Zobrazují se příspěvky se štítkemZebra Crawshayova. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZebra Crawshayova. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 10. srpna 2024

Přes Severní Luangwu na sever

 Dnes jsme se přesouvali přes Severní Luangwu. Ráno jsme sbalili tábor. Vyzvedli jsme si věci, které nám v lodgi vyprali. Bohužel lehce navlhlé. Zaplatil jsem $9 za pití na baru, $10 za tip pro lodge a dohromady $20 za praní za mě, Janu a Roberta.

 Cestou jsme u řeky viděli impaly a pěknou velkou hyenu. 

Mopanovým lesem jsme dojeli k bráně do speciální chráněné oblasti pro nosorožce. Tam se přísně sleduje doba průjezdu. 

Hledali jsme kolem cesty, zda nespatříme nosorožce, ale marně. Viděli jsme jen skupinku slonů. Nosorožců prý v Luangwě žije asi 30, všechno potomci původních čtyř. 

Cestou k escarpmentu jsme brodili krásnou řeku.  Museli jsme si vylepšit cestu oblázky z řeky, protože se písek sypal.

Muchinga Escarpment je zarostlý miombovým lesem (dole v parku byly mopane místy vypálené). Terén escarpmentu byl docela náročný, místy auto dostalo kotel a jednou jsme míjeli auto a Andrew už se nerozjěl. Museli jsme vypodložit zadní kolo auta kamenem, protože mu správně nefunguje ruční brzda.

středa 7. srpna 2024

Pěší safari v Nsefu

Po probuzení jsem se šel vyčůrat ke kraji lesa. bylo ještě šero. Posvítil jsm si čelovkou do lesa a viděl jsem v lese zasvítit dvě žluté oči. Možná to byl levhart nebo nějaké menší cibetkovitá šelma. Radši jsem to moc nezkoumal.

Ráno jsme šli s Rohimem na walking wafari. Janě Fojtíčkové se motala hlava, takže nešla. Prý šla ve 4 rán ona záchod a pak se bála jít do stanu, tak čekala, až se lidi vzbudí. nedivím se, že se necítí dobře. Chtěla by přestěhovat stan, aby nebyl tak blízko u lesa.

 Na walking safari ná sprovázel mladičky scout s puškou jménem Cézar. 

 

Jeli jsme do národního parku. Zaparkovali jsme v mpoanovém lese. Rohim kráčel vpředu a zastavoval u různých stop, stromů a trusu. Ukazoval nám, jak poznat stopy zvěře a k čemu jsou různé stromy a rostliny.

Došli jsme k řece, kde jsme pozorovali hrochy. Cestou kolem řeky jsme viděli hyenu, která byla přežraná tak, že tahala břicho po zemi. 

Cestou zpátky jsme viděli krásné stádo zeber Crawshayových, impaly a puku. Zvířata si udržovala distanc, na nějakých 75 m se stádo sebralo a uteklo. Hodně se mi to líbilo. Na focení nic moc, na pozorování fajn.

Rohim nám ukázal květy kigelie - salámového stromu. Když do 24 hodin není květ opylený netopýrem (kaloněm - friut bat), spadne na zem, kd ejej sežerou impaly nebo sloni. Proto na salámových stromech rádi číhají levharti na impaly, které tam přijdou žrát spadlé květy. 

 

 

úterý 6. srpna 2024

Přesun do Nsefu

 Dnešek jsme zahájili v 5:30. Celkem rychle jsme sbalili camp a vydali se dál. V Mfuwe jsme nakoupili nějaké jídlo a zásoby vína, chipsů a zázvorového piva. Jana F. a Jana K. koupily lízátka pro děti z vesnic.

Musel jsem si zalepit a vydezinfikovat píchance na ruce. I když to mažu fenistilem, stejně se mi udělal puchýř, který mi pak praskl. Vydezinfikoval jsem to betadynem, zasypal framykoinem a zalepil náplastí. Nebolí to, ale je to otravné. Pak mám dva píchance pod kolenem levé nohy, to zatím bolí a je to otravné. Uvidím, jestli z toho bude taky puchýř. Už jsem i sežral jeden antihistaminický prášek a budu nosit dlouhé kalhoty.

Vesnice cestou z Mfuwe jsou hodně primitivní, domorodé chatrče jsou z cihel s rákosovou střechou. 

Vjeli jsme do Nsefu sektoru NP Luangwa, Zpočátku to byl mopanový les, který pak přešel do mopanového buše a pak do nízké travnaté savany poseté suchými stromy. 

Místní lidé jezdí přes park na motorce nebo na kole do Mfuwe, prý někteří jedou na ole i čtyři dny. To si člověk neumí představit. Silnice je jen prohrnutá, docela dobrá, jen místy je písek a koryta řek jsou problematická.  

Kolem poledního byl buš prázdný a bylo vedro jak v peci. 

Přijeli jsme na pláň, kterou protéká voda z horkých pramenů. Prameny navrtali za Kennetha kaundy, když hledali vodu pr plánovanou lodge. Voda z pramenů obsahuje nějaké soli, které se sráží podél břehů. 

Viděli jsme zdálky zebry a slony, v močáli byli jeřábi královští a vlhy běločelé a senegalské. jeřábů bylo na jednom místě snad 25.

pondělí 5. srpna 2024

Levhartice a hyeny, safari kolem Luangwy

 Je vůbec možné se Afriky přesytit? Mít dost toho životního stylu nasyceného přírodou, překypujícího životem plným pozorování, kdy se za každým záhybem cesty může skrývat slon nebo levhart? Stačí zajímavý pták a jsem docela nadšený. Ta kouzelná krajina plní zvěře, to se nepřejí.

