Přes Severní Luangwu na sever

 Dnes jsme se přesouvali přes Severní Luangwu. Ráno jsme sbalili tábor. Vyzvedli jsme si věci, které nám v lodgi vyprali. Bohužel lehce navlhlé. Zaplatil jsem $9 za pití na baru, $10 za tip pro lodge a dohromady $20 za praní za mě, Janu a Roberta.

 Cestou jsme u řeky viděli impaly a pěknou velkou hyenu. 

Mopanovým lesem jsme dojeli k bráně do speciální chráněné oblasti pro nosorožce. Tam se přísně sleduje doba průjezdu. 

Hledali jsme kolem cesty, zda nespatříme nosorožce, ale marně. Viděli jsme jen skupinku slonů. Nosorožců prý v Luangwě žije asi 30, všechno potomci původních čtyř. 

Cestou k escarpmentu jsme brodili krásnou řeku.  Museli jsme si vylepšit cestu oblázky z řeky, protože se písek sypal.

Muchinga Escarpment je zarostlý miombovým lesem (dole v parku byly mopane místy vypálené). Terén escarpmentu byl docela náročný, místy auto dostalo kotel a jednou jsme míjeli auto a Andrew už se nerozjěl. Museli jsme vypodložit zadní kolo auta kamenem, protože mu správně nefunguje ruční brzda.

Sloni v táboře

 Sedím v campu po vysprchování a čekám na večeři. Dnešek byl plný zážitků.

Po obědě jsme si dali siestu. Když jsem se probral, v táboře byli sloni. Napřed přišla jedna osamělá slonice, následovaly další dvě. Jedna měla dvě slůňata, jedno odrostlejší a jedno malé. Druhá měla malé slůně. Slonice ožíraly keře na břehu a postupně se přibližovaly stanům. Bylo to super. Dávali jsme si odstup a z povzdálí za autem či za stromem jsme je fotili. Probudili jsme spícího Roberta, aby si to taky užil. Fotili jsme slony, jak postupně chodili campem od keře ke keři. 

Už jsme měli nasedat do aut, když se odehrál nepříjemný incident. Španělé šli na toalety a Andrew je doprovázel, aby se vyhnuli slonům pasoucím se kousek vedle chatek.

"Mamuche" Charlotta šla z toalety a kdovíproč si to namířila přímo ke slonovi, který na ni vystartoval. Naštěstí byl Andrew opodál a slona tleskáním zahnal. Řval na Charlottu, aby utekla, a ona se snažila běžet a vykládala "I go, I go". Zřejmě jí vůbec nesepnulo, že jí šlo o život. Podle Jany je Charlotta dementní.

Co není ideální je, že její dcera Christina se o matku nijak nestará a asi jí nedochází, co se mohlo stát. Xavier, který je jejich přítel, si z toho dělal jen legraci. Andew z toho byl dost rozhozený, což se nedivím. Kdyby Charlottu rozšlapal slon, měli bychom možná po výletu.

Levhartice a hyeny, safari kolem Luangwy

 Je vůbec možné se Afriky přesytit? Mít dost toho životního stylu nasyceného přírodou, překypujícího životem plným pozorování, kdy se za každým záhybem cesty může skrývat slon nebo levhart? Stačí zajímavý pták a jsem docela nadšený. Ta kouzelná krajina plní zvěře, to se nepřejí.

Dnes jsme opět vstali v 5 ráno. V noci jsem byl na záchodě a slyšel jsem kolem tábora podél řeky přeletět nějaké velmi hlasité ptáky. Bylo kolem jedné ráno, vím to, protože jsem zapomněl vypnout trasování GPS na Ipadu.

Ráno i v noci bylo chladněji než včera, což mi tedy vážně nevadí. Nakonec tu máme dvě Španělky, jednoho Katalánce, dvě Peruánky, jedno Němce a my čtyři Češi. Tři lidi neumí anglicky, jedna z Peruánek, stará Španělka a Katalánec.

