Sedíme na verandě v Ziwa Rhino, posloucháme zvuky nočního buše a kolem chatek chodí nosorožci. Právě teď je tu skupinka pěti kusů. Před hodinou jsme seděli u večeře, když příšla samice s mládětem.Mládě bylo velké jako slušná kráva, ale prý je staré jen rok a půl. Nechápu, jak mohlo tak rychle vyrůst!
Samice s mládětem se pomalu pásli, pak přišli k zábradlí od jídelny (zdráhám se napsat restaurace, je to jen barpult s kuchyní a pár stolů) snad na tři metry! Svítil jsem si na ně čelovkou a točil. Udělal jsem také pár fotek, ale moc se nevyvedly - v noci prostě neumím fotit.
Pak samice zvedla hlavu, něco se jí znelíbilo, a oba odkráčeli. Mládě přitom vydávalo tenké zvuky - něco mezi kvíkáním a mňoukáním. Guide říkal, že takové zvuky mládě vydává, když chce od mámy napít mléka.
Byl to neskutečný zážitek. Svítit si čelovkou na nosorožce na tři metry - tomu bych nevěřil, kdyby mi to někdo vyprávěl.
Mládě prý zůstává s matkou do dvou let. Pak matka porodí další mládě, starší na čas odežene, ale pak je znovu po čase pustí k sobě.
Později po západu slunce prošlo dalších pět nosorožců podél jídelny. Ty už jsme pozorovali z verandy naší chatky na takových 25m.
Každá skupina nosorožců tu má u sebe neustále dva rangery, 24 hodin denně. Ještě že tak.
Teď zase problikává z buše baterka. Zřejmě se blíží další skupinka. To je neskutečný mazec!
A ještě musím doplnit, že samice i mládě mají rohy. A pěkně rostlé. Rohy tu upilovávají jen samci. U jídelny je pomníček samce, který tu zahynul při souboji. Jeho sok mu zlomil nohu. Dominantní samec prý ve stádě nechodí, toulá se sám. Těším se na zítřek!
Rangeři nás k nim moc blízko nepustili.
Jeho kolegové, kteří sledují a hlídají nosorožce 24 hodin denně, nás bezchybně nasměrovali napřed k jedné samici s mládětem a pak k druhé.
Během tříkilometrové procházky jsme viděli tři nosorožce u lodge a další čtyři v buši, z toho tři mláďata. Nemělo to chybu!
