pátek 9. srpna 2024
Odpoledne v Severní Luangwě
K obědu jsme měli chleba se sýrem, salámem a okurkou. K tomu pivo. Odpoledne jsme měli kafe a mrkvový dort s cukrovou polevou., který dostal včera Xavi k 63.narozeninám. Xavi koupil všem bílé víno a zazpívali jsme mu Happy Birthday, ktomu Andrew, Andrew jr. a Tom popěvek v jejich jazyce.
Kolem Luangwy procházelo veliké hejno nesytů, vodušky puku a impaly.
Robert vymyslel geniální slovo cécéčko, pro označení mouchy tse-tse.
Na odpolední game drive jsme jeli s guidem z lodge a ozbrojeným strážcem. Myslím, že to v Severní Luangwě trošku přehánějí s bezpečností.
Zpočátku jsme nic moc neviděli, jen pár puku a impal. Puku je tu všude spousta.
Dojeli jsme k Delia Lagoon. Leží přímo naproti campu, kde jsme včera obědvali. V laguně byli dva hroši, po vodních rostlinách běhaly jacany a po druhém břehu chodili zoborožci kaferští. Byl jsme moc rád, že můžu navštívit místo z knihy "The eye of the elephant", kam se chodívala koupat Delia Owens.
Na zpáteční cestě jsme potkali velké stádo kudu. Na jedné straně silnice byly snad 4 nebo 5 samic s mladými, z druhé strany přicházeli dva pěkní samci. Byli hezky nasvícení.
Do 18:00 jsme museli být v lodgi, takže ani nebyl čas na sunset - jen jsme na minutku zastavili. V mopanovém lese jsme viděli zebry, ale bylo pozdě a tma na pořádnou fotku.
North Luangwa je výrazně divoká, nepotkali jsme tu nikoho. Není tu tolik zvěře jako na jihu. Park se zřejmě ještě nevzpamatoval z pytláků. Doufal jsem vidět buvoly a psy hyenovité, ale nezadařilo se. Pokud tu udrží ochranu přírody, může to být časem mnohem lepší.
Pěší safari v NP North Luangwa
Vstal jsem bez budíku v 5:45. Slunce se začínalo škrábat nad obzor a rudě probleskovat přes vrcholky winterthorn akácií. Natsavil jsem gopro na timelapse a šel snídat.
Ranní walking safari bylo super. Průvodce se jmenoval ?? a scout byl John. Kousek od lodge je laguna, kde jsme viděli snad dvacet čápů nesytů a ibisy. Nesytové lovili ryby. Když jsme se přiblížili, celé hejno se zvedlo a odletělo. Jsem rád, že jsem stihl pár fotek.
Největší pecka byla africká cibetka. Asi nebyla úplně v pohodě, protože hned neutekla a dala se vyfotit.
Šli jsme mopanovým lesem, na pasekách se pásly impaly a puku.
Viděli jsme jednoho samce vodušky znamenané. Fotili jsme endemického černobílého ptáka, jehož jméno jsem si nezaznamenal (později jsem ho určil jako bělořita běločapkového).
Průvodci nám ukazovali stopy lvů a hyen.
Na jednom místě jsme museli projít mezi dvěma houštinami. V každé z nich byl slon. Na okamžik jsme je zahlédli.
Došli jsme k řece, pod břehem bylo krásné stádo hrochů.
Na zpáteční cestě jsme prošli lesem winterthorn akácií. Pásly se tam puku a prasata savanová.
Podél řeky jsme se vrátili do lodge, kde teď pijeme kafe. Španělé a Peruánky šli po nás od 9:00., protože na walking safari smí jít jen max 7 lidí. Proto jsme se rozdělili na dvě party. S námi šel ještě Dennis. Během safari jsem našel růžové peříčko z mladého nesyta.
Manažer lodge se jmenuje Ashley a je z Botswany.
Je tu moc hezky. Na první pohled trochu méně zvěře, ale hodně pták
ů a fantastický klid. Jana říká, že už by jí to stačilo a to ještě nejsme ani v půlce. Rád bych sem někdy vzal Lídu.