Etosha a rozmanitost

Etosha je až neskutečně druhově rozmanitá.

 Díky míchání biotopů – mopanové lesy, akácie, travnaté pláně, solná pánev – se tu najdou velmi rozdílné druhy zvěře.

 Je úžasné, kolik druhů velkých antilop tu dokáže žít vedle sebe a potkávat se u napajedel.

Žádný z druhů přitom nedominuje tak, jak v Serengeti pakůň – i když springboků je hodně, přece jen tolik nezastiňují ostatní druhy.

Cesta kolem pánve Etosha

Objeli jsme waterholes Goas, Noriams, Nuamses, Springbokfontein a Batia. Už bych nedokázal dát dohromady, kde jsme co viděli. Každopádně to bylo druhově pestré: springboci, oryxové, kudu, zebry Burchellovy, spousty žiraf, buvolci káma. Ti mě obzvlášť potěšili, měl jsem velkou radost, že je vidím zblízka.

Objížděli jsme pláň Etosha kolem waterhole Okerfontein. Na pláni byli vidět pakoně modří (také pakůň hřivnatý, resp. žíhaný - zkrátka gnu, blue wildebeest). Pakoně se zřejmě stahovali na pláně, kde roste nízká tráva a také tu zdálky vidí predátory. Smíšená stáda pakoňů a zeber, jaká znám ze Serengeti, jsme tu nepozorovali.

Povedlo se nám zastihnout skupinku buvolců káma blízko u cesty. Konečně jsem si je pořádně nafotil. Mám buvolce moc rád.
Hodně zdálky jsme viděli velké sloní samce pokryté bílým prachem. Zkoušeli jsme jim nadjet po hlavní silnici, ale byli moc daleko.
U waterhole Ngobib jsme nafotili krásné stádo impal černočelých, které žijí jen tady v Etoshe.

Všude bylo vidět spousty žiraf angolských (southern giraffe). Kupodivu i na solné pláni.

Velice mě překvapilo, když jsem viděl  žirafy pást se na trávě, třebaže o kus dál byly houštiny mopanových stromů. Žirafy se široce rozkročily stejně jako když pijí, a pásly se na trávě.

Odjezd z Okaukuejo

V pondělí 13.7.2015 ráno jsem si v Okaukuejo přivstal na waterhole, ale dočkal jsem se jen pár kudu.

Ráno nám docela trvalo se vypravit na cestu. Hned pár km od Okaukuejo jsme dojeli auta sledující lva nad kořistí. Byl to samec s plavou hřívou. Udělali jsme pár fotek, ale lev se nehýbal a odpočíval nad uloveným oryxem. Je to docela k pousmání, člověk sjezdí všechny možné vedlejší cesty a nakonec najde lva u hlavní silnice!

 

Šakal obcházel opatrně kolem a čekal, zda na něj něco zbyde.

Objeli jsme místa, kde jsme včera uspěli. Dnes jsme nikde nemohli narazit na slony. Všude jen springboci, žirafy, zebry, buvolci káma a pštrosi. Ještě před pár dny by mě to naprosto uchvátilo – tady je vidět, jak Etosha člověka rozmazlí.

Největším hitem dopoledne byly zebry. narazili jsme na krásnou skupinku u waterhole a o chvíli později nám přešlo stádo přes cestu.

Zastavili jsme opět v Halali, abychom si koupili něco k obědu. V obchodu nic použitelného neměli, tak nám nezbylo než si v restauraci koupit takeaway sendviče. Což nám zabralo hodinu čekání – nevím, co tam kuchař nacvičoval tak dlouho.
Honzu nenapadlo nic lepšího než položit polystyrenové balíčky s jídlem do kufru na můj batoh. Na příští zastávce jsem zjistil, že se mi batoh oblemcal majonézou ze salátu coleslaw, což mě značně rozladilo.

Sendviče jsme si snědli na vyhlídce Etosha Lookout. Je to ohrazené místo hluboko v solné pánvi. Kolem nás byla jen vysrážená sůl a prach. Hodně zajímavé místo.

Safari cestou do Halali

Safari v Etoshe obnáší objíždění waterholes. Krajina je většinou zarostlá mopanovým houštím, takže není vidět moc daleko od cesty. Na travnatých pláních blízko solné pánve jsme viděli jen springboky, oryxe a buvolce káma - red hartebeest.

 První slušná waterhole byla Nebrowni. Viděli jsme tam slona a řadu antilop – všudypřítomné springboky a oryxe, pštrosy.

Moc fajn byl zážitek u waterhole Olifantsbad. Kousek od této waterhole je oplocené odpočívadlo, kde jsme si dali pauzu na odskočení a pokouření. Když jsme přejížděli k waterhole, zahlédli jsme v lese stádečko kudu. Zajeli jsme k waterhole a čekali.

