Tenhle pzoruhodný pták se jmenuje dudkovec stromový - Green wood hoopoe. Vyfoceno ve sloním sirotčinci.
Vlha běločelá - White-fronted bee eater, u Zambezi
Husička bažinná - Fulvous whistling duck, tady záznam v Tanzaniabirds, tady záznam na eBird. Foceno v lodgi.
Na slony s námi vyrazil Marek. Měli jsme sotva čas se ubytovat a sníst lehký oběd, než jsme vyjeli. Ubytování je hodně skromné, v buši bylo líp. Je to vysokokapacitní ubytovna, jedna jednotka vedle druhé. Bohužel vedlejší cimra je s naší spojená zamykatelnými dveřmi, které moc hlukově neizolují.
Na slony jsme vyjeli ve 14:45. Jeli jsme zpátky po hlavní silnici směrem na Hwange, a pak jsme uhnuli doleva do privátní rezervace Wild Horizons, spojení s NP Victoria Falls. Základna sloní záchranné stanice má bar, restauraci a turistický shop. Dostali jsme od rangera jménem Amos základni informace. Měl velkou radost, když jsem mu řekl, že u nás máme slavného Jana Amose Komenského, po kterém se jmenuje spousta škol.
Poodjeli jsme asi 1 km z vystoupili. Šli jsme bušem za rangerem s puškou, samozřejmě CZ - Zbrojovka Brno. Tyhle zbraně tu v Zimbabwe mají skvělou pověst.
Došli jsme ke skupině sedmi slonů. Vedla ji veliká slonice jménem Cocoa ve skupině byl velký samec Jumbo. Další jména si nevzpomínám, ale všechno mám natočené.
Kolem slonů bylo sedm dalších rangerů, každý měl svého slona. Na stanici mají 17 slonů celkem, ve třech skupinách, ke dvěma chodí turisti. Dřív na slonech vozili turisty do parku, dnes se to považuje za neetické.
Napřed jsme si slony fotili. Oni se tiše krmili. Pak jsme si směli jednoho pohladit na uších, kůži, chobotu a klech. Kůže na uších byla teplá a hebká, v tepnách byla cítit tepající krev. Kůže po těle a na chobotu byla hrubá a porostlá štětinami. Konec chobotu se dvěma prsty byl uslintaný a zaprášený. Sloni žrali listí které obratně stahovali z větví.
Pak nás vzali k největšímu samci Jumbovi. Měl přes tři metry, těýko odhadnout, tipl bych si 3,5 metru. Je otec dvou mladých slonů ve skupině, matky jsou dvě mladší slonice. Matriarcha Coco je adoptivní, vlastní mláďata nemá. Prý ji z původní skupiny vyhnali, tak ji přijali sem, protože je hrozně hodná k mláďatům.
Dotýkat se Jumba byl nepopsatelný zážitek. Mohl jsem ho hladit. dotknout se kůže a obejmout mu mohutnou přední nohu. Nikdy nezapomenu na jeho moudré oči.
Byl to úchvatný, jedinečný a nepopsatelný zážitek. Once in a lifetime. Jsem vděčný, že jsem to mohl zažít.
Zpátky na stanici jsme dostali občerstvení a mohli si koupit suvenýry. Koupili jsme Majdě svíčku se slonem, zástěru s potiskem slonů a nášivku na africkou vestu.
Večer jsme šli na večeři do hospody Three Monkeys. Lída si dala Fish&Chips a já carpaccio z kudu a caesar salad.
Ráno jsme se rozloučili s Ivory Lodge. Snídaně byla v 8, pak jsme se bincali v kempu. Čekal jsem, že by mohli sloni přijít na rozloučenou, ale marně.
Jeli jsme do Painted Dog Conservation Centre a přesedli si do mikrobusu od Wild Horizons, který nás odvezl do Victoria Falls.
Cesta byla místy úplně příšerná, samá díra. Udělali jsme pauzu na oběd ve Hwange. Někteří přátelé si dali časný oběd, my s Lídou božskou smetanovou zmrzlinu s čokoládovou polevou a arašídy.
Ve Hwange jsem si vyfotil starou parní lokomotivu. Za Hwange je krajina zdevastovaná těžbou uhlí, doslova Mordor. Jsou tam snad tři elektrárny, všechny kouří jak u nás za mého dětství. Čínská technologie, ekologie nula. Děs běs.
Do Victoria Falls jsme dojeli kolem 13:30. Řidič nás zavezl do kanceláře Wild Horizons, kde jsme si objednali aktivity na další dny. Hned dnes odpoedne jsme si zaplatili Elephants Encounter a pozítří Zambezi Canoeing. Mají to tu vychytané, včetně pickupů z hotelu. Bohužel rafty nejezdí kvůli množství vody v řece.
