Večer u ohně

 Večer jsme jeli podél řeky na druhém břehu, než je lodge. Několikrát jsme se museli prosekávat pře akácie, které sloni vyvrátili přes cestu. 

Chvilku před západem slunce jsme viděli parádní skuinku žiraf s velkým tmavým samcem, několika samicemi a třemi  mlá´daty. Na západ slunce jsme zastavili na vyvýšeném místě s výhledem na panorama kopjes. Rudé nebe nad savanou bylo prostě pohádkové. Po návratu do lodge jsme seděli u ohně ve vyschlém řečišti. Byla to paráda.

K večeři jsme měli rybu jako předkrm, špízy z kuřete a sněhovou pusinku Pavlova s broskvovou příchutí. Pak jsme seděli u ohně, a vtom jsme uslyšeli hlasité zafrkání. Jako když froká kůň, ale mnohem hlasitější. Šli jsme s markem k naší chatě n. Na druhém břehu byla u napajedla nosorožčí samice s mládětem a zespoda přicházel samec, který frkal. Prý se chystali pít z čisté tůňky pod naší chatou. Makr přinesl zelené světlo, ale když na ně posvítil, nosorožci se vyplašili a utekli do buše. Prý přijdou později, tak uvidíme.

 Chishakwe River Camp - staff:

• Marcus jensen - guide
• Paterson - trakcer
• Stanford - chef
• Samuel - biler
• Judas - waiter
• Gertrude - maid
  

Smrt drona

 Odpoledne jsme se jeli projet. Zajeli jsme k jezeru, kde už jsme první den viděli lvici. Bylo tam stádo impal a v dálce antilopy losí. Ve vodě byli čápi nesyti, čápi černí a hejno kormoránů. Za jezerem se procházela tlupa paviánů. Byl to parádní pohled.

Myslel jsem, že na téhle fotce jsou čápi sedlačtí. Až teď (v roce 2025) vidím, že to jsou čápi černí. Vůbec jsem netušil, že v Jižní Africe a Zimbabwe žijí trvalé populace tohoto nádherného ptáka. 

Pak se mi "povedl" opravdu geniální tah - rozbil jsem drona. Nechal jsem si od Marka zastavit na rovné cestě. Bohužel jsem neodhadl cestu a s dronem jsem to napálil do stromu. Kdybych nebyl trubka a vyletěl o 10m výš, tak by bylo všechno v pořádku.

Dron sletěl asi z 6 metrů a urazil celou jednu packu s vrtulí. Takže mám s dronem sloveno. Nafackoval bych si, jaký jsem idiot. Inu, chybami se člověk učí. Tak příště už tuhle chybu neudělám.

Zjevně nebudu mít záběry Viktoriiných vodopádů z výšky. Alespoň protentokrát. Ale nevadí, je to jenom dron. Jsem tu kvůli Africe, ne kvůli dronu.

Jeli jsme pak k velké přehradě a podél řeky. Viděli jsme spoustu impal a kudu. Škoda, že Mark u impal nestaví.

Stopování nosorožců a levhart

 Ráno jsme vyrazili na stopování nosorožců. Objeli jsme po cestách kus pozemku a našli stopy dovnitř. Cestou jsem vyfotil orlíka kejklíře - bateleur eagle.

 Vyrazili jsme na stopování. Zastavili jsme u velké kopje. Najednou jsme uviděli ve skalách pohyb - byl to levhart. Lída ho zahlédla, já ho neviděl. Pozorovali jsme skálu - viděli jsme jen damany. A pak jsme ho objevili v jeskyňce kousek pod vrcholem. Byl to veliký samec. Mark říkal, že tu jsou tři samci a každý má 3-4 samice.

Sledovali jsme nosorožčí stopy, které se míchaly se sloními. Bohužel jsme neuspěli, po dvou třech hodinách stopování nás stopy zavedly na hranici pozemku a nosorožec odešel k sousedům. Museli jsme se vrátit s neúspěchem k autu, ale i tak to stálo za to.

Pak jsme si dali snídani (před snídaní jsme se vykoupali v bazénu a zacvičili si). Po obědě jsem natočil na kameru interview s Markem a s Petersonem.

Den 4 - GPS - Chishakwe