A dočkali jsme se: kudu jako na přehlídce napochodovali k vodě, napili se a pomalu odkráčeli. Stádo vedla samice, za ní skupinka dalších samic, dva mladší samci a nakonec dominantní samec s majestátním sourožím.

Kudu velcí jsou nesmírně plaší, všeho se lekají, ale jsou to úchvatná a elegantní zvířata. Stavbou těla a chováním mi připomínají naše jeleny, ale jsou to turovití, patří mezi lesoně.
U waterhole Aus jsme zastihli sloní rodinu. Fotky slonů spolu s pijícími oryxy a springboky mě opravdu moc potěšily. Mám moc rád fotky, na kterých se podaří zachytit víc druhů zvěře najednou. Nejlepší sloní stádo jsme zastihli u waterhole Rietsfontein. Bylo to snad 25 slonů včetně maličkých slůňat a obrovského samce.

Když jsme přijížděli, šel samec směrem k nám, snad na 5 metrů. Bylo vidět, že je v říji – musthu – vypouštěl sekret z lícních žláz a kapky moči.

Radši jsme mu uhnuli z cesty a poodjeli jsme kousek dál.

Stádo bylo opravdu úžasné – samice s mláďaty, mladí samci.

Dvě dvojice mladých slonů u jezera zkoušely sílu, přetlačovaly se a hravě zápasily.

Bylo to skvělé. největší dojem ale v nás stejně zanechal starý dominantní samec.

Ráno v Okaukuejo

V neděli 12.7. jsme vstali dost pozdě. Já jsem se probudil v 7:00.

 Byli jsme domluveni na snídani v 8:30, tak jsem nechal Majdu spát a šel pozorovat waterhole.

 U vody byl obrovský slon, pak se tam ukázala skupinka kudu, šakali, impaly, springboci a oryxové.

Největší radost jsem měl z kudu, tato zvířata jsem znal jen ze zoo ve Dvoře Králové. V Tanzanii jsem je neviděl, i když v Tarangire se vyskytují.

Slona jsem natočil gopro kamerou na timelapse, jsem zvědav, co z toho dokážu vytěžit.
Honza s Peterem dnes zaspali. Peter šel na snídani až v 9 a Honza ji zaspal úplně. Vyjeli jsme až někdy kolem 10.hodiny. Nakonec to ale nebylo na škodu, i tak jsem si užil zvěře u waterhole.

Cesta do Okaukuejo Camp

Cestou do Okaukuejo jsme měli spoustu skvělých pozorování zvěře. Nejvíc je tu springboků, také oryxové jsou docela hojní. V zapadajícím slunci se obzvlášť vyjímali.

Viděli jsme skupinku tří sloních samců a jednoho obrovského samce u waterhole.

Žiraf je tu opravdu spousta. Jak jsme sjížděli do pánve Etosha, ubývalo mopanových stromů a objevovaly se travnaté pláně, občas akácie.

Okaukuejo je ohromný kemp, kapacitu má určitě přes stovku lidí – možná několik set. Je tu vyhlídková věž a waterhole, která je v noci osvícená.

 Dorazili jsme se západem slunce, bydlíme v chatkách 20m od waterhole. Jsou docela skromné, ale zcvela postačující a popravdě víc vyhovují mé romantické představě o safari, než včerejší přepychové bydlení v Rusti Toko Lodge.

Západní Etosha, Olifantsrus Camp

Tak jsme v Etoshe. Je to paráda, všude plno zvěře. Kvůli mopanovým porostům tu není moc daleko vidět, ale podél cesty jsou napajedla - waterholes, které přitahují stáda zvířat.

Hned kousek za Galton Gate jsme viděli rodinku horských zeber – zeber Hartmannových.

U první waterhole byly antilopy skákavé – springboci, oryxové, stepní zebry a jedna žirafa.
O kus dál nádherná skupinka žiraf.

A u další waterhole výstaní stádo zeber, springboci, prasata bradavičnatá a o kus dál stádo buvolců káma – red hartebeest.

Olifantsrus Camp nás moc nenadchl – platí se 30N$ za vstup, v bufetu nemají nic – jen sendviče a do sendvičů jim došel sýr. A nefungují tu platební karty. Což ale asi bude nějaký problém v bance, protože už ráno v Rustig Toko Lodge jsem musel platit hotově.
Mají tu vyhlídkovou pozorovatelnu u napajedla. Musí to být skvělé ráno nebo večer, sednout si a čekat, co se ukáže.

Teď po poledni jsme tam vyfotil samici kudu a o kus dál leželo stádo pakoňů.