Den 9 - Z Matopos přes Bulawayo do Hwange - GPS

 

Křovácká jeskyně Nswatugi Cave

 Pokračovali jsme ke křovácké jeskyni Nswatugi Cave. Projeli jsme kolem přehrady Mateme Dam. Pod výpustí bylo úžasné balvaniště.

 

V jeskyni byly parádní křovácké malby" žirafy, antilopy losí a kudu. A také zajímavé malby jakýchsi saní a podzemí.

Byl to super den. Národní park Matopos je Bohem požehnaná krajina, krásná tak, že bere za srdce.

World´s View

 Když jsme se vrátili k autu, bylo kolem poledne. Byla psí zima, od rána bylo zataženo, na babosedu jsme pěkně profoukli.

Přejeli jsme k hlavní bráně do parku a dali si oběd. Andy nám naservíroval šunku, měkký salám, bramborový a fazolový salát a míchaný salát s cibulí. Byla to pohoda, až na tu zimu.

Jeli jsme na hrob Cecila Johna Rhodese. Zastavili jsme u domorodého trhu. Koupil jsem si staré zimbabwské bankovky - největší má 50 milionů. Lída měla krizi, byla jí zima a v noci se nevyspala.

Hrob Cecila Rhodese a World´s View je neskutečně silné místo: na vrcholku žulové kopje je koruna žulových balvanů, některé připomínají viklany. Člověk tam úplně cítí genia loci a slyší hlasy Ndebele předků. Klidně bych tam vydržel půl dne. Je odtamtud božský výhled na NP Matopos. Cecil Rhodes je pohřbený na vrcholku mezi kameny. O kus dál leží Leander Starr Jameson, rhodesův důvěrník a "pachatel" raidu v roce 1895.

Naštěstí se rozehnaly mraky a začalo svítit slunce. Pohlde na národní park byl prostě božský. Kouzelné místo. 

O kus dál stojí památník Shangaan Patrol, která padla při válce s Lobengulou v roce 1893. K Lobengulovi: Andy tvrdil, že navštívil jeho hrob. Podle Wikipedie Lobangula prchl do Zambie a dožil se vysokého věku, zemřel v roce 1910 v Zambii.

Cestou od World´s View jsme zahlédli klipspringery - skálolezy. Viděl jsem je v roce 2015 v Namibii, ale až teď jsem je měl možnost vyfotit.

Stopování nosorožců

 Ráno nás čekl průvodce Andy Trivella, který nás vzal do NP Matopos. Andy je guide, v minulosti dělal profesionálního lovce - průvodce loveckým turistům. Říkal, že slona je potřeba lovit zblízka -  na 3-5 metrů, aby to bylo jisté.

Andy nás vzal do východní části národního parku Matopos, kde je savana a méně skal. Chtěli jsme stopovat nosorožce. Vylezli jsme na vysokou kopje,  abychom se rozhlédli po krajině. Viděli jsme z výšky pakoně, zebry a jednoho kudu. Andy vyprávěl o lidech z doby kamenné, kteří na kopje zanechali střepy keramiky, zbytky po kovářské výhni a v kameni vyhloubené důlky na hru.

Pak Igor uviděl v dálce dva nosorožce. Blížila se k nim skupinka turistů. Andy se vrátil pro Petera a Honzu, kteří čekali u auta. My jsme zůstali na kopje a  pozorovali nosorožce.

Když se Andy, Honza a Peter dostavili pod kopec, slezli jsme dolů a vyrazili bušem k nosorožcům. Byla to samice s mládětem, cca dvouletým. samečkem. Byli to nosorožci širokohubí neboli bílí. 

 

  

Andy měl nosorožce skvěle zmáklé, dovedl nás na cca 15 metrů. Samice klidně ležela, sameček se postavil a chodil kolem matky. Strávili jsme s nosorožci nějakých 15 minut. Byl to skvělý zážitek, krásně jsme si to užili, včetně lezení na kopje. Hodně mě to potěšilo.

Psi v Matopos Farmhouse

V Matopos Farmhouse mají dva psy. Jack Russel teriér se jmenuje Ziliwani, to v jazyce Ndebele znamená lev.

 Zlatý retriever se jmenuje Panga, což v jazyce Shona znamená bláznivý. 