Dnes jsme opět vstali v 5 ráno. V noci jsem byl na záchodě a slyšel jsem kolem tábora podél řeky přeletět nějaké velmi hlasité ptáky. Bylo kolem jedné ráno, vím to, protože jsem zapomněl vypnout trasování GPS na Ipadu.

Ráno i v noci bylo chladněji než včera, což mi tedy vážně nevadí. Nakonec tu máme dvě Španělky, jednoho Katalánce, dvě Peruánky, jedno Němce a my čtyři Češi. Tři lidi neumí anglicky, jedna z Peruánek, stará Španělka a Katalánec.

Janu Fojtíčkovou zlobí foťák, nefunguje jí autofocus. To zamrzí. 

Ranní safari se vyvedlo, viděli jsme hromadu zvěře. Největší pecka byla mladá levhartí samice hned kousek od mostu a komunikačního stožáru. Prošla nám hned vedle auta, dala se chvilku parádně fotit i točit. Prý tam někde má mladé.


 Ještě předtím jsme  chvilku pozorovali dvě hyeny na lovu. 


U laguny jsme pozorovali stádo zeber a  dvě žirafy. Lagun je tu spousta.


Žirafy Thornicroftovy jsou prý geneticky shodné s masajskými , ale zdá se mi to divné, kresbu na srsti mají jinačí - nepřipomíná vinné listy.

 

Na pláni u Luangwy byla spousta puku. Pozorovali jsme dominantního samce, jak prohání samici a nutí ji k páření. Prý si harém udrží jen asi týden, protože nemá čas se pást a veškerý čas a sílu věnuje samicím.


Zebry Crawshayovy mě těší, přesně odpovídají popisu a jsou vážně jiné než ostatní a snadno k rozeznání.

U další laguny jsme viděli zoborožce kaferské.  

A u ještě jiné laguny jsme fotili hrochy  ponořené v plovoucí vegetaci krásné syté barvy. 


Stará Španělka nezavře pusu. Je to docela únavné.

 Na konec dnešního ranního safari jsme pozorovali stádo slonů se třemi slůňaty, které jsme na stejném místě pozorovali včera. Teď už byli po koupeli a brali prachovou lázeň.


Na cestě zpátky jse podřimoval. K obědu jsme měli míchaná vejce, salát z rýže ze včerejška, fazole v tomatě a pečená rajčata.

Leskoptev, kterou tu vídáme, je Meve's Starling - leskoptev s dlouh7m ocasem.

Koupil jsem vyřezávaný palmový ořech. Je na něm slon a nápis Zambia.

neděle 4. srpna 2024

První safari v Jižní Luangwě

První safari v NP South Luangwa se nadmíru vydařilo. Vstali jsme v 5 a před 6:00 jsme už seděli v autě. Projížděli jsme napřed lesem vysokých stromů mopane, kigelií a dalších, všude plno lián. Kvůli suchu jsou některé laguny a "oxbow lakes" vyschlé. Zpočátku jsme nic moc neviděli, možná první hodinu jsme viděli jen pár impal a puku.

Pak jsme přijeli na otevřenou pláň a začalo to správné safari. Všude bylo plno zvěře, stáda impal a puku, sem tam sloni. Dojeli jsme k místu, kde ostatní auta zahlédla psy hyenovité. Myslím, že jsem zahlédl dva v dalekohledu. Psy následovala hyena, tu jsme viděli dobře. Bohužel odběhli od cesty a my jsme nemohli offroad, prý to stojí pokutu 1000 Kwacha a při druhém přestupku seberou guidovi na půl roku licenci.

Dojeli jsme na travnaté louky podél Luangwy, kterým se říká Puku Flats (nembo možná Puku Plains). Bylo tam plno puku a nějaké impaly, kolem vody plno ibisů, čejky, husice nilské, volavky - byla to paráda.

Ráno byl trochu zmatek, španělská matka Charlotte seděla o tři řady od své dcery Cristiny a mluvila na ní přes celé auto. A nezavřela pusu. Už nám z ní třeštila hlava, tak jsme je přesadili - vyměnila si místo s Janou Křapkovou. 

Andrew objevil místo, kde ostatní auta pozorovala lvy. Bohužel se Andrewovi nechtělo tam jet, protože to bylo offroad. Naštěstí jedním autem přijel ranger a povolil nám sjet z cesty. Lvů tam bylo snad 12 nebo 15, chrápali pod stromem. Moc dobře jsem je neviděl, protože byli na druhé straně auta, ale ostatní byli nadšení.

 

Při návratu jsme se zastavili u laguny porostlé zelenými řasami, kde žije stádo hrochů. Fotili jsme ptáky - ibisy hagedaše, ostnáky - jacany africké, leskoptve a čejky běločelé. Pak se objevilo stádo slonů, kteří mířili k laguně. 

 

Počkali jsme, než sloni přešli kolem nás, a krásně jsme nafotili pijící slony. Slonice měly tři mláďata - jedno docela malé, které ještě pořádně neumělo s chobotem. Byla to paráda!


Na pláni jsme pozorovali stádo zeber Crawshayových, ty mě hodně potěšily. Krajina kolem Luangwy je parádní. Pláně se zlatou trávou jsou porostlé vysokými stromy, tu a tam kanál nebo laguna. Vážně připomíná anglický park. Moc se mi to líbí. 

 

Mám hroznou radost z ptáků. Jsou tu leskoptve s dlouhým ocasem (Leskoptev baobabová, Meve's Starling), teď tu přelétli dudkovci, vodních ptáků spousty. Viděli jsme supy "white backed vulture", jestřábce pochopovitého - Harrier Hawk, orly jasnohlasé, ibisy hagedaše i posvátné. Vrátili jsme se až v poledne. K obědu jsme měli pizzu, zeleninový a bramborový salát.