Cesta do Tarangire proběhla bez problémů. Někdy kolem 14:00 jsme poobědvali u brány. Hned za branou jsme viděli pár impal, zeber a pakoňů, ale celkem daleko. Jeli jsme přes Little Serengeti k Matete Picnic Point, místu, kde jsme před rokem pozorovali celké sloní stádo. Teď tu nebylo nic. Jen dole u řeky voduška a pár volavek a v dálce skupinka aut, která cosi pozorovala.
Dickson vysílačkou zjistil, že tam mají gepardy a lvy. Opustili jsme Matete Picnic Point a vyrazili k řece. Přejeli jsme po mostě a zatočili podél břehu k východu. O kus dál jsme viděli tři žirafy: u řeky dvě samice a hned u cesty samce.
Dojeli jsme k čekajícím autům. Za řekou jsme zahlédli geparda a pár lvů, ale hodně daleko. O kus dál se páslo stádečko impal.
Vyjeli jsme na kopec. Všimli jsme si, že lvi přebrodili řeku a mohli by jít směrem k nám. Dickson zastavil auto - a opravdu, za chvíli jsme uviděli lvici, jak pomalu vystupuje do kopce naším směrem. Bylo to jako na objednávku: lvice vylezla až k nám a prošla pár metrů za naším autem!
Po chvíli se objevila dvě odrostlá lvíčata a za nimi ještě dospělá lvice s obojkem na krku. Všechny tři šly po stopě první lvice a my jsme je měli doslova na dosah ruky. Marcelka se až krčila v autě, měla z lvice respekt.
Lvi zmizeli na kopci a my se vydali dál. Zahlédli jsme na druhém břehu skupinku slonů. V Tarangire je docela hodně vody, Dickson se trochu bál brodu, ale nakonec jsme úspěšně přebrodili. Viděli jsme jednoho slona docela zblízka, u řeky se popásal na keři.
Zatáhlo se a začalo lehce pršet, ale stále nás ozařovaly paprsky nízkého slunce. Bylo asi 17:00. Jeli jsme směrem k lodgi. Narazili jsme na skupinku impal a vodušek, krásně nasvícených přes kapky deště.
Ubytovali jsme se v Tarangire Safari Lodge v pohodlných bungalovech. jsou na druhé straně lodge. Cestou k bungalovu jsme prošli tlupou paviánů, která protahovala přes lodge. Máme výhled do údolí, kde se pasou vodušky a impaly.
Před večeří jsme se osvěžili v bazénu. Udělalo nám to moc dobře.
Nechal jsem si vyprat pár věcí. Triko je za dolar a spodní prádlo za dva.
Zobrazují se příspěvky se štítkemTanzanie 2013 Den 2. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTanzanie 2013 Den 2. Zobrazit všechny příspěvky
středa 27. února 2013
Arusha, brýle a cesta do Tarangire, středa 27.2.2013
Ráno jsme vyrazili z Ngurdoto Lodge do Arushe. Jeli jsme pro Davidův batoh ztracený na letišti. Naštěstí batoh bez problémů dorazil do kanceláře Precision Air v centru Arushe.
Připadal jsem si v Arushe jako doma. Výměna peněz, ti stejní prodavači map, zastávka u supermarketu - všechno bylo stejné jako na podzim 2011. Jen Honza Plíva nám chyběl.
Chtěl jsem si v supermarketu koupit sluneční brýle, protože ty z Česka nepřežily cestu letadlem v ledvince. Dickson mě úplně uzemnil, když v autě vytáhl moje staré brýle se zebřím vzorem, které jsem si koupil v Seroneře v roce 2011 a pak jsem je zapomněl u Dicksona v autě! Honza s Davidem se mi tenkrát pošklebovali, že to jsou dámské brýle, ale mě to bylo jedno, protože se mi líbilo to zebrování. Rok a čtvrt je Dickson vozil s sebou!
Bohužel staré brýle nebyly moc na koukání, protože už tenkrát byly docela poškrabané. Koupil jsem si v Arushe nové od pouličního prodavače a ty staré si vezmu s sebou domů na památku.
Chtěl jsem po Dicksonovi, aby nás vzal k Askari Monumentu. Četl jsem o něm, měl to být pomník tanzanských bojovníků z II. světové války, kteří bojovali v řadách Němců proti Angličanům v Keni. Tam, kde měl být památník, jsme nic nenašli. Na tom náměstíčku s kruháčem je dnes pomník nezávislost Tanzanie. Ten Askari měl podle mé mapy být hned vedle, ale není tam, nebo jsme ho neviděli.
Připadal jsem si v Arushe jako doma. Výměna peněz, ti stejní prodavači map, zastávka u supermarketu - všechno bylo stejné jako na podzim 2011. Jen Honza Plíva nám chyběl.
Chtěl jsem si v supermarketu koupit sluneční brýle, protože ty z Česka nepřežily cestu letadlem v ledvince. Dickson mě úplně uzemnil, když v autě vytáhl moje staré brýle se zebřím vzorem, které jsem si koupil v Seroneře v roce 2011 a pak jsem je zapomněl u Dicksona v autě! Honza s Davidem se mi tenkrát pošklebovali, že to jsou dámské brýle, ale mě to bylo jedno, protože se mi líbilo to zebrování. Rok a čtvrt je Dickson vozil s sebou!
Bohužel staré brýle nebyly moc na koukání, protože už tenkrát byly docela poškrabané. Koupil jsem si v Arushe nové od pouličního prodavače a ty staré si vezmu s sebou domů na památku.
Chtěl jsem po Dicksonovi, aby nás vzal k Askari Monumentu. Četl jsem o něm, měl to být pomník tanzanských bojovníků z II. světové války, kteří bojovali v řadách Němců proti Angličanům v Keni. Tam, kde měl být památník, jsme nic nenašli. Na tom náměstíčku s kruháčem je dnes pomník nezávislost Tanzanie. Ten Askari měl podle mé mapy být hned vedle, ale není tam, nebo jsme ho neviděli.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)