Ráno jsme se cestou z Mutinondo Wilderness zastavili na planině, kde jsme včera viděli antilopy koňské. Byly tam opět, ale ještě předtím jsme viděli dva bahnivce jižní. podařilo se mi je i vyfotit. Antilop koňských bylo snad 17 nebo 18. Krásné stádo samic s mladými, bohužel docela daleko. Když nás uvidly, pomalu zamířily do lesa.
V noci jsem klepal kosu. Byla hnusná zima. Měl jsem triko s krátkým i dlouhým rukávem, tepláky a tlusté ponožkya i tak jem se choulil.
K snídani jsme měli ovesnou kaši s medem a marmeládou, udělalo mi to moc dobře. Šli jsme na ranní game walk. Šel s námi guide jménem Victor. Měl sebou pušku nabitou broky, prý to zastaví i lva.
Přišli jsme k otevřené planine Little Chipundu Dambo, kde se páslo stádo antilp vraných. Victor to měl trochu pomotané, říkal, že to jsou antilopy roan, ale podle fotky bylo jasně vidět, že to jsou Sable. Vyfotit se to nedalo, fotil jsem skrz listí na velkou vzdálenost. Fotky jsou jen dokumentační.
Šli jsme dál, šlapali jsme po cestě miombovým lesem, teplota pomalu vzrůstala. Victor šlapal docela ostrým tempem, do kopečků jsem docela funěl.
Když jsme se otočili k návratu, přišli jsme k otevřené plnině Kobasano Dambo. Dennis uviděl stádo antilop koňských. Měl jsem hroznou radost, poprvé v životě jsem viděl víc než jeden kus.
Byly tam samice s mladými, dospělá zvířata byla zbarvena různými odstíny od smetanové po světle hnědou. Pozorovali jsme je snad 10-15 minut.
Antilopy se zvolna posouvaly směrem k nám, chvílemi poskakovaly a pobíhaly. Pak si nás všimly a zastavily se. Chvíli nás pozorovaly a pak se celé stádo rozběhlo a zmizelo. Každopádně to byl životní zážitek, na jednom walking safari vidět antilopy vrané i koňské.
Od Mutinondo Wilderness jsem nečekal žádná zvířecí pozorování. A povedlo se to na jedničku. Rozhodně to překonalo očekávání ve všech směrech.
Victor vykládal o lvech. Dříve tu moc nebývai, ale před měsícem musel jeden guide zastřelit lvího samce na vyhlídkovém kopci hned vedle lodge. V červnu prý dva turisté potali dva lví samce na 10 metrů. Naštěstí se nic nestalo a lvi se nechali zahnat. Byli jsme rádi, že s námi šel Victor s puškou. Ly jsme sice nepotkali, ale Victor zaslechl mručení pářícího se samce. Já neslyšel nic, jen své vlastní funění.
Vrátili jsme se do campu přes letiště. Victor tam našel osten dikobraza, vzala si ho Jana Křapková.
Poobědvali jsme volská oka, rajčata, sýr a fazole. Byl to jeden z lepších obědů.
Včera večer jsem myl nádobí a úděsně jsem si zašpinil košili. Musel jsem ji hodint do špíny.Mám poslední košili, musí přežít tři dny.Kalhoty jsou taky brutálně jedlé, zítra v Bangweulu je vyperu a vezmu si ty čisté, co mi vyprali v North Luangwa River Lodge.
Bavili jsme se s Janou Fojtíčkovou, že to tu koupíme. Jana tu bude pořádat meditační kursy a tkaní a já si vezmu na starost safari. Chybí tomu už jen drobnost, pár desítek milionů.
Vjeli jsme znovu do Chobe branou Ngoma Gate. Projeli jsme lesem a jeli k řece. A nastal masakr. Stáda zeber a impal, žirafy, kudu. Ma konstatoval, že je tu konečně dost zvěře.
Překvapilo mě množství žiraf. Viděli jsme několik stád, jedno mělo 13 kusů. Viděli jsme i dvě antilopy koňské. Takové množství zvěře jsem viděl snad jen v kráteru Ngorongoro.
Chvíli jsme v Riverfrontu hledali levharta, kterého tam prý viděli jiní turisté. Bohužel marně.
Spíme na Camp Site No 10, nahoře nad řekou. Cool Care nám postavil stany, takže jsme měli tábor hotový.
Kolem tábora protáhlo velké stádo buvolů. Ngande tvrdí, jich bylo víc než 700. Tak nevím.
Noc v Moremi proběhla bez problém., kolem jedné ráno jsme šli čůrat za stan, aleo povedlo se nám znovu usnout. Celou noc řvali hroši a zvečera troubili sloni, někdy ve tři ráno prý byla slyšet hyena.
Náš průvodce Ngande říkal, že prý když lvi zpozorovali z dálky supy snášející se k mršině, Zvedli se a šli žrát. Prý mu to hlásil kolega vysílačkou.
Jeli jsme k bráně a cestou pozorovali zvěř: lechwe, buvoly, kudu, impaly a buvolce modré - tsessebe. Byla to epická paráda, safari jak víno.
Projeli jsme Khwai Gate a po mostě přejeli řeku Khwai. Za mostem je stejnojmenná křovácká vesnice a za ní kus země, kde je krásná divočina na druhém břehu řeky Khwai a tudíž mimo NP Moremi. Ngande mi chtěl umožnit dronovat. Bohužel o kus dál bylo letiště a můj chytrý dron odmítl létat. Takže zase nic.
Pozorovali jsme zoborožce kaferské a viděli letět jeřáby bradavičnaté - "Wattled Crane". Z řeky vylezl samotářský hroch a hrozil nám otevřenou tlamou. Ngande nás radši zahnal do auta.
Na pláních kolem Khwai se pásly lechwe a opodál vodušky znamenané, Byla to paráda, škoda že jsem nemohl dronovat.
Na zpáteční cestě jsme zamířili na rychlejší lesní cestu. Na jednom místě nám zkřížily cestu impaly a zebry. Ngande chtěl prozkoumat pláň, myslel, že je vyplašila nějaká šelma. Vrátili jsme sekousek zpět a zajeli na pláň. A dobře jsme udělali: po chvíli jsme uviděli čtyři samce kudu velkého.
O kus dál byl samec antilopy koňské - roan ve volné přírodě! Byl jsem nadšený.
A když jsme o kousek dál zastihli stádečko antilop vraných, byl jsem šťastný jak blecha.Takhle si představuji parádní safari.