Den 8 - NP Matopos - GPS

 

Safari s krmením žiraf

 Když jsme slezli z kopce, našli jsme u bazénu Skupinu B, která neodjela do Bulawaya. Před farmhousem byl přistavený babosed. Řidič Barney O´Hara je sympatický zrzavý chlápek s africkým přízvukem, zřejmě partner Kylie.

Jeli jsme v babosedu krmit zvěř. Na prvním stanovišti asi 100m od lodge nic nebylo. Barney rozházel po zemi krmivo, další nasypal do zvýšeného krmítka pro žirafy a zavolal jako na slepice - anglický ekvivalent našeho "puta puta". A najednou se z buše přišoural žirafí samec, z druhé strany zebra a za chvíli pakůň.

Podobný obrázek se opakoval na všech stanovištích, jen zvěře přibývalo a někde už čekala v pozoru. Na posledním stanovišti čekalo krásné stádo žiraf., hejno perliček, rodinka prasat savanových a stádo zeber. Vůbec se nebojí a odváží se na pár metrů k autu.

U krmeliště stála vyhlídková plošina. Nalezli jsme si na ni a pak už jsme si jen užívali výhled na zvířata. Jedna žirafa slintala, snad neměla slintavku. Jedna zebří klisna byla hrozně agresivní na jinou, odháněla ji od koryta, kousala a kopala. 

 

 

Od pozorovací platformy jsme šli do lodge pěšky, jen Lída a Peter jeli babosedem. Byl to hrozně super pocit, kráčet bušem kousek od stáda žiraf nebo pakoňů.

 

Je tu celkem chladno, jsme 1380 m nad mořem. Krajina Matopos je prostě pohádková, už se moc těším na zítřek.

Kopje u Matopos Farmhouse

 Skupina B chtěla do Bulawaya, ale vzdali to, protože už bylo moc pozdě a Anderson neměl naftu. Skupina A - já, Lída, Pavel a Mára, jsme vylezli na kopje nad farmhousem. 

 

Cesta jako pro kamzíky, ale výhled na národní park Matopos dechberoucí. 

Asi nejhezčí krajina, jakou jsem dosud v Africe viděl. Kopje září červenobílou barvou, místy dozelena od řas, balvanité kupy, kam se podíváš. Nedivím se Cecilu Rhodesovi, že se tu nechal pohřbít. Krajina jako z pláten od Salvatora Dalího.

Pavel si na kopci nafotil nějaké fotky - pózoval se svaly i s balvanitým kamenem jako Sysifos. Vyřádil se dokonale.

Na kopci jsme našl kešku, na kterou jsme se zapsali.

 Mimochodem, kopje - to zní podobně jako kopec. Náhoda?

Z Great Zimbabwe do Bulawaya a Matopos

 Z Great Zimbabwe jsme vyrazili v 8:45. Anderson tvrdil, že to je cesta na 3hodiny. No, tak úplně ne.

Cesta byla poměrně nudná. Něco jsem prospal, něco jsme prokecali. Zastavili jsme ve Zvitsvahane a v supermarketu si koupili pití. Supermarket byl velmi dobře zásobený, je vidět, že to dobře funguje. Jedna pokladna byla vyhrazená pro platby v dolarech a při východu z prodejny nám securiťák zkontroloval účtenku a zboží. Neumím si to představit při velkém nákupu. Před bulawayem mě Anderson poprosil o navigaci podle GPS. Zřejmě sám chudák přesně neví, kam jede. No co už.

V Bulawayu jsme projížděli parádní rezidenční čtvrtí. Všude pěkné domy, nádherně upravené ulice, kvetoucí stromy a keře. Určitě nejhezší město, co jsme v Zimbabwe zatím viděli. V Bulawayu Anderson zastavil, aby z kanistru načepoval palivo. Nepochopil jsem, proč nezajel k pumpě.

Matopos Farmhouse jsme našli bez problémů.: lodge ve starém koloniálním stylu pod kamenitou kopje, řada chatek s doškovými střechami a nabílenými búrskými štíty.

Majitelka Kylie je Američanka, zaskočili jsme ji s požadavkem na oběd, ale udělala nám sendviče se sýrem a rajčaty.

Den 7 - Přejezd z Great Zimbabwe do Matopos - GPS