Janu Fojtíčkovou zlobí foťák, nefunguje jí autofocus. To zamrzí. 

Ranní safari se vyvedlo, viděli jsme hromadu zvěře. Největší pecka byla mladá levhartí samice hned kousek od mostu a komunikačního stožáru. Prošla nám hned vedle auta, dala se chvilku parádně fotit i točit. Prý tam někde má mladé.

 Ještě předtím jsme  chvilku pozorovali dvě hyeny na lovu. 

U laguny jsme pozorovali stádo zeber a  dvě žirafy. Lagun je tu spousta.

Žirafy Thornicroftovy jsou prý geneticky shodné s masajskými , ale zdá se mi to divné, kresbu na srsti mají jinačí - nepřipomíná vinné listy.

 

Na pláni u Luangwy byla spousta puku. Pozorovali jsme dominantního samce, jak prohání samici a nutí ji k páření. Prý si harém udrží jen asi týden, protože nemá čas se pást a veškerý čas a sílu věnuje samicím.

Zebry Crawshayovy mě těší, přesně odpovídají popisu a jsou vážně jiné než ostatní a snadno k rozeznání.

U další laguny jsme viděli zoborožce kaferské.  

A u ještě jiné laguny jsme fotili hrochy  ponořené v plovoucí vegetaci krásné syté barvy. 

Stará Španělka nezavře pusu. Je to docela únavné.

 Na konec dnešního ranního safari jsme pozorovali stádo slonů se třemi slůňaty, které jsme na stejném místě pozorovali včera. Teď už byli po koupeli a brali prachovou lázeň.

Na cestě zpátky jse podřimoval. K obědu jsme měli míchaná vejce, salát z rýže ze včerejška, fazole v tomatě a pečená rajčata.

Leskoptev, kterou tu vídáme, je Meve's Starling - leskoptev s dlouh7m ocasem.

Koupil jsem vyřezávaný palmový ořech. Je na něm slon a nápis Zambia.

První safari v Jižní Luangwě

První safari v NP South Luangwa se nadmíru vydařilo. Vstali jsme v 5 a před 6:00 jsme už seděli v autě. Projížděli jsme napřed lesem vysokých stromů mopane, kigelií a dalších, všude plno lián. Kvůli suchu jsou některé laguny a "oxbow lakes" vyschlé. Zpočátku jsme nic moc neviděli, možná první hodinu jsme viděli jen pár impal a puku.

Pak jsme přijeli na otevřenou pláň a začalo to správné safari. Všude bylo plno zvěře, stáda impal a puku, sem tam sloni. Dojeli jsme k místu, kde ostatní auta zahlédla psy hyenovité. Myslím, že jsem zahlédl dva v dalekohledu. Psy následovala hyena, tu jsme viděli dobře. Bohužel odběhli od cesty a my jsme nemohli offroad, prý to stojí pokutu 1000 Kwacha a při druhém přestupku seberou guidovi na půl roku licenci.

Dojeli jsme na travnaté louky podél Luangwy, kterým se říká Puku Flats (nembo možná Puku Plains). Bylo tam plno puku a nějaké impaly, kolem vody plno ibisů, čejky, husice nilské, volavky - byla to paráda.

Ráno byl trochu zmatek, španělská matka Charlotte seděla o tři řady od své dcery Cristiny a mluvila na ní přes celé auto. A nezavřela pusu. Už nám z ní třeštila hlava, tak jsme je přesadili - vyměnila si místo s Janou Křapkovou. 

Andrew objevil místo, kde ostatní auta pozorovala lvy. Bohužel se Andrewovi nechtělo tam jet, protože to bylo offroad. Naštěstí jedním autem přijel ranger a povolil nám sjet z cesty. Lvů tam bylo snad 12 nebo 15, chrápali pod stromem. Moc dobře jsem je neviděl, protože byli na druhé straně auta, ale ostatní byli nadšení.

