středa 16. srpna 2023

Marek se učí s mokorem a jedeme na slony. Západ slunce na Okavangu.

 Je chvilka po západu slunce. Sedím u ohně, dívám se na růžovou záři na obloze a je mi krásně. Za křovím se pase stádo vodušek lechwe. Byl to famózní den.

Odpoledne jsme si pospali, pak jsme se šli vykoupat do Okavanga. Voda byla úžasná a chladná jako včera. Marek si pak hrál s mokorem, naučil se s tyčí jako místní poler.




Největší pecka dnešního odpoledne byli dva sloni, kteří slezli k vodě a pásli se na rákosí.Zajeli jsme k nim mokorem - tedy nechali jsme se odvézt - a nafotili si je z vody. 

 
 

Byla to poráda, sloni se pásli a čvachtali ve vodě, zklů jim visely trsy vodních rostlin. Splnil jsem si sen, vidět slony z vody.Sice jsme k nim nešli moc nablízko, ale i tak to stálo za to. 



Všechny ženské - katalánky, němky i italka Marta - se po koupání ještě sprchovaly, což mi přijde nadbytečné. Měli jsme spoustu času, posedávali jsme v kempu, klábosili a četli si. Němka Anika má deník plný obrázků, je moc šikovná.

V 17:00 jsme nasedli na mokoro a jeli na západ slunce. Znovyu jsme si vychutnali úžasný klid močálů a mokora klouzajícího kanály. Chvilku před západem slunce jsme dojeli do laguny, kde se převalovala skuinka hrochů. Na břehu byli zejozobi a ibisové, slunce zapadalo a my jsme se dívali a fotili. Byla to paráda.


K večeři nám Gee udělal skvělé jídlo - guláš z hovězího s okurkami, mrkví a malými patizony a k tomu kukuřičné halušky jménem semp.

Okavango mě nadchlo. Sice tu je méně vodních ptáků a méně savců viditelných z mokora, ale walking safari to víc než vynahradily. Krajina je famózní a plavby na mokoru skýtají až meditativní zážitek.

Žádné komentáře:

Okomentovat