U Masajů

Když se vrátil Michael s opraveným autem, naložil jsme Lazara a vyrazili do masajské vesnice. Byl jsem u Masajů před lety v Ngorongoro a  tohle bylo o několik levelů výš.

Masajové byli přátelští, povídali si s námi, ukázali nám svoje bomy na krávy a chlívky na březí kozy.

Mladí bojovníci Morani byli nádherní, jeden měl kůži červenou. Myslel jsem, že je to od heny, ale pak se přiznal Igorovci, že mu jen pouštěla barva z deky.

Morni jsou ozdobení korálky a malými kovovými mincemi. Všichni Masajové se s námi zdravili, podávali si s námi ruce - včetně dětí, žen a náčelníka.

Morani žvýkali větvičky z jednoho keře a čistili si zuby. Taky jsme si uřízli větvičku - měla příjemnou mentolovou příchuť.

Morani nás vzali do chatu. Ukázali nám kalebasy na mléko - říkali, že je vymývají nějakou rostlinou, aby se mléko nekazilo.

Vyprávěli, jak moc jsou pro ně důležité krávy - že krávy jsou pro ně vším. Mají z nich kůži, mas, rohy, mléko, krev, za krávy si kupují manželky, když je prodají na jatka, tak za ně mají peníze.

Morani nám navlékli masajské tógy, půjčili nám klacky a fotili se s námi.

  Ukázali nám, jak se hází kopím- hodil nejméně 30m.

 Ukázali nám, jak rozdělávají oheň třením dřev.

Nakonec nám zatančili masajský tanec. Připojily se i malé dětíi a náš lodge manager Lazaro.

Skákali do výšky jako na pružinách a krásně zpívali - rytmický hrdelní zpěv, který vedl hlavní zpěvák a ostatní mu odpovídali. Nejvýžš skákal Lazaro.

Všichni ve vsi - i tanečníci - si tanec uživali. Vedle mě seděl náčelník, pochechtával se spokojeně a kvitoval válečníky, kteří skákali nejvýš.

Oproti tomu, co jsem viděl ve Ngorongoro, to bylo skvělé, autentické a živé. Bylo vidět, že si to uživají.

Rozdali jsme dětem poslední bonbony- měly velký úspěch.

 Nakoupili jsme nějaké masajské korále, koupil jsem dřevěnou misku a křížek z korálků pro Pavla Petrašovského.

S Masaji jsme se srdečně rozloučili, mávala nám celá vesnice.

Teď sedíme v restauraci a popíjíme kořalku od Jany. Zdeněk vykládal příhody z života v Zanzibaru. Prý se tu hodně staví a ceny nemovitostí klesají. Číňani tu prý staví bungalovy po stovkách. v Zanzibaru prý všichni uplácejí a kradou a žebrají. Zloděje prý kamenují a upalují, přesto všichni kradou.

K večeři jsme měli Mboga mboga - mrkev vařenou se zeleninou a cibulí.

Návrat od plameňáků

Vrátili jsme se na souš, došli bosky k botám a ještě o kus dál na pevnější půdu. Průvodce nám umyl nohy vodou z láhví, které nesl s sebou.

Na zpáteční cestě jsme se zastavili u dvou masajských pasáčků krav. Poprosil jsem je, abych si mohl natočit jejich hvízdání na krávy. Umí to opravdu bravurně.

V akáciovém lese kousek od auta jsme potkali skupinu malých dětí tak kolem tří až pěti let. Pásli tam stádo jehňat a kůzlat. Některé masajské děti měly na sobě jen tradiční hábit sepnutý na rameni. Děti jiných kmenů měly na sobě normální oblečení, kalhoty a triko. Všechny byly špinavé, ale vypadaly šťastně a nevypadaly vyhuble. Za celou dobu v Africe jsme neviděli podvyživené nebo zubožené děti. Špinavé a zaprášené ano, ale zdravé.
Rozdal jsem malým pasáčkům balík žvýkaček a Honza si je vyfotil.

