Odpoledne v Severní Luangwě

 K obědu jsme měli chleba se sýrem, salámem a okurkou. K tomu pivo. Odpoledne jsme měli kafe a mrkvový dort s cukrovou polevou., který dostal včera Xavi k 63.narozeninám. Xavi koupil všem bílé víno a zazpívali jsme mu Happy Birthday, ktomu Andrew, Andrew jr. a Tom popěvek v jejich jazyce.

Kolem Luangwy procházelo veliké hejno nesytů, vodušky puku a impaly. 

Robert vymyslel geniální slovo cécéčko, pro označení mouchy tse-tse.

Na odpolední game drive jsme jeli s guidem z lodge a ozbrojeným strážcem. Myslím, že  to v Severní Luangwě trošku přehánějí s bezpečností.

Zpočátku jsme nic moc neviděli, jen pár puku a impal. Puku je tu všude spousta.

Dojeli jsme k Delia Lagoon. Leží přímo naproti campu, kde jsme včera obědvali. V laguně byli dva hroši, po vodních rostlinách běhaly jacany a po druhém břehu chodili zoborožci kaferští. Byl jsme moc rád, že můžu navštívit místo z knihy "The eye of the elephant", kam se chodívala koupat Delia Owens.

Na zpáteční cestě jsme potkali  velké stádo kudu. Na jedné straně silnice byly snad 4 nebo 5 samic s mladými, z druhé strany přicházeli dva pěkní samci. Byli hezky nasvícení.

Do 18:00 jsme museli být v lodgi, takže ani nebyl čas na sunset - jen jsme na minutku zastavili. V mopanovém lese jsme viděli zebry, ale bylo pozdě a tma na pořádnou fotku.

North Luangwa je výrazně divoká, nepotkali jsme tu nikoho. Není tu tolik zvěře jako na jihu. Park se zřejmě ještě nevzpamatoval z pytláků. Doufal jsem vidět buvoly a psy hyenovité, ale nezadařilo se. Pokud tu udrží ochranu přírody, může to být časem mnohem lepší.

Pěší safari v NP North Luangwa

Vstal jsem bez budíku v 5:45. Slunce se začínalo škrábat nad obzor a rudě probleskovat přes vrcholky winterthorn akácií. Natsavil jsem gopro na timelapse a šel snídat.

Ranní walking safari bylo super. Průvodce se jmenoval ?? a scout byl John. Kousek od lodge je laguna, kde jsme viděli snad dvacet čápů nesytů a ibisy. Nesytové lovili ryby. Když jsme se přiblížili, celé hejno se zvedlo a odletělo. Jsem rád, že jsem stihl pár fotek.

Největší pecka byla  africká cibetka. Asi nebyla úplně v pohodě, protože hned neutekla a dala se vyfotit.

Šli jsme mopanovým lesem, na pasekách se pásly impaly a puku. 

Viděli jsme jednoho samce vodušky znamenané. Fotili jsme endemického černobílého ptáka, jehož jméno jsem si nezaznamenal (později jsem ho určil jako bělořita běločapkového). 

 Průvodci nám ukazovali stopy lvů a hyen.

Na jednom místě jsme museli projít mezi dvěma houštinami. V každé z nich byl slon. Na okamžik jsme je zahlédli.

Došli jsme k řece, pod břehem bylo krásné stádo hrochů. 

 

Na zpáteční cestě jsme prošli lesem winterthorn akácií. Pásly se tam puku a prasata savanová. 

 

Podél řeky jsme se vrátili do lodge, kde teď pijeme kafe. Španělé a Peruánky šli po nás od 9:00., protože na walking safari smí jít jen max 7 lidí. Proto jsme se rozdělili na dvě party. S námi šel ještě Dennis. Během safari jsem našel růžové peříčko z mladého nesyta. 

Manažer lodge se jmenuje Ashley a je z Botswany. 

Je tu moc hezky. Na první pohled trochu méně zvěře, ale hodně pták
ů a fantastický klid. Jana říká, že už by jí to stačilo a to ještě nejsme ani v půlce. Rád bych sem někdy vzal Lídu.

Dívám se na Luangwu. V dálce leží hroch. Na suchém stromě hřadují nesyti. Z lesa slyším houkání ptáka "Tropical Bulbul". 

Pěší safari v Nsefu

Po probuzení jsem se šel vyčůrat ke kraji lesa. bylo ještě šero. Posvítil jsm si čelovkou do lesa a viděl jsem v lese zasvítit dvě žluté oči. Možná to byl levhart nebo nějaké menší cibetkovitá šelma. Radši jsem to moc nezkoumal.

Ráno jsme šli s Rohimem na walking wafari. Janě Fojtíčkové se motala hlava, takže nešla. Prý šla ve 4 rán ona záchod a pak se bála jít do stanu, tak čekala, až se lidi vzbudí. nedivím se, že se necítí dobře. Chtěla by přestěhovat stan, aby nebyl tak blízko u lesa.

 

 Na walking safari ná sprovázel mladičky scout s puškou jménem Cézar. 

