Přesun do Nsefu

 Dnešek jsme zahájili v 5:30. Celkem rychle jsme sbalili camp a vydali se dál. V Mfuwe jsme nakoupili nějaké jídlo a zásoby vína, chipsů a zázvorového piva. Jana F. a Jana K. koupily lízátka pro děti z vesnic.

Musel jsem si zalepit a vydezinfikovat píchance na ruce. I když to mažu fenistilem, stejně se mi udělal puchýř, který mi pak praskl. Vydezinfikoval jsem to betadynem, zasypal framykoinem a zalepil náplastí. Nebolí to, ale je to otravné. Pak mám dva píchance pod kolenem levé nohy, to zatím bolí a je to otravné. Uvidím, jestli z toho bude taky puchýř. Už jsem i sežral jeden antihistaminický prášek a budu nosit dlouhé kalhoty.

Vesnice cestou z Mfuwe jsou hodně primitivní, domorodé chatrče jsou z cihel s rákosovou střechou. 

 

Vjeli jsme do Nsefu sektoru NP Luangwa, Zpočátku to byl mopanový les, který pak přešel do mopanového buše a pak do nízké travnaté savany poseté suchými stromy. 

Místní lidé jezdí přes park na motorce nebo na kole do Mfuwe, prý někteří jedou na ole i čtyři dny. To si člověk neumí představit. Silnice je jen prohrnutá, docela dobrá, jen místy je písek a koryta řek jsou problematická.  

Kolem poledního byl buš prázdný a bylo vedro jak v peci. 

Přijeli jsme na pláň, kterou protéká voda z horkých pramenů. Prameny navrtali za Kennetha kaundy, když hledali vodu pr plánovanou lodge. Voda z pramenů obsahuje nějaké soli, které se sráží podél břehů. 

Viděli jsme zdálky zebry a slony, v močáli byli jeřábi královští a vlhy běločelé a senegalské. jeřábů bylo na jednom místě snad 25.

Odpolední plavba po řece Chobe

 Tak jsem neumřel :-). Sice to ještě cítím při polykání, ale jinak jsem v pohodě. Potíže s dýcháním jsem neměl žádné, jen chvíli jsem se cítil jako při angíně.

Odpoledne jsme byli na plavbě lodí. měli jsme podobný katamarán jako v roce 2017 v Ugandě na Kazinga Channel. 

 

Viděli jsme spoustu vodních ptáků - husy ostruhaté, husičky vdovky, nesyty, volavky. Z velkých savců hroši, buvoli, sloni, vodušky znamenané, lechwe. Byla to paráda.

 Anhinga africká

Obepluli jsme ostrov Sedudu, o který se Botswana a Namibie soudily v Haagu (Namibijci jej nazývají Kasiliki). v roce 1999 soud rozhodl ve prospěch Botswany, takže ostrov Sedudu patří do NP Chobe. Díky tomu může Botswana nabízet turistům plavby kolem ostrova.

Buvol veze na zádech volavku rusohlavou - Eastern Cattle Egret. 

(Zřejmě je to tento druh. V období páření mají výrazně rusé peří, ale mimo toto období jsou převážně bílé).

Musím říct, že riverfront by klidně stál za další den nebo dva prozkoumávání. Je tu toho vážně spousta. Žiraf a slonů spousta, kudu, buvoli - radost podívat. 

 

Na téhle fotce je na volavce vidět pás růžového peří na zádech a na temeni hlavy. Proto to bude opravdu s největší pravděpodobností volavka rusohlavá - Eastern Cattle egret.

Blízko campu Ihaha byly spousty zeber, tady blízko Kasane žádné nebyly. lechwe jsme viděli jen pár, břeh je plný impal, v lese hojnost kudu. Velké šelmy jsme tu neviděli žádné, ale nepochybně tu jsou.

Vodušky znamenané

Západ slunce byl fajn, ale nikoliv spektakulární. Trošku jsem doufal ve fotku se slony na pozadí, ale neklaplo to. Možná jsem se měl ozvat.

 Dali jsme si pivko a chipsy, byla to hezká a klidná chvilka.

 

 

Zítra se rozloučíme s Ngandem a Cool Carem a přesuneme se do Livingstonu. Dnes spíme naposled ve stanu.

Ranní safari v Chobe

 Ráno jsme sbalili poslední camp v divočině. jeli jsme na poslední safari. Pátrali jsme po levhartovi, ale marně. Kolem řeky bylo plno zeber a impal, z lesa přicházeli pít kudu a sloni. 

 

U řeky bylo plno vodních ptáků, zejozobi, volavky, marabu, nesyti a kolpíci, nový mě neznámý druh ibise podobný hagedašovi(pozn. ibis hnědý, Glossy Ibis). Na stromech podél cesty seděli jasnohlasí. Viděli jsme i buvoly.

Zvěře kolem Chobe bylo vážně spousta.

Docela zblízka jsme pozorovali krásnou sloní rodinku s malými slůňaty.

Krajina se trošku změnila, ubyly baobaby, tostly tam teaky a další stromy. Žirafy a kudu se pási na akáciovém křoví.

Viděli jsme jednoho hrocha vylezlého z vody a o kus dál dalšího.

U keře se pásl parádní býk antilopy vrané. Zařval jsem na Ngandeho, ale než jsme zastavili, a než jsem rozbalil kameru, byl pryč. Škoda přeškoda, tak pěkného býka jsem ještě neviděl.

Chobe Riverfront je zvířecí ráj

 Vjeli jsme znovu do Chobe branou Ngoma Gate. Projeli jsme lesem a jeli k řece. A nastal masakr. Stáda zeber a impal, žirafy, kudu. Ma konstatoval, že je tu konečně dost zvěře.

V kanálech a na břech Chobe byli vodní ptáci - kolpíc, nesyti, zejozobi, volavky. Husy ostruhaté, husičky vdovky a nějaké další kachny, které ještě musím určit.

Překvapilo mě množství žiraf. Viděli jsme několik stád, jedno mělo 13 kusů. Viděli jsme i dvě antilopy koňské. Takové množství zvěře jsem viděl snad jen v kráteru Ngorongoro.

 

Chvíli jsme v Riverfrontu hledali levharta, kterého tam prý viděli jiní turisté. Bohužel marně.

Spíme na Camp Site No 10, nahoře nad řekou. Cool Care nám postavil stany, takže jsme měli tábor hotový.

Kolem tábora protáhlo velké stádo buvolů. Ngande tvrdí, jich bylo víc než 700. Tak nevím.