Pět set metrů pod vrcholem Kili je žhavá láva. Nechce se mi věřit, že by to nemělo vliv na teplotu.
Představte si to. Naše zeměkoule má poloměr 6378 km. Šetři se osle, jak nás v přírodopise učil soudruh učitel Křížek na základce v Kaznějově. Starý kantor, alkoholik a vynikající pedagog, zvaný Starej Křížek, na rozdíl od Mladého Křížka, který nás na téže škole učil zeměpis a tělocvik.
Šetři se, osle. Šest tisíc tři sta sedmdesát osm kilometrů, to je poloměr zeměkoule na rovníku. 6378 kilometrů rozžhaveného magmatu, převážně železa. Na tom máme navlečenou tenoučkou slupku zemského pláště a zemské kůry, tlustou jen pár desítek kilometrů. Ale tady ne. Tady, na rovníku, máme Kilimanjaro. Horu vysokou 5895m nad mořem. Okolní savana, ze které se Kilimanjaro tyčí, má kolem tisíce metrů nad mořem. Takže to, co vidíte, když vystoupíte z letadla na Kilimanjaro International Airport, se nad vámi tyčí do výšky pěti kilometrů.
A teď si představte tu žhavou lávu, která je všude pod námi, pod zemskou kůrou a zemským pláštěm. Ale tady, na Kilimanjaru, je plášť ztenčený popraskaný. Láva vystupuje až pět set metrů pod vrchol. Takže do nadmořské výšky kolem pěti tisíc metrů nad mořem.
Takže si udělejme myšlenkový pokus. Představte si, že z toho Kilimanjara nějak oloupeme všechnu tu skálu. Tu vyvřelinu, ztuhlou lávu, která se nachází mezi žhavou lávou a vzduchem. Máte to? Dostanete něco, co vypadá jako hora žhavé lávy, která tu trčí z masajské savany, na které stojí letiště a všechno kolem vás. Tyčí se to do výšky čtyř kilometrů nad vámi. Celkem pěti kilometrů nad mořem. Ta láva je zavřená v té hoře.
Když ekologičtí alarmisté bijí na poplach nad globálním oteplováním planety, bývají ubývající ledovce na Kilimanjaru jedním z oblíbených obrazů zkázy. Je prokazatelné, že se ledovce na Kilimanjaru zmenšují. Stačí si porovnat fotky z počátku dvacátého století s těmi dnešními. Ale nechtějte po mě, abych věřil, že ta čtyřkilometrová hora lávy, která je skrytá uvnitř Kilimanjara, to žhavé magma. které vystupuje až pět set metrů pod vrcholek Kibo, na tu teplotu a tání ledovců nemá vůbec žádný vliv.
A pak je tu ještě jedna věc. Vrcholek Kilimanjara je asi tak kilometr nad linií bodu mrazu. Nad touto linií jsou teploty pod nulou.
Kilometr.
Nahoře na vrcholku je teplota spolehlivě pod nulou. Ten led, který se ztrácí, zas tak moc netaje. Hlavně a především sublimuje. Ubývá proto, že je méně srážek. Nikoliv oteplením.
Jasně, i méně srážek je klimatická změna. Ale už to nevypadá tak efektně, jako když šermujete těmi hokejkovými grafy s kriticky rostoucí teplotou. Co se Kilimanjara týče, není to o teplotě.
