že mi zabírají - přes náročnou cestu se cítím lépe než za poslední tři dny.
Zastavili jsme ve dvou souvenir shopech a nakoupili dárky domů. Máme vyřezávanou masku na zeď, kabelku z perliček pro Ášu, kulaté krabičky z perličkových korálků, talíř s nosorožci, kus masajské látky, dřevěnou figurku pakoně a slona a asi dvanáct maličkých dřevěných nosorožců. Původní cena 550 tanzanských šilinků, koncová 420. Celkem dobrý deal.

Národní park Lake Manyara je v severní části opravdu malý, i s obědem jsme to zvládli za tři hodinky. Nedařilo se mi sehnat na bráně razítko do deníku, ale Dickson zařídil, že mi ho dali při výjezdu.
V lesní části parku jsme nic moc neviděli, jen pár paviánů a kočkodanů diadémových. V bushi jsme zahlédli pár impal a prase bradavičnaté.
Hodně jsme se vyřádili při focení zoborožců.

 

Zoborožec šedý (grey african hornbill)

Zoborožeckorunkatý (crowned hornbill)

Kupodivu jsme v lese viděli i zoborožce kaferského (southern ground hornbill), kterého bych čekal spíše v buši.

Tarangire - ostatní druhy zvěře

V Tarangire jsme viděli stáda zeber o 10-30 kusech. Jednalo se o druh Zebra Böhmova (poddruh zebry stepní neboli Burchellovy). Krásné stádo zeber zvolna přetahovalo na planině zvané "Small Serengeti" kolem poledne. Vzduch se tetelil a horký vánek zvedal prach. Několik dalších stád zeber jsme viděli během dne u řeky, ale jen zdálky.

Naopak hodně zblízka jsme měli možnost vidět impaly, nádherné štíhlé antilopy měděné barvy. Tráva v Tarangire je hodně vysušená a má zlatavou barvu. Roste tu vysoká tráva, kterou se živí sloni.

 Co se týká stromů, nejvýraznější jsou baobaby - obrovské kmeny o průměru i přes 5 metrů, s tlustými větvemi a nevýrazným listím. Dickson to vyslovuje "bao baud". Jsou hodně zrychtované od slonů, v některých jsou vyhloubené díry, jak se sloni chtěli dostat k vodě, kterou baobaby shromažďují v kmenech.

Je tu i hodně akácií. Žirafy a impaly je dokážou obírat lístek po lístku, sloni ulamují celé větve a žerou je i s dlouhými trny. Impaly dosáhnou jen na nízko rostoucí větve. Většina dospělých akácií má proto holý kmen a rozvětvení až vysoko nad zemí, kam dosáhnou jen žirafy a sloni.
Kolem řeky jsme viděli vysoké palmy - tuším že datlové. I palmové kmeny byly hodně poničené a polámané od slonů.

Seznam dalších druhů zvěře jen telegraficky: vodušky, buvolci stepní (2 kusy), žirafy (4 kusy celkem a jen zdálky), šakal, lvice s obojkem, buvoli (jedna rodinka a pak dva staré kusy), prasata bradavičnatá, husice liščí, pštrosi, ibisové, zelení papoušci agapornisové.

U řeky jsme viděli tři zoborožce kaferské: dva staré s výrazně červenou obličejovou maskou a voletem a jeden mladý kus, který se ještě nevybarvil. Kráčeli podél řeky a zobákem prohrabávali sloní trus, aby se dostali k larvám a hmyzu. Mladý se hlasitě dožadoval krmení, sám nic nehledal, jen dorážel na staré. Ti ale odolali a krmit ho odmítli.

Z antilop byl největším favoritem dikdik, maličká antilopka s chocholkou a velikýma očima. V zoo je celkem nevýrazná, ale tady nás uchvátila svým půvabem. Samec má drobné růžky, samice je bezrohá. Dickson nám vyprávěl, že dikdik žije celý život v páru a tam, kde je vidět jeden dikdik, je určitě poblíž i druhý. Dikdikové se aut nebojí, fotili jsme je na dva metry.

Ještě jsem zapomněl na opice. U vchodu do rezervace jsme viděli kočkodany zelené, zloděje jídla. Dickson nás varoval, že pokud se opice pokusí nám něco vzít, tak jí nemáme bránit, jinak riskujeme poškrábání a pokousání. Na odpočívadle jsem viděl, jak jeden kočkodan vytrhl jedné turistce zabalenou sušenku, odnesl si ji do křoví a tam ji rozbalil a sežral.
V buši jsme viděli dvě tlupy paviánů, jedna z nich byla u napajedla společně s tlupou mangust.

Čerstvý zážitek: Honza s Davidem, co spí ve vedlejším stanu, na mě zavolali. Vylezl jsem ven a asi 6 metrů ode mě stál mladý slon. Klidně se popásal na keři a když jsem na něj posvítil baterkou, tak pomalu odešel mezi stany. Přišel strážný s baterkou, na slona zadupal a zatleskal a slon odešel pryč. Docela hustá zkušenost!
Za chvíli vypnou proud, pak se nesmí do rána ze stanu.

 

Agapornis škraboškový (Yellow-collared Lovebird)