 

Jeli jsme do národního parku. Zaparkovali jsme v mpoanovém lese. Rohim kráčel vpředu a zastavoval u různých stop, stromů a trusu. Ukazoval nám, jak poznat stopy zvěře a k čemu jsou různé stromy a rostliny.

Došli jsme k řece, kde jsme pozorovali hrochy. Cestou kolem řeky jsme viděli hyenu, která byla přežraná tak, že tahala břicho po zemi. 

Cestou zpátky jsme viděli krásné stádo zeber Crawshayových, impaly a puku. Zvířata si udržovala distanc, na nějakých 75 m se stádo sebralo a uteklo. Hodně se mi to líbilo. Na focení nic moc, na pozorování fajn.

Rohim nám ukázal květy kigelie - salámového stromu. Když do 24 hodin není květ opylený netopýrem (kaloněm - friut bat), spadne na zem, kd ejej sežerou impaly nebo sloni. Proto na salámových stromech rádi číhají levharti na impaly, které tam přijdou žrát spadlé květy. 

 

 

Levhartice a hyeny, safari kolem Luangwy

 Je vůbec možné se Afriky přesytit? Mít dost toho životního stylu nasyceného přírodou, překypujícího životem plným pozorování, kdy se za každým záhybem cesty může skrývat slon nebo levhart? Stačí zajímavý pták a jsem docela nadšený. Ta kouzelná krajina plní zvěře, to se nepřejí.

Dnes jsme opět vstali v 5 ráno. V noci jsem byl na záchodě a slyšel jsem kolem tábora podél řeky přeletět nějaké velmi hlasité ptáky. Bylo kolem jedné ráno, vím to, protože jsem zapomněl vypnout trasování GPS na Ipadu.

Ráno i v noci bylo chladněji než včera, což mi tedy vážně nevadí. Nakonec tu máme dvě Španělky, jednoho Katalánce, dvě Peruánky, jedno Němce a my čtyři Češi. Tři lidi neumí anglicky, jedna z Peruánek, stará Španělka a Katalánec.

Janu Fojtíčkovou zlobí foťák, nefunguje jí autofocus. To zamrzí. 

Ranní safari se vyvedlo, viděli jsme hromadu zvěře. Největší pecka byla mladá levhartí samice hned kousek od mostu a komunikačního stožáru. Prošla nám hned vedle auta, dala se chvilku parádně fotit i točit. Prý tam někde má mladé.

 Ještě předtím jsme  chvilku pozorovali dvě hyeny na lovu. 

U laguny jsme pozorovali stádo zeber a  dvě žirafy. Lagun je tu spousta.

Žirafy Thornicroftovy jsou prý geneticky shodné s masajskými , ale zdá se mi to divné, kresbu na srsti mají jinačí - nepřipomíná vinné listy.

 

Na pláni u Luangwy byla spousta puku. Pozorovali jsme dominantního samce, jak prohání samici a nutí ji k páření. Prý si harém udrží jen asi týden, protože nemá čas se pást a veškerý čas a sílu věnuje samicím.

Zebry Crawshayovy mě těší, přesně odpovídají popisu a jsou vážně jiné než ostatní a snadno k rozeznání.

U další laguny jsme viděli zoborožce kaferské.  

A u ještě jiné laguny jsme fotili hrochy  ponořené v plovoucí vegetaci krásné syté barvy. 

Stará Španělka nezavře pusu. Je to docela únavné.

 Na konec dnešního ranního safari jsme pozorovali stádo slonů se třemi slůňaty, které jsme na stejném místě pozorovali včera. Teď už byli po koupeli a brali prachovou lázeň.

Na cestě zpátky jse podřimoval. K obědu jsme měli míchaná vejce, salát z rýže ze včerejška, fazole v tomatě a pečená rajčata.

Leskoptev, kterou tu vídáme, je Meve's Starling - leskoptev s dlouh7m ocasem.

Koupil jsem vyřezávaný palmový ořech. Je na něm slon a nápis Zambia.

Ranní safari v Chobe

 Ráno jsme sbalili poslední camp v divočině. jeli jsme na poslední safari. Pátrali jsme po levhartovi, ale marně. Kolem řeky bylo plno zeber a impal, z lesa přicházeli pít kudu a sloni. 

 

U řeky bylo plno vodních ptáků, zejozobi, volavky, marabu, nesyti a kolpíci, nový mě neznámý druh ibise podobný hagedašovi(pozn. ibis hnědý, Glossy Ibis). Na stromech podél cesty seděli jasnohlasí. Viděli jsme i buvoly.

Zvěře kolem Chobe bylo vážně spousta.

Docela zblízka jsme pozorovali krásnou sloní rodinku s malými slůňaty.

Krajina se trošku změnila, ubyly baobaby, tostly tam teaky a další stromy. Žirafy a kudu se pási na akáciovém křoví.

Viděli jsme jednoho hrocha vylezlého z vody a o kus dál dalšího.

U keře se pásl parádní býk antilopy vrané. Zařval jsem na Ngandeho, ale než jsme zastavili, a než jsem rozbalil kameru, byl pryč. Škoda přeškoda, tak pěkného býka jsem ještě neviděl.