Šli jsme pralesem mezi cestami. Místy jsme slyšeli nebo i zahlédli opice - paviány a kočkodany diadémové - blue monkey. Zahlédl jsem pěkného lesoně, snad jesm ho zachytil i na videu.
Krokodýli strom.
Didi byl neustále ve střehu.
Jeho společník, ranger s těžkou puškou, kterému Didi říkal commander, se držel vzadu. Byl docela komické, když polonahý Didi vytáhl zpoza pasu mobil a začal telefonovat.
V jednu chvíli jsme na lesní cestě zaslechli slona. V hustém houští praskaly větve a bylo slyšet i zatroubení. Bohužel se v tu chvíli objevilo na cestě auto od lodge, zastavili u slona a zkoušeli ho túrováním motoru vyprovokovat, aby se ukázal.
Didi nás nepustil blíž, slona jsme obešli širokým obloukem.
Největším zážitkem pro mě bylo spatření bércouna - obřího rejska Elephant Shrew, kterého jsem viděl včera v lodgi. V lese se pohyboval asi půlmetrovými skoky. Úžasné zvíře - rejsčí čumák, tělo červenohnědé jako aguti, ocas jako krysa.
Didi nám ukázal strom, z něhož se získávají léky. Klekl si ke stromu, předními zuby ohryzal - ostrouhal kůru až na lýko, pak si se stromem povídal a dýchal n aněj - prý aby se léčivé látkydostaly z kořenů do místa, které ohlodal. pak si zuby nastrouhal lýko a dřevo na piliny, které snědl. Při té příležitosti jsem si všiml, jak má světle růžovou ústní dutinu a jazyk. Přijde mi, že my běloši máme ústa tmavší.
Didi vyprávěl, že byl dříve pytlákem - lovl slony na kly a buvoly na maso. Pak šel do školy, udělal si dva stupně, naučil se anglicky a pak ještě dva roky college v Daru. Teď se živí jako guide na volné noze, k tomu učí guidy, přednáší o ochraně přírody a občas běhá maratony. Bosky.
Ptal jsem sem se na to pytláctví. Před pěti lety prý vláda nařídila zabavení všech pušek od lidí pod trestem smrti. Tím víceméně skončilo pytláctví.
Didi říkal, že jeho kmen žil kdysi na jih od Rufiji. Když Němci založili rezervaci, museli se přestěhovat na sever od řeky. Přechod řeky označují slovem loka, protože přitom všichni moc plakali. Nyní se vesnici říká Mloka.
Na Internetu jsem našel Didiho příjmení - Didi Kambangwa. Tady je o něm článek. Jedna fotka je tady. Tady je další. A tady je ještě jedna fotka. Na Facebooku je připomínka jeho maratonu.Když jsme se přibližovali k autu, začal Didi prozpěvovat, přidal se Commander i Michael. Mělo to skvělou atmosféru, jako když se lovci vrací z lovu.
Didi měl svoje walking safari určitě najeté. Navíc je skvělý herec a vypravěč. Byla to jistě částečně show. Ale jen částečně. Z druhé části to byl lov v buši. Commander s sebou netahal těžkou pušku na slony jen tak zbůhdarma. Už jen vidět Didiho, jak čte stopy, jak se pohybuje v lese a jak zkoumá okolí, to samo o sobě byl úžasný zážitek, na který do smrti nezapomenu.
