Zobrazují se příspěvky se štítkemBotswana 2023 Den 4. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBotswana 2023 Den 4. Zobrazit všechny příspěvky

středa 16. srpna 2023

Den 4 - pěší safari a mokoro v Okavangu - GPS track

 



Marek se učí s mokorem a jedeme na slony. Západ slunce na Okavangu.

 Je chvilka po západu slunce. Sedím u ohně, dívám se na růžovou záři na obloze a je mi krásně. Za křovím se pase stádo vodušek lechwe. Byl to famózní den.

Odpoledne jsme si pospali, pak jsme se šli vykoupat do Okavanga. Voda byla úžasná a chladná jako včera. Marek si pak hrál s mokorem, naučil se s tyčí jako místní poler.




Největší pecka dnešního odpoledne byli dva sloni, kteří slezli k vodě a pásli se na rákosí.Zajeli jsme k nim mokorem - tedy nechali jsme se odvézt - a nafotili si je z vody. 

 
 

Byla to poráda, sloni se pásli a čvachtali ve vodě, zklů jim visely trsy vodních rostlin. Splnil jsem si sen, vidět slony z vody.Sice jsme k nim nešli moc nablízko, ale i tak to stálo za to. 



Všechny ženské - katalánky, němky i italka Marta - se po koupání ještě sprchovaly, což mi přijde nadbytečné. Měli jsme spoustu času, posedávali jsme v kempu, klábosili a četli si. Němka Anika má deník plný obrázků, je moc šikovná.

V 17:00 jsme nasedli na mokoro a jeli na západ slunce. Znovyu jsme si vychutnali úžasný klid močálů a mokora klouzajícího kanály. Chvilku před západem slunce jsme dojeli do laguny, kde se převalovala skuinka hrochů. Na břehu byli zejozobi a ibisové, slunce zapadalo a my jsme se dívali a fotili. Byla to paráda.


K večeři nám Gee udělal skvělé jídlo - guláš z hovězího s okurkami, mrkví a malými patizony a k tomu kukuřičné halušky jménem semp.

Okavango mě nadchlo. Sice tu je méně vodních ptáků a méně savců viditelných z mokora, ale walking safari to víc než vynahradily. Krajina je famózní a plavby na mokoru skýtají až meditativní zážitek.

Ranní pěší safari v Okavangu

 Ráno jsme vstali v 5:45, ještě před východem slunce. 

 
V noci, někdy kolem 4:30, jsme s Lídou šli na záchod. Mež jsem vylezl ze stanu, prozkoumal jsem baterkou všechny stíny. Tábor spal, na nebi se klenula mléčná dráha, bylo ticho, jen v dálce řvali hroši. Mělo to svojí poetiku.

Ráno jsme do sebe hodili čaj, sušenky a ovoce a vyrazili jsme pěšky do buše. Slunce zvolna šplhalo nad obzor, měli jsme dlouhé stíny a savana svítila dozlatova.


 

Brzy jsme našli stído zeber. Potulovalo se jich tu několik, pásly se kolem vodních ploch na nízké trávě. Zebry nás k sobě pustily na nějakých 15-20 metrů. Byla to paráda, byly nádherně nasvícené. 

 



Kolem vody běhaly čejky běločelé a korunkaté, ve vodě lovily volavky"cattle egret" a "giant heron". Pozorovali jsme několik skupin zeber největší měla na 20 kusů. Opodál se pásly žirafy na pokroucených stromech.

 

 Viděli jsme i vodušky lechwe, pasoucí se na záplavových paloucích vedle vody. Některé laguny a kanály jsou vyschlé, průvodce nám říkal, že jsou tak 6 měsíců v roce pod vodou. 


Viděli jsme i několik slonů, byli to samci, vždy ve dvojicích. Tady je pro ně ideální krajina se spoustou vody. 


Ušli jsme asi 5 km. Všude bylo plno trusu od žiraf, impal a slonů. Byla to vážně paráda. 

Do tábora jsme se vrátili kolem 11.hodiny a dali si brunch - vejce, párky a slaninu. Teď odpočíváme po jídle a užíváme si klid.