Den 9 - Savuti - GPS track

 

Odpolední safari u Marabou Pan

 V rozrušení nad nefunkčním fo´tákem jsem zapomněl zaznamenat gepardí samce. Viděli jsme je ráno a pak odpoledne. Celé odpoledne jsme se mořili s foťákem, bez výsledku.

 Cestou od gepardů jsme fotili různé ptáky - dropy kori, dropy šedotemenné (Northern Black Korhaan) a dropy chocholaté (Red Crested Korhaan). Snažil jsem se pracovat s manuálním focusem, něco vyšlo, něco ne.

Fotili jsme mangusty liščí (Yellow Mongoose).

Snažil jsem se fotit frankolína, Swanssonova, ale obávám se, že to neklapne. No co už. Pokud se zvíře nebo pták nehýbe, tak to nějak dávám. Pokud mám ale zachytit rychle se pohybující zvíře, nebo ptáka, nestíhám zaostřovat.

Dojeli jsme k marabou Pan. Pilo tam stádo mladých slonů - bachelor's herd, a dvě žirafy se snažily přidat, ale sloni je zaháněli. Ve zlatém světle hodin před západem slunce to byla paráda a šlo to krásně fotit.

 Na zpáteční cestě jsme viděli buvolce tsessebe, ale fotit moc nešli. Pláně byly plné impal, pakoňů a tsessebe. Sice ne tolik jako v Tanzanii při Velké migraci, ale mě to stačí.

Zapomněl jsem napsat o pštrosovi, kterého jsme viděli cestou k Marabou Pan a pak nazpět do lodge.

Savuti mě překvapilo. Čekal jsem močál, ale je to zdaleka nejsušší lokace - ovšem s výjimkou Kalahari a cesty z Khama Rhino Sanctuary do Maunu. lvi tu jsou parádní a díky waterholes se nechají dobře najít. 

Pláně jsou kouzelné. Čekal jsem tu spousty buvolů a slonů, ale buvoly jsme tu vlastně viděli jen v Mababe Depression. Sloni tu jsou, ale ne tolik.

Viděli jsme šakaly čabrakové, před chvílí byl slyšet jeden kousek od tábora. Bylo to takové jasné vysoké vytí.

Díky waterholes je tu dost zvěře a krajina je díky kopcům zajímavá. Savuti Channel, který dříve napájel močál, je úplně vyschlý.

K večeři bylo královské kuřecí maso s rýží a dušenou zeleninou, po jídle zmrzlina. Odpoledne jsme se vysprchovali, ale už jsme zase špinaví jako čerti. Po večeři nám Gee a Ngande vyprávěli o africkém manželství. Bylo to hodně zjaímavé, gee jako Ndebele popisoval jejich mnohoženství a yorobora, výkupné za nevěstu. V Botswaně mají yorobora také, ale bez mnohoženství.

Ráno balíme a jedeme do Chobe Riverftontu. Moc se mi tu líbí, hned bych v Savuti pobyl déle.

Lví masakr v Savuti

 Ráno jsme vstali v 5:45 a v 6:30 vyrazili na ranní safari. Byla pěkná kosa, byli jsme rádi za deky. Objížděli jsme waterholes.

u Rhino Vlei jsme pozorovali impaly i perličky. Když jsme odjížděli, dostal Ngande zprávu, že se k napajedlu blíží lvi. 

 

 

 

Chviličku jsme počkali - ani ne za tři minuty se objevily lvice se lvíčaty, po chvíli dva samci v plné síle a nakonec ještě jedna samice. Bylo jich celkem 13, takovou smečku už asi neuvidím.

Lvi napřed pili, pak si lvíčata hrála a samci polehávali, samice o kus dál pozorovaly pakoně blížící se k napajedlu. Byla to velká paráda, nejlepší pozorování lvů v mém životě.

 Cestou od napajedla jsme fotili ptáky - dropa šedotemenného (Northern Black Korhaan) a další.

 

Ngande nás vzal k Bushman Rock, kde jsou vidět staré křovácké malby - eland, slon a žirafa. Prý je to malované krví smíchanou s rostlinnými šťávami. Byla tam skupina turistů, kteří lezli na skálu. Ngande říkal, že na vlastní nebezpečí. Tak jsme tam nelezli.

Slavná lví smečka v Savuti, která lovila slony, už se prý rozpadla v roce 2015. Měla prý 30 členů, ale rozpadla se, když zestárl starý samec.

V Palm Pan jsme pozorovali další smečku, měla 8 členů. Viděli jsme dva velké samce i lvice se lvíčaty, byla to poaráda. Žrali tam ulovenou antilopu losí. Vidět lva s kořistí je famózní podívaná.

Jeli jsme k Savuti Gate, koupil jsem tam samolepku a dřevěného psa hyenovitého. 

Vveverka bušová

Na zpáteční cestě jsme zastavili u velkého baobabu a vyfotili se s tulení vlajkou.

Došla mi baterka u foťáku. Vyměnil jsem ji, ale foťák přestal autofocusovat, Hráli jsme si s tím snad hodinu a na nic jsme nepřišli. Tak budu zaostřovat manuálně.

Německá holka Nicola má horečku. Snad jí bude brzy lépe.

Štvou nás Katalánci, všude se cpou, nikomu nedají přednost a neumí se chovat. Obzvlášť Ma a Lída jich mají dost.