Ptáci v Okavangu

 Southern Red Billed Hornbill - české jméno nemá. Já bych ho nazval Zoborožec červenozobý jižní.

 

Zoborožec šedý - samice - Grey African Hornbill

Volavka bílá - Great egret.

Volavka obrovská, Goliath Heron

Mandelík fialovoprsý

Ibis posvátný

 

Rozloučení s deltou

 Ráno jsme se rozloučili s deltou Okavanga. Sbalili jsme bagáž, chlapi od mokoro zrušili polní latrínu a sprchu, upekli nám toasty k snidani  a během snídaně nám sbalili stany. Příště už si to budeme dělat sami. Na popel vyhrabali rýčem půlmetrovou díru a nahrnuli tam žhavé uhlíky, doutnající klacky ulili vodou.

 

Celý tábor jsme naložili na mokoro. Poslední rozloučení s voduškami lechwe, nalodili jsme se na mokoro a vydali se kanály Okavanga nazpět. Byla to opět klidná, krásná plavba stejnou cestou, po kanálech mezi lagunami. Okavango mi bude chybět.

Rozloučili jsme se s našimi polers. Dostali 200 pula na osobu, takže to není ani 20$. Za to, že nám věnovali dva a půl dne, je to vážně láce.

Do Maunu jsme jeli jinou cestou, dokonce jsme se brodili. Kolem cesty bylo hodně vypálené buše, pahýly stromů trčely ze spáleniště. U řeky bylo plno krav.

K obědu jsme měli studené těstoviny a česnekový chleba. V Maunu (kde jsme obědvali) jsme rozbili tábor. Dali jsme si sprchu, byla to totální slast.

Marek se učí s mokorem a jedeme na slony. Západ slunce na Okavangu.

 Je chvilka po západu slunce. Sedím u ohně, dívám se na růžovou záři na obloze a je mi krásně. Za křovím se pase stádo vodušek lechwe. Byl to famózní den.

Odpoledne jsme si pospali, pak jsme se šli vykoupat do Okavanga. Voda byla úžasná a chladná jako včera. Marek si pak hrál s mokorem, naučil se s tyčí jako místní poler.

Největší pecka dnešního odpoledne byli dva sloni, kteří slezli k vodě a pásli se na rákosí.Zajeli jsme k nim mokorem - tedy nechali jsme se odvézt - a nafotili si je z vody. 

 

 

 

Byla to poráda, sloni se pásli a čvachtali ve vodě, zklů jim visely trsy vodních rostlin. Splnil jsem si sen, vidět slony z vody.Sice jsme k nim nešli moc nablízko, ale i tak to stálo za to. 

Všechny ženské - katalánky, němky i italka Marta - se po koupání ještě sprchovaly, což mi přijde nadbytečné. Měli jsme spoustu času, posedávali jsme v kempu, klábosili a četli si. Němka Anika má deník plný obrázků, je moc šikovná.

V 17:00 jsme nasedli na mokoro a jeli na západ slunce. Znovyu jsme si vychutnali úžasný klid močálů a mokora klouzajícího kanály. Chvilku před západem slunce jsme dojeli do laguny, kde se převalovala skuinka hrochů. Na břehu byli zejozobi a ibisové, slunce zapadalo a my jsme se dívali a fotili. Byla to paráda.

K večeři nám Gee udělal skvělé jídlo - guláš z hovězího s okurkami, mrkví a malými patizony a k tomu kukuřičné halušky jménem semp.

Okavango mě nadchlo. Sice tu je méně vodních ptáků a méně savců viditelných z mokora, ale walking safari to víc než vynahradily. Krajina je famózní a plavby na mokoru skýtají až meditativní zážitek.

Ranní pěší safari v Okavangu

 Ráno jsme vstali v 5:45, ještě před východem slunce. 

 

 

V noci, někdy kolem 4:30, jsme s Lídou šli na záchod. Mež jsem vylezl ze stanu, prozkoumal jsem baterkou všechny stíny. Tábor spal, na nebi se klenula mléčná dráha, bylo ticho, jen v dálce řvali hroši. Mělo to svojí poetiku.

Ráno jsme do sebe hodili čaj, sušenky a ovoce a vyrazili jsme pěšky do buše. Slunce zvolna šplhalo nad obzor, měli jsme dlouhé stíny a savana svítila dozlatova.

 

Brzy jsme našli stído zeber. Potulovalo se jich tu několik, pásly se kolem vodních ploch na nízké trávě. Zebry nás k sobě pustily na nějakých 15-20 metrů. Byla to paráda, byly nádherně nasvícené. 

 

Kolem vody běhaly čejky běločelé a korunkaté, ve vodě lovily volavky"cattle egret" a "giant heron". Pozorovali jsme několik skupin zeber největší měla na 20 kusů. Opodál se pásly žirafy na pokroucených stromech.

 

 Viděli jsme i vodušky lechwe, pasoucí se na záplavových paloucích vedle vody. Některé laguny a kanály jsou vyschlé, průvodce nám říkal, že jsou tak 6 měsíců v roce pod vodou. 

Viděli jsme i několik slonů, byli to samci, vždy ve dvojicích. Tady je pro ně ideální krajina se spoustou vody. 

Ušli jsme asi 5 km. Všude bylo plno trusu od žiraf, impal a slonů. Byla to vážně paráda. 

Do tábora jsme se vrátili kolem 11.hodiny a dali si brunch - vejce, párky a slaninu. Teď odpočíváme po jídle a užíváme si klid.

Pěší safari v Okavangu

 V 17:00 jsme vyrazili na walking safari. Šli jsme asi 1 km od tábora směrem na jih. Napřed nebylo nic vidět, pak jsme dorazili k vodě, kde se pásla skupinka vodušek lechwe. Tak jsem si připsal další druh do seznamu!

Opodál bylo vidět několik skupin slonů, jedna byla přes kanál od nás. Ve vodě byli hroši a kolem několik vodních ptáků - ibisové, čejky běločelé a zejozob. 

Zapadalo slunce, krajina byla krásně nasvícená a o pár metrů dál se procházely další žirafy. Byla to paráda.

 

Teď sedíme v kempu u ohně, Gee vaří večeři a posloucháme řvaní hrochů, zpěv cikád a kvákání žab. Přes den nebyly slyšet ani cikády, ani žáby. Teď je to hotový koncert.

Okavango nezklamalo. Z vody sice nebylo vidět nic moc, ale pěší safari to vynahradilo. Jen ti komáři jsou otravní.

Koupeme se v Okavangu a pozorujeme žirafy

 Odpoledne jsme se šli vykoupat do Okavanga. Průvodci říkali, že v mělkých kanálech je to v pohodě. Šli jsme asi 200m po proudu atam jsme se vykoupali. Kanál byl sotva do pasu, voda byla chladná a příjemná. 

 

Byl to super pocit, ochladit se uprostřed horkého dne v čisté vodě Okavanga. Při břehu bylo trochu bahno, vlezli jsme do vody přes mokoro. V kanálu bylo dno písečné.

Pak jsme pozorovali stádo žiraf, které přetahovalo kolem našeho tábora. Bylo to úžasné, klidně stát u termitiště a pozorovat majestátní žirafy jen pár desítek metrů od nás.