Den 8 - GPS track

Cesta na letiště, 5.3.2013

Lake Manyara byl náš poslední park. Vyrazili jsme směrem k letišti přes Mto Wa Mbu a Arushu. v Arushe jsme se kolem 16:00 dostali do odpolední špičky. Byl tam neuvěřitelný zmatek umocněný celkovým volnějším přístupem Afričanů k dopravním předpisům. Ve snaze vyhnout se špičce Dickson zajel do oblasti kolem autobusového nádraží. Tam zmatek vrcholil, ani ne tak dopravní, jako spíš mraveniště lidí, krámků doslova se vším, pouličních prodavačů všeho možného od hodinek po kosmetiku a prodavačů různých pochutin prodávajících pasažérům autobusů přes otevřená okna.
Co mě na Africe baví je ta atmosféra: hakuna matata, všichni usměvaví, přátelští, optimisticky působící i přes ten zmatek, chaos a i chudobu.
Když jsme se vymotali z centra, všechno už šlo lehce. Za hodinku jsme dorazili na Kilimanjaro International Airport. Srdečně jsme se rozloučili s Dicksonem. Dal jsem mu tip 300 tisíc Tanzanských šilinků, tuším že něco kolem 200$. Myslím, že to bylo víc než adekvátní tomu, jak se nám celou dobu věnoval. Díky jeho skvělému vedení jsme náš pobyt vuyžili do mrtě.Co se zvířat týká, viděli jsme toho mnohem víc a mnohem zajímavějšího, než při první cestě.

Hroši a ptáci v Lake Manyara, 5.3.2013

Nejlepší zážitek z lake Manyara jsme si odnesli od Hippo poolu.

 Hroši byli venku z vody, popásali se kolem říčky a vozili na svých hřbetech bělostné volavky.

V jezírku o kus dál pluli pelikáni, občas se zvedli do vzduchu a obkroužili pár kol, než se znovu snesli na hladinu. Okolí hippo poolu bylo hustě zarostlé, takže na hladinu nebylo moc vidět.

 Měli jsme orpavdu štěstí, že jsme se trefili do momentu, kdy jsme zastihli hrochy venku z vody. Za deset minut po našem příjezdu se hroši vrátili do vody, aby se ochladili.

Poobědvali jsme na picnic site s výhledem na park a na jezero. Bylo to jiné místo než v roce 2011,  tohle bylo docela blízko hippo poolu a bylo doslova našlapané turisty, takže si téměř nebylo kam sednout.
Udělal jsem tam pár fotek ptáků.

 

Bělořit plavý (Isabelline wheatear, přezimující evropský pták)

 

Snovač zahradní (Village weaver)

 

Vousák červenožlutý (Red-and-yellow Barbet)
Slony jsme tentokrát v Lake Manyara neviděli.

Zoborožci v Lake Manyara, 5.3.

Ráno jsme posnídali v Ngorongoro Farmhouse a vydali se na poslední safari. ještě před odjezdem jsme nakoupili nějaká trička ve shopu v lodge. Celkem jsem za čtyři nebo pět trik zaplatil sto dolarů, platil jsem to v místní měně.
Cestou jsme zastavili v Karatu. Dickson potřeboval natankovat a já dokoupit poslední platíčko antibiotik. Dlužno přiznat, že mi zabírají - přes náročnou cestu se cítím lépe než za poslední tři dny.
Zastavili jsme ve dvou souvenir shopech a nakoupili dárky domů. Máme vyřezávanou masku na zeď, kabelku z perliček pro Ášu, kulaté krabičky z perličkových korálků, talíř s nosorožci, kus masajské látky, dřevěnou figurku pakoně a slona a asi dvanáct maličkých dřevěných nosorožců. Původní cena 550 tanzanských šilinků, koncová 420. Celkem dobrý deal.

Národní park Lake Manyara je v severní části opravdu malý, i s obědem jsme to zvládli za tři hodinky. Nedařilo se mi sehnat na bráně razítko do deníku, ale Dickson zařídil, že mi ho dali při výjezdu.
V lesní části parku jsme nic moc neviděli, jen pár paviánů a kočkodanů diadémových. V bushi jsme zahlédli pár impal a prase bradavičnaté.
Hodně jsme se vyřádili při focení zoborožců.

 

Zoborožec šedý (grey african hornbill)

Zoborožeckorunkatý (crowned hornbill)

Kupodivu jsme v lese viděli i zoborožce kaferského (southern ground hornbill), kterého bych čekal spíše v buši.