Noční safari v Mfuwe sektoru

 Po obědě jsem vytuhl. Spal jsem asi hodinu.

 

Od 16:00 jsme jeli na night drive, my čtyři Češi a Dennis z Frankfurtu. Jeli jsme s průvodcem z lodge jménem Musa, měl k ruce kluka na svícení.

 

První dvě hodiny byly parádní. Objížděli jsme laguny - Oxbow Lakes. V jedné laguně bylo zvěře jako v ráji: impaly, puku, vodušky znamenané, mangusty žíhané, paviání. O kus dál jsme viděli žirafy Thornicroftovy. Tak jsem si odškrtl další poddruh. 

 

Večerní drive byl super, všude plno zvěře. Západ slunce jsme si moc neužili, jeli jsme a řidič ani nezastavil. Zastavili jsme až u laguny, kde jsme byli dopoledne. Slunce už bylo za obzorem, ale červánky byly parádní. Dali jsme si džus a sušenky.

 

Po západu slunce jsme dlouho jezdili, než jsme něco viděli. Nakonec jsme toho viděli docela dost: ženetky, mangusty liščí (asi - long-tailed mongoose),  králíka, zajíce, buvoly. Vrchol byl dikobraz a bércoun - Elephant Shrew. Zkoušel jsem fotit, uvidíme jak to vyjde. Viděli jsme i hrochy venku z vody.

 

Bércoun čtyřprstý - Four-toed Elehpant Shrew(Sengi)

Byl to super den.

K večeři jsme měli rýži s dýní a zeleninový salát, předtím polévku z dýně.

Odpolední plavba po řece Chobe

 Tak jsem neumřel :-). Sice to ještě cítím při polykání, ale jinak jsem v pohodě. Potíže s dýcháním jsem neměl žádné, jen chvíli jsem se cítil jako při angíně.

Odpoledne jsme byli na plavbě lodí. měli jsme podobný katamarán jako v roce 2017 v Ugandě na Kazinga Channel. 

 

Viděli jsme spoustu vodních ptáků - husy ostruhaté, husičky vdovky, nesyty, volavky. Z velkých savců hroši, buvoli, sloni, vodušky znamenané, lechwe. Byla to paráda.

 Anhinga africká

Obepluli jsme ostrov Sedudu, o který se Botswana a Namibie soudily v Haagu (Namibijci jej nazývají Kasiliki). v roce 1999 soud rozhodl ve prospěch Botswany, takže ostrov Sedudu patří do NP Chobe. Díky tomu může Botswana nabízet turistům plavby kolem ostrova.

Buvol veze na zádech volavku rusohlavou - Eastern Cattle Egret. 

(Zřejmě je to tento druh. V období páření mají výrazně rusé peří, ale mimo toto období jsou převážně bílé).

Musím říct, že riverfront by klidně stál za další den nebo dva prozkoumávání. Je tu toho vážně spousta. Žiraf a slonů spousta, kudu, buvoli - radost podívat. 

 

Na téhle fotce je na volavce vidět pás růžového peří na zádech a na temeni hlavy. Proto to bude opravdu s největší pravděpodobností volavka rusohlavá - Eastern Cattle egret.

Blízko campu Ihaha byly spousty zeber, tady blízko Kasane žádné nebyly. lechwe jsme viděli jen pár, břeh je plný impal, v lese hojnost kudu. Velké šelmy jsme tu neviděli žádné, ale nepochybně tu jsou.

Vodušky znamenané

Západ slunce byl fajn, ale nikoliv spektakulární. Trošku jsem doufal ve fotku se slony na pozadí, ale neklaplo to. Možná jsem se měl ozvat.

 Dali jsme si pivko a chipsy, byla to hezká a klidná chvilka.

 

 

Zítra se rozloučíme s Ngandem a Cool Carem a přesuneme se do Livingstonu. Dnes spíme naposled ve stanu.

Chobe Riverfront je zvířecí ráj

 Vjeli jsme znovu do Chobe branou Ngoma Gate. Projeli jsme lesem a jeli k řece. A nastal masakr. Stáda zeber a impal, žirafy, kudu. Ma konstatoval, že je tu konečně dost zvěře.

V kanálech a na břech Chobe byli vodní ptáci - kolpíc, nesyti, zejozobi, volavky. Husy ostruhaté, husičky vdovky a nějaké další kachny, které ještě musím určit.

Překvapilo mě množství žiraf. Viděli jsme několik stád, jedno mělo 13 kusů. Viděli jsme i dvě antilopy koňské. Takové množství zvěře jsem viděl snad jen v kráteru Ngorongoro.

 

Chvíli jsme v Riverfrontu hledali levharta, kterého tam prý viděli jiní turisté. Bohužel marně.

Spíme na Camp Site No 10, nahoře nad řekou. Cool Care nám postavil stany, takže jsme měli tábor hotový.

Kolem tábora protáhlo velké stádo buvolů. Ngande tvrdí, jich bylo víc než 700. Tak nevím.

Od řeky Khwai k močálu Savuti

 Opustili jsme řeku Khwai a vjeli do mopanového lesa. Tady to bylo výrazně slabší, velké zvěře minimum až žádná, jen ptáci - frankolíni, leskoptve, hrdličky a zoborožci jihoafričtí. Cesta byla hodně špatná, závěje písku a v nich hluboké stopy plné výmolů.

Přejeli jsme k bráně Mababe do NP Chobe. Tady na nás čekal Gee a CoolCare s obědem - rýžovým salátem se zbytkem kuřete od včerejška, salzou chakalaka a zeleninovým salátem. Na bráně měli ženetku (Ženetka tečkovaná, Common Genet), která chrápala na trámech.

Za branou jsme sjeli mopanovým lesem na pláň Mababe Depression. Otevřela se před námi nekonečná rovina, vlevo vroubená mopanovým křovím, doprava a k severu otevřená. Bylo tam stádo slonů a buvolů a o kus dál žirafy. Další osamělí sloni se tyčili nad planinou jako věže. Nejspíš tam bylo napajedlo, ale blíž jsme nezajeli.

Ještě než napíšu o cestě přes Mababe, vrátím se k řece Khwai. Bylo tam několik pasíží s mrtvými stromy - prý je zabila voda, před pár desítkami let tam stála voda a stromům uhnily kořeny. U samotné řeky bylo nádherně, ve vodě hroši, vodní ptáci, za ní žirafy, tsessebe, sloni. Ma prohlásil, že to je ráj na zemi.

Cesta přes Mababe byla nekonečná. Polykali jsme prach, zaprášení jako mlynáři, nikde ani chlup. Lída pospávala, protože v noci špatně spala - probudil ji slon, který v lese za stanem lámal větve.

Nebylo nic vidět, cesta byla hrozná, samý výmol a díra. 

Pak jsme přijeli na pláň, která je v mapě značená jako Savuti Marsh. Teď to byla vyprahlá travnatá pláň. Na severu bylo vidět kopce - Leopard Hill a Twin Hills a Cave Hill (alespoň doufám, podle mapy). Od Orapy to jsou první kopce, které jsme v Botswaně viděli.

Na pláních u řeky Khwai

 Byl jsem otrávený, že není nic vidět. To se ale otočilo, jakmile jsme vyjeli od Khwai Gate. Zamířili jsme k jihozápadu a brzy jsme přijeli  na pláně kolem řeky Khwai. Ty jsou travnaté a bažinaté a oplývají zvěří. Brzy jsme narazili na slony, zebry, pakoně, impaly a vodušky lechwe. Zahlédli jsme také buvolce modré - tsessebe.

Největší highlight byla skupinka lvů dřímajících v křoví. i když se nesmí jezdit offroad, přejeli jsme k nim na tři metry a mohli jsme si je po libosti nafotit a natočit. Byl tam jeden samec s krátkou plavou hřívou, dvě dospělé lvice, dvě odrostlejčí lvíčata a jedno menší lvíče. Byla to naprostá pecka a paráda!

 Pokračovali jsme dál kolem močálů a zastavovali u slonů, impal a lechwe. Zajeli jsme i ke stádu buvolů. Takže po dnešku už nám do Velké pětky chybí jen levhart.

Také se nám povedlo fotit samice kudu z blízkosti snad 5 metrů: nikdy jsem kudu tak blízko neviděl.

 Z Moremi jsem nadšený, pláně kolem Khwai jsou tak plné zvěře, jak jsem doufal. I když Ma brblá, že proti keni je tu zvěře málo, já jsem nadšený. A tábor nemohl být lepší. Jen škoda, že se nesmí dronovat - ale určitě udělám i timelapse, až budeme nakládat.

(Poznámka: Timelapse se nakonec vůbec nepovedlo, protože jsem měl nastavené noční snímání. Celý film byl totálně přeexponovaný).