Ptáci v Jižní Luangwě - Nsefu sektor

  

 Volavka africká - Black Headed Heron

 

Jeřáb královský - Grey Crowned Crane, zde na Tanzaniabirds.net

Výr bělavý - Verreaux's Eagle Owl

Vlha běločelá - White Fronted Bee Eater

Jestřábec pochopovitý - African Harrier Hawk

Přesun do Nsefu

 Dnešek jsme zahájili v 5:30. Celkem rychle jsme sbalili camp a vydali se dál. V Mfuwe jsme nakoupili nějaké jídlo a zásoby vína, chipsů a zázvorového piva. Jana F. a Jana K. koupily lízátka pro děti z vesnic.

Musel jsem si zalepit a vydezinfikovat píchance na ruce. I když to mažu fenistilem, stejně se mi udělal puchýř, který mi pak praskl. Vydezinfikoval jsem to betadynem, zasypal framykoinem a zalepil náplastí. Nebolí to, ale je to otravné. Pak mám dva píchance pod kolenem levé nohy, to zatím bolí a je to otravné. Uvidím, jestli z toho bude taky puchýř. Už jsem i sežral jeden antihistaminický prášek a budu nosit dlouhé kalhoty.

Vesnice cestou z Mfuwe jsou hodně primitivní, domorodé chatrče jsou z cihel s rákosovou střechou. 

 

Vjeli jsme do Nsefu sektoru NP Luangwa, Zpočátku to byl mopanový les, který pak přešel do mopanového buše a pak do nízké travnaté savany poseté suchými stromy. 

Místní lidé jezdí přes park na motorce nebo na kole do Mfuwe, prý někteří jedou na ole i čtyři dny. To si člověk neumí představit. Silnice je jen prohrnutá, docela dobrá, jen místy je písek a koryta řek jsou problematická.  

Kolem poledního byl buš prázdný a bylo vedro jak v peci. 

Přijeli jsme na pláň, kterou protéká voda z horkých pramenů. Prameny navrtali za Kennetha kaundy, když hledali vodu pr plánovanou lodge. Voda z pramenů obsahuje nějaké soli, které se sráží podél břehů. 

Viděli jsme zdálky zebry a slony, v močáli byli jeřábi královští a vlhy běločelé a senegalské. jeřábů bylo na jednom místě snad 25.

Ranní safari v Hwange

Vypravili jsme se na raní safari. Vstávali jsme v 5:30.

Ještě než se pustím do popisu safari, zmíním se o elektrické podušce v posteli. Museli jsme to hned vypnout, abychom se vyspali.

Zpět k safari. V pyžamu jsem vylezl na verandu a vedle naší chatky se pásl ohromný slon.Honza říkal, že v noci měli vedle chatky lvici. Svítil si na ní mobilem. A v noci u waterhole bylo stádo buvolů.

Hwange na zvěř vede. Je to ještě lepