Druhý den v Savé Valley - ranní safari

Vstali jsme v 5:30, dali si čaj a v 6:15 jsme vyrazili na ranní safari. Barunce nebylo dobře, tak zůstala v kempu.

Nějakou dobu jsme jezdili. Viděli jsme spoustu impal, dvě samice kudu a za úsvitu u malé přehrady antilopu losí. 

  

Drobné zvěře a ptáků celkem dost - orla kejklíře, jestřábce pochopovitého - African Harrier Hawk, spousty jiných ptáků - mušáky, turaka šedé, leskoptve s dlouhým ocasem. Marc u ptáků nestaví, takže fotky nemám žádné.

Orel jasnohlasý u přehrady.

U velké přehrady jsme podnikli pěší sfari. Šli jsme podél břehu stezkami vyšlapanými v rákosí. Bylo to zajímavé, ale neviděli jsme nic. Došli jsme k prastarému baobabu s obvodem 30m. V kůře našel Igor malou žabku. Cestou k autu jsme zahlédli stádo vodušek znamenaných.

Pak nás Marc vzal na křovácké malby. Na kameni pod balvanitým převisem byly okrem namalované figurky lidí a antilop. A taky něco, co vypadalo možná jako létající talíř, možná jako slunce nebo dešťový mrak.

Do kempu jsme se vrátili po 11. Zacvičili jsme si s Pavle ma dal isi pozdní snídani- vejce, avokádo a kus impaly.

Jse mmoc rád, že se tu Lídě líbí. Osobně bych uvítal víc zvěře. Tady je jí dost, ale v hustém buši není nic moc vidět. Zatím mám pocity lehce smíšené. 

Ještě jsem zapomněl na zoborožce jihoafrické, jestřába gabar, na žirafy, damany, veverky a promyky červené - anglicky Slender Mongoose (opět nesmyslné české jméno, má asi 50 poddruhů a jen některé jsou červené - některé jsou hnědé, zlatavé nebo černé).

Žirafy trpí nějakou kožní chorobou.

 Pili jsme místní pivo Chibuku Scud. Vyrábí se ze sorghumu a z kukuřice. Scud je bez bublinek, Chibuku Super je s bublinkami. Chutná to docela ohavně.

Leskoptev baobabová - Meve's Starling.

Poslední game drive v Selous Game Reseve

Vrátili jsme se do Mapumziko lodge na snídani. Pak jsme s Igorem a Michaelem vyjeli na game drive.

Pohybovali jsme se ve východní části v oblasti Impala Lodge po cestách, kde jsme ještě nebyli. Bylo to stejně super jako včera.

Vypíchl bych asi tři žirafy - těch je tu opravdu spousta.

Na jednom místě u jezera jsme narazili na osmnáctihlavé stádo!

Michael nás vzal k baobabu kousek od letiště Siwandu. Baobab měl v sobě dutinu, která byla přístupná malou dírou při zemi. Procpali jsme se dovnitř všichni tři.

Baobab v dutině není ztrouchnivělý, má dutinu porostlou hrbolatou kůrou  připomínající kůži krokodýla nebo pravěkých tvorů.

U malého jezírka jsme zastihli buvola a žirfay.

Chtěli jsme se vrátit málo používanou cestou od Impala Lodge, ale párkrát jsme zapadli v mokrém písku. Cesta vedla těsně vedle jezera. Bez náhonu na všechny čtyři, jen s pohonem předních kol to prostě nešlo. Tak jsme se otočili a vrátili se hlavní cestou.

Safari v Mikumi

V 7 ráno jsme vyjeli do národního parku Mikumi.

Silnice Transtanzanian prochází přímo středem parku. Už ze silnice jsme viděli slony, žirafy, impaly a paviány. podél cesty jsou cedule oznamující výši pokuty za srážku se zvířetem. Je to odstupňované podle druhu zvířete,

Hned po vjezdu do Mikumi jsme dostali tip na lvy. Michael jel přímo k nim.

U cesty stála tři auta. Asi 30 m od cesty se povalovala lvice. Kousek dál v trávě byla druhá se dvěma lvíčaty.

Po chvíli se v křoví zvedl lev. Lvice přecházely, většinou ležely, pak se zvedly. ušly pár kroků a zase sebou praštily. Lvíčata je následovala.

Lev se za celou dobu nehnul, jen několikrát zvedl hlavu. Když ležel, nebyl za trsem trávy ani vidět.
Pozorovali jsme lvy asi tři čtvrtě hodiny. Jsem moc rád, že se to povedlo.

Mikumi je úplně jiná krajina než Ruaha. Je to rozlehlá pláň, jen řídce zarostlá stromy a křovím.

Jsou tu veliká stáda impal, tipl bych, že přes 200 kusů. Nikdy jsem tak velká stáda neviděl.

Hustota zvěře v NP Mikumi je o dost menší, než v NP Ruaha. Tu a tam je vidět stádo impal, pár žiraf, pět šest zeber nebo osamělý pakůň.

 Viděli jsme jen jedno větší stádo pakoňů. V hippo poolu jsme viděli pár hrochů, ale oproti Ruaze nic moc.

Viděli jsme jednoho velkého krokodýla.

 Všude po cestách pobíhaly čejky korunkaté a poletovaly leskoptve nádherné. Viděli jsme jednoho zajímavého dravce, zřejmě snake eagle.

Projeli jsme několik waterholes. Vylezli jsme na baobab (po žebříku) a viděli jsme velký dutý baobab s žebříkem uvnitř, kde se v minulosti schovávali pytláci.

 Cestou zpátky začalo Michaelovi něco vrzat v autě, tak mi půjčil řízení. Zařídil jsem si Toyota Landcruiser po NP Mikumi.

Viděli jsme slonici se slůnětem docela blízko.

Na závěr jsme viděli dva nádherné sloní samce. Ten větší měl úžasné kly.

Msembe Airstrip - čekání na batoh

Ráno jsme vstali před sedmou. Slunce právě lezlo nad obzor. Jeli jsme na dobrou snídaní - africkou omeletu s normální omeletou, osmažené párky a med.

 

Na baobabu stál na hnízdě čáp sedlatý.

Po snídani jsme jeli na nedalekou skalku nad řekou.

 Na hromadách žulových balvanů se vyhřívali damani skalní. Někteří šplhali i po větvích baobabu.

Fotili jsme ptáky - pestrobarevné mandelíky dlouhoocasé, Lilac Breasted Roller. Podle Honzy Plívy to jsou nejkrásnější ptáci na světě.

O kus dál se pásly impaly.

Pak  nás Michael odvezl na letiště Msembe Airstrip, abychom si z letadla z Daru vyzvedli moji bagáž. Přiletělo první letadlo, druhé, třetí - nic. 6ádné z nich nemělo můj ztracený batoh. Pak jsme zavolali Leině. Ta nám řekla, že letadlo z Daru do Ruahy odletělo moc brzy a další že jsou soukromá a cizí bagáž neberou. Takže můj batoh přiletí snad zítra. To bylo asi 11 dopoledne. Čekali jsme na tom zatraceném letišti dvě hodiny nadarmo.