Report z odlévání cejchu ve slévárně Mistra Berana

 Tady je report o tom, jak jsme odlévali cejch ve slévárně mistra Berana.

Den 14 - Livingstone a letiště - GPS Track

 

Detail

Seznam členů výpravy

• Lída a Marek Novotných
  
• Pavel Maňas
• Marek teska 
• Norman, řidič z johannesburgu do Maunu
• Gee, Guguglethu  Ndlovu, vedoucí výpravy a kuchař.
  
• Ngande Mosepele, průvodce z Maunu na hranice Zambie
• Cool Care, Lekelandi Kgakgamotso, řidič pomocného vozidla a chlap na těžkou práci (balení zavazadel na střeše, stavění a bourání stanů)
• Marta Zanlari, Roma
• Anika (Annegret) Ritter, Landshut
• Nicola Ritter, Landshut
• Carlos Albajar, Barcelona
• Marcelle Albajar, Barcelona
• Aina Albajar, Barcelona
• Mireia Albajar, Barcelona
• Núria Albajar, Barcelona

Zhodnocení safari v Botswaně

Je čas to zhodnotit.

Stálo to za to. Bylo to úplně super, nemělo to slabé místo. 

Khama Rhino Sanctuary - tolik bílých nosorožců užnajednou už asi nikdy neuvidím. A viděli jsme i springboky a red hartebeest.

Okavango Delta - lechwe, hroši, sloni, bažiny, žirafy. Paráda! Koupání v Okavangu a kempování na divoko - pecka.

Moremi Game Reserve - asi nejlepší divočina. Sloni, hroši a lechwe hned za stanem. Lvi, antilopy vrané, antilopa koňská, krásný ekosystém s mopanovými lesy a záplavovými loukami.

Savuti - i když marsh není marsh, nejlepší lvi, spousty impal, otevřené pláně a gepardi, buvolci tsessebe. Kamenité kopce bez damanů, obří baobab a vyschlé koryto Savuti Channel. Dropi na stepi a leskoptve a stepokuři u napajedel.

Chobe Riverfront - neskutečná kvanta zvěře. Impaly, kudu, zebry, sloni. Sedm set buvolů u tábora. Vodní ptáci, skvělá plavba po Chobe a vlhy karmínové.

Livingstone - zkompletování Viktorek, deštný prales a fajn návrat do Vic Falls.

Stálo to za to. Nejlepší safari mého života. Tuhle laťku už asi nepřekonám.

A hodně tomu pomohlo, že jsem jel s Lídou, Pavlem a Markem.Všichni byli senzační. marek si skicoval zvířata, Pavel lovil kešky a uměl smlouvat s taxikáři.

Loučení s Geem a muzeum v Livingstone

 Tak jsme už na letišti. Z lodge jsme vyjeli už v 10:45, zřejmě měli nějaké prblémy s transfery, tak nás poslali dřív.

Včera večer jsme se Geeho dočkali až po večeři. Zpěváka jsem málem hodil krokodýlům, po dvou a půl hodinách jeho performance nám málem praskla hlava. Lída musela odejít na pokoj.

Naštěstí se Gee objevil, takže mohl od nás převzít feedback a tip. Dal jsem mu 200$ za mě a za Lídu. Myslím, že si to zasloužil.

Rozloučili jsme se srdečně. Je to fajn chlap, rád bych ho zase někdy potkal.

Dnes ráno jsme se vypravili do muzea v Livingstone. Socha Emila Holuba před muzeem je ve stylu tengenenge. Je tam i socha Livingstona a prvního zambijského prezidenta Kuangy. 

 

Kvůli posunutému transferu jsme měli na muzeum jen hodinu a čtvrt, ale stačilo to. Byla tam národopisná expozice, kde se chodí v písku mezi chýšemi, expozice přírody s diorámaty a vycpaninami, vynikající expozice o Davidu Livingstonovi a historická expozice - jednak archeologie, jednak domorodé kmeny a jejich historie, otroctví a boj za národní samostatnost.

Livingstone mě úplně uchvátil, mají tu jeho dopisy, oblek, lékařský kufřík, pušku, deštník i hůl, kterou věnoval Stanleymu.Vážně paráda!

Popisy ve vitrínách jsou smysluplné a dobře napsané. I expozice k otroctví byla dobře udělaná, neideologická. Pravda, cecil Rhodes je zméněn jen okrajově - na to, že se muzeum původně jmenovalo Rhodes - Livingstone, je to trošku škoda.

Vrátili jsme se do Waterfront Lodge a rozloučili se s ostatními členy výpavy. Na letiště do Vic Falls jsme jeli jen my čtyři. Anika a Nicola. s námi jely na hranice a tam si je přebral člověk od Wild Horizons.

Vhtěl jsem šoféra Marca přesvědčit, aby nás vzal k velkému baobabu, ale neměl čas a odmítl.

Takže jsme na letišti a čekáme na letadlo do Harare. Odtud přes Dubaj letíme domů.

Den 13 - Victoria Falls - GPS Track

 

Bloumání pro Victoria Falls

 Pak jsme se přesunuli do Lookout Café. Cestou jsem dronoval. Létal jsem asi v 80m rovnoběžně se silnicí, pak jsem se proletěl nad Batoka Gorge. Bohužel jse zvrzal přistání, dron mi spadl do prachu a jedna vrtule chvíli nemakala. Naštěstí jsem ji rozchodil.

Záběry se snad povedly, hlavně že nebyl žádný incident a že jsem nesestřelil žádnou helikoptéru.

V Lookout Café jsme si dali oběd, měl jsem salát Caesar s kuřecím masem. Nebyl nic moc.Kafe tam měli dobré.

Pak jsme se přesunuli k uměleckému centru, kde jsme byli vloni. Rastafarián nám ukázal vozíček z drátů a rozhýbal ho - včetně Ježíše, chlapa na latríně a souložícího páru. Provázel to epickým komentářem.

V antikvariátu měli parádní věci. V ebenu měli jen stopu impaly za $25. Nechal jsem jí tam, ale teď mě to mrzí. Prodavač říkal, že je Srb a utekl do Zimbabwe před válkou.

Ve vedlejším designovém krámu jsme nakoupili dárky - ošatku a pro holky povlaky na polštářky s motivy afrických zvířat. Myslím, že se dost povedly.

 

Při zpáteční cestě z vic Falls jsme viděli holku skákat bungee na mostě. Ani za prase bych do toho nešel, hloubka je to úděsná a gumy mi nepišly bezpečné.I když posádka víc, co dělá a ten chlap, co se k ní spustil a pak ji vytáhl nahoru, také působil profesionálně.

Teď nás čeká poslední večer v Africe. Museli jsme se nastříkat repelentem, hrozně tu žerou komáři. Gee nám rozdal formuláře na feedback a musíme mu dát tip, ale zatím nedorazil. Snad se brzy objeví.

V restauraci hraje frajer na kytaru. Pěkně mě štve. Zpívat umí, ale jedna písnička je jako druhá a hrozně mu to řve.

Johannesburg tu všichni vyslovují "Džohansberg". Tak bych vyslovoval ten kopec u Malměřic.

Gee jede zítra ráno (v sobotu) zpět do Joburgu (dva dny cesty), pak den v práci a pak jede do Cape Townu (další dva dny cesty), kde startuje cestu z Cape Townu do Namibie. To se najezdí, jen co je pravda.