Zpátky v Ngorongoro: návštěva u Masajů

Na stanovišti Naabi Hill jsme poobědvali z lunchboxu. Tady končila Serengeti. cestou ke svahům vrchoviny Ngorongoro ustoupila zelená tráva, pak se vytratila i ta uschlá a nastoupila prašná, vyprahlá step. Docela bezútěšná krajina, kde kupodivu přežívají Masajové.

Navštívili jsme masajskou vesnici, jejíž název jsem si nezapamatoval, na svazích vysočiny Ngorongoro. (Teď jsem dohledal v mapě, že vesnice se jmenovala Elerai). Hned po vystoupení z auta nás odchytil Masaj a zkasíroval od nás čtyřicet dolarů. Pak nastoupili zpěváci - mužští a ženští, v tradičních masajských krojích, a zazpívali a zatančiil tanec na uvítanou.

Pak jsme vstoupili do jejich bomy - vesnice ohrazené trnitouo hradou. Po obvodu ohrady stojí tradiční chýše z proutí a kravského trusu. Jsou vysoké asi jeden a půl metru. Nechápu, jak mohou přežít období dešťů. Uvnitř chýše je lůžko pro děti a lůžko pro rodiče, vše z proutí vystlaného kravskými kůžemi. na zemi maličké ohniště. Kupodivu to uvnitř nesmrdělo, ale vonělo po kouři.

Masajové nám zatančili "jump dance" - tanec s výskoky snožmo do výšky. Honzu to naštvalo, protože už byl u Masajů v Keni a tohle mu přišlo ošizené - skákali krátkou dobu a prý nízko. No nevím, mě se to docela líbilo.

Pak si nás Masajové rozebrali, odvedli nás jednotlivě do chýší a pak na trh jejich výrobků, které měli rozvěšené na trnité kozí ohradě uprostřed bomy. Koupil jsem za celkem nehorázné prachy tři korálkové náramky pro dcery a korálky obšité žezlo.
Po zkušenostech, které jsem nabyl o tři dny později při nákupech ve Mto Wa Mbu, vidím, že jsem sehrál klasického bílého kořena. Být zkušenější, určitě bych osmlouval mnohem lepší cenu. Masajové se asi museli dobře bavit, jaký je ten běloch hlupák. Za to žezlo ale jsem rád.

Pak nás Masajové ještě odtáhli do školy, kde nám třída malých dětí ukázala, jak umí počítat a odříkat abecedu. A řekli si o příspěvek na školu.
masajové jsou především pastevci. Dickson nám vyprávěl, že Masajové věří, že všechen dobytek na světě patří Masajům a mají právo si ho vzít. Z toho pak vznikají konflikty mezi Masaji a ostatními kmeny.

Masajové nám vyprávěli, že se živí chovem skotu, koz a ovcí. jedí jejich maso a pijí mléko smíchané s krví, kterou odebírají z krčních žil. V tomto ročním období byly v okolí vesnice jen ovce a kozy. Přes den se pasou kolem vesnice a na noc je zavírají do trnité ohrady uprostřed vesnice. Skot je na pastvě i přes noc.

Masajové nám ukázali velké barely na vodu. Vodu si prý kupují. Tahle vesnice je hned na trase Ngorongoro-Serengeti, takže tam mají turistů dostatek. S námi byly na prohlídce vesnice nějaké dvě turistky. Věřím, že peněz mají dost.

Tak nevím. Mám z toho celkově smíšené pocity. Na jednu stranu jsem rád, že jsem to mohl vidět. jako osobní zkušenost to bylo k nezaplacení.
Na druhou stranu ale z toho čišelo, že to je jen pro turisty. Rozhodně to nevypadalo, že by nás tam Masajové nějak vítali nebo že by je to nějak bavilo. Tvářili se spíš otráveně a celkem bezostyšně z nás tahali peníze, jak jen mohli. Ten tyjátr s dětmi si jistě mohli odpustit.
Podtrženo a sečteno, nelituji té zkušenosti. Jsem rád, že jsem to viděl, i přes tu pachuť.