S Hadzabe na lovu: Bobule a návrat

Došli jsme k jakýmsi keřům s černými bobulkami velikosti borůvek. Jednu jsem ochutnal, byly lehce nakyslé, s peckou. Slupku a pecku jsme vyplivávali.

Hadzabe se slušně nacpali a pokračovali jsme dál. Další zastávka byla u keře s oranžovými bobulkami, které vypadaly trošku jako menší jeřabiny, ale rostly na větvích samostatně jako borůvky.

Opět stejný scénář, Hadzabe se na plody vrhli a cpali se hrstmi. Ochutnal jsem to, bylo to nasládlé, trošku mdlé chuti.

Hadzabe si natrhali větve z šípového keře. Otýpku větví nám dali, abychom jim ji odnesli do tábora. Na spáteční cestě ještě zastřelili další tři ptáky.

V táboře nám Hadzabe předvedli výborný tanec, při kterém někteří z nich imitovali opice. Bylo to o třídu lepší než tanec Masajů v Ngorongoro. Bylo vidět, že si to Hadzabe opravdu užívají, další členové kmene přibíhali z tábora, aby se mohli k tanci připojit .

Vůbec celkový pocit z Hadzabe byl o třídu lepší, bylo to autentické, ne jen past na turistické peníze.

Nakonec se s námi Hadzabe rozloučili lukostřelbou do terče - starého pařezu. Taky jsme si to vyzkoušeli: moc mi to nešlo, nechápu jak z toho mohou lovit ptáky. David střílel docela slušně, dvakrát zasáhl cíl.

S Hadzabe na lovu: lov začíná

Se čtyřmi bojovníky Hadzabe jsme vyrazili na lov. Šli docela rychle, s nimi tři psi na dohledávání.

Celkem rychle dohledali dikdika, o kterém tvrdili, že ho včera střelili a nedohledali.

Vzhledem k tomu, že dikdik měl skrznaskrz komorou šíp a přes noc se ho nedotkl žádný šakal, trošku Hadzabe podezírám, že tam měli dikdika schovaného někde ve větvích.

Každý z lovců s sebou nesl tři druhý šípů: šípy s dřevěným hrotem na ptáky, šípy s kovovým hrotem na savce a otrávené šípy s kovovým hrotem.
Hadzabe stříleli po ptácích (nic jiného jsme nepotkali). Stříleli docela zvláštním stylem, šípy drželi mezi nohama, trup s lukem vychýlený dopředu a zadek dozadu. Většina šípů minula, čemuž se nelze divit - stříleli na vzdálenost nejméně patnáct kroků.
Ptáci zřejmě měli s Hadzabe své zkušenosti, jakmile nás uviděli, hned ulétali.

Po chvíli střelil jeden z lovců ptáka, kterého Alfan nazval "Mousebird". Dohledal jsem, že to je Blue-naped Mousebird a má český název Myšák dlouhoocasý.

Slezli jsme kamenitou rokli a pak ji vyšplhali nahoru. Měl jsem co dělat, abych Hadzabe v náročném terénu plném trnitých křovin neztratil.