Trasa 12. den, Okonjima

15. 7. 2015 10:56 am

Name:		Den 12 Okonjima
Date:		15. 7. 2015 10:56 am
Map: (valid until Jan 17, 2016)		View on Map
Distance:		54,3 kilometers
Elapsed Time:		8:42:00
Avg Speed:		6,2 km/h
Max Speed:		68,3 km/h
Avg Pace:		9' 37" per km
Min Altitude:		1 541 m
Max Altitude:		1 667 m
Start Time:		2015-07-15T09:56:23Z
Start Location:
	Latitude:	20.857327º S
	Longitude:	16.643412º E
End Location:
	Latitude:	20.856287º S
	Longitude:	16.645129º E

Mapa:

Stopování gepardů v Okonjimě

Odpoledne jsme jeli na Cheetah tracking. Jeli jsme otevřeným landcruiserem.

 Náš guide Gideon se pokoušel rádiem vystopovat gepardí matku s mládětem. Napřed jsme na skalnatém srázu zachytili signál levhartí samice – tu jsme neměli v plánu a tak jsme jeli dál.

 Projezdili jsme pěký kus rezervace. Viděli jsme antilopy travní – steenboky, dikdiky damarské, prasata bradavičnatá, kudu, impaly (narozdíl od Etoshi tady žijí impaly obecné jižní, nemají černou hlavu), docela zblízka žirafy, stádo pakoňů – ale signál gepardí matky se nám zachytit nepodařilo.

 

Přejeli jsme proto do další části rezervace – objeli jsme horu a v údolí jsme konečně našli trojici gepardích samců. Bohužel slunce už zapadlo a bylo slabé světlo – i tak jsme se k nim mohli přiblížit na pět metrů a udělat pár zajímavých fotek.

 Já a Honza jsme si lehli na břicho a fotili jsme gepardí portréty nablízko.

 Natočil jsem Gideonovo vyprávění o gepardech i levhartech v Okonjimě. Snad z toho dám něco rozumného dohromady.

Ještě chci poznamenat, že tu dnes byl pěkný vítr. Kolo větrníku se točilo jako zběsilé. Gideon říkal, že farmáři mají rádi větrné počasí, protože vyčerpá hodně vody pro dobytek. Větrníky jsme po cestě viděli u každé farmy.

Pěší safari v Okonjimě

Ráno jsme si přispali až do 9:00. Po snídani jsme šli na pěší safari – Self trail. Jsou tu tři značené stezky pro pěší a dokonce cyklostezka.

Vybrali jsme si pětikilometrový Giraffe trail vedoucí na skalnatý sráz s vyhlídkou na rezervaci.

 

Tuhle stopu jsem považoval za žirafí, ale je to zebra.

 Byla to příjemná procházka, nebylo moc vedro a buš s termitišti byl pěkný na pohled.

Bohužel jsme neviděli nic moc zvěře – jen z vyhlídky jsme v dálce pod sebou dalekohledem pozorovali kudu, pakoně a zebry.

Na zpáteční cestě jsme vyplašili prase bradavičnaté – těch je tu opravdu hodně a odvažují se do bezprostřední blízkosti lodge.

Okonjima

Cesta do Okonjimy byla otravná a dlouhá. Opět jsme najeli za den asi 600 km, což hlavně chudáka Honzu unavilo. Naštěstí to byl skutečně poslední dlouhý přesun.
Jeli jsme dlouho rovnou planinou, až kousek před Otjiwarongem se začaly nad bushveldem objevovat osamělé hory. Každá z těchto hor by v Evropě představovala turistický cíl par excellence – v Namibii o nich není v průvodcích ani zmínka a zřejmě tam ani nevedou cesty ...

Okonjima Plains Camp je hodně luxusní záležitost. Bungalov, kde bydlíme, má rozměry větší než Teskovic dům v Klukovicích – a pro leckterého majitele garsonky by to byl neskutečný luxus. Každá ze dvou našich postelí má rozměry jako 1,5 bed v hotelu a vyspal by se na ní manželský pár – dobře, ne úplně pohodlně, ale vyspal.

Úplně mě ale dostává obrovské okno přímo proti postelím, hledící do travnatého bushveldu. Včera (14.7.) jsme přijeli před 7 hodinou a byla tma jako v pytli. Moc mě proto ráno potěšil pohled do buše, kde se pásli oryxové a prasata bradavičnatá – a to vše jsem mohl pozorovat z teplé postele.

 Bungalovy i hlavní budova jsou nové, z roku 2014, a designově vychytané. U hlavní budovy je větrník, který čerpá vodu do bazénu a zároveň dokresluje farmářskou atmosféru. Hlavní budova s recepcí a restaurací se příznačně jmenuje The Barn, stodola.

Okonjima bývala dříve dobytčí farma. Od roku 1980 se systematicky přebudovala na privátní rezervaci. Zároveň tu sídlí neziskovka Africat, která se zabývá záchranou a reintrodukcí šelem – hlavně gepardů a levhartů. Šelmy učí lovit a vypouštějí je do rezervace. Funguje tu důmyslný  systém plotů a bran: je tu vnější perimetr pro šelmy a vnitřní perimetr pro turisty, kde jsou jen býložravci. Jestli jsem to správně pochopil, ještě tu je samostatné ohraničená oblast pro Africat.
 Na území rezervace Okonjima je plno zvěře. Díky vybudovaným napajedlům tu prosperují původní i znovuvysazené druhy býložravců – oba druhy zeber (horská Hartmannova i stepní Burchellova), žirafy, kudu, přímorožci - oryxové, antilopy skákavé – springboci, buvolec káma – red hartebeest, antilopa losí – eland, pakůň modrý a další.
Hlavním zaměřením Africatu jsou gepardi. Lvi tu nežijí, protože je pro ně farma příliš malá a protože by vybili gepardy. Všechna odchovaná zvířata mají límce pro radiotracking.
Bohužel se tu nesmí jezdit vlastním vozem – jen placené guided tours s průvodcem. Ty jsou zaměřeny jen na šelmy, ostatní druhy zvěře jsou jen jako bonus.