 

 

Při návratu jsme se zastavili u laguny porostlé zelenými řasami, kde žije stádo hrochů. Fotili jsme ptáky - ibisy hagedaše, ostnáky - jacany africké, leskoptve a čejky běločelé. Pak se objevilo stádo slonů, kteří mířili k laguně. 

 

Počkali jsme, než sloni přešli kolem nás, a krásně jsme nafotili pijící slony. Slonice měly tři mláďata - jedno docela malé, které ještě pořádně neumělo s chobotem. Byla to paráda!

Na pláni jsme pozorovali stádo zeber Crawshayových, ty mě hodně potěšily. Krajina kolem Luangwy je parádní. Pláně se zlatou trávou jsou porostlé vysokými stromy, tu a tam kanál nebo laguna. Vážně připomíná anglický park. Moc se mi to líbí. 

 

Mám hroznou radost z ptáků. Jsou tu leskoptve s dlouhým ocasem (Leskoptev baobabová, Meve's Starling), teď tu přelétli dudkovci, vodních ptáků spousty. Viděli jsme supy "white backed vulture", jestřábce pochopovitého - Harrier Hawk, orly jasnohlasé, ibisy hagedaše i posvátné. Vrátili jsme se až v poledne. K obědu jsme měli pizzu, zeleninový a bramborový salát.

U řeky Luangwy - Croc Valley Camp

 Na letišti ve Mfuwe na nás čekal náš guide Andrew. Krajina je tu úplně jiná než v Lusace, je tu hodně palem - Andrew tvrdí, že to jsou "Lala Palm" (Duma natalská). Prý je sází sloni, když jim semena projdou trávicím traktem.

Kolem cesty byo vidět plno rýžových polí. Pole byla vyschlá, protože je málo deště. Vegetace je zelená a nevypadá to, že by strádala.

Koupili jsme si víno, pivo má Andrew v campu. Máme tři průvodce: hlavní guide Andrew, kuchař je jeho syn také jménem Andrew a pomocník a řidič doprovodného auta Tom.

První slony jsme viděli hned u campu. Skupinka slonů nám zablokovala cestu ke stanům. Museli jsme je objet. 

V campu pobíhají kočkodani a paviáni. Camp je na srázu nad řekou, máme stan s výhledem na řeku. V řece je plno hrochů a krokodýlů, Jana Křapková jich napočítala 25. 

Na písčitém ostrůvku jsou ptáci - kolpíci, nesyti, čáp sedlatý, vlha běločelá. Vegetíme na terase nad řekou a čekáme na oběd. Vedle u bazénu dělají bordel angličtí turisté. Nejspíš dnes nepojedem na noční safari, zkusíme to zítra. Andrew ještě přiveze zbytek naší výpravy z letiště. Je mi tu dobře.

Ranní safari v Chobe

 Ráno jsme sbalili poslední camp v divočině. jeli jsme na poslední safari. Pátrali jsme po levhartovi, ale marně. Kolem řeky bylo plno zeber a impal, z lesa přicházeli pít kudu a sloni. 

 

U řeky bylo plno vodních ptáků, zejozobi, volavky, marabu, nesyti a kolpíci, nový mě neznámý druh ibise podobný hagedašovi(pozn. ibis hnědý, Glossy Ibis). Na stromech podél cesty seděli jasnohlasí. Viděli jsme i buvoly.

Zvěře kolem Chobe bylo vážně spousta.

Docela zblízka jsme pozorovali krásnou sloní rodinku s malými slůňaty.

Krajina se trošku změnila, ubyly baobaby, tostly tam teaky a další stromy. Žirafy a kudu se pási na akáciovém křoví.

Viděli jsme jednoho hrocha vylezlého z vody a o kus dál dalšího.

U keře se pásl parádní býk antilopy vrané. Zařval jsem na Ngandeho, ale než jsme zastavili, a než jsem rozbalil kameru, byl pryč. Škoda přeškoda, tak pěkného býka jsem ještě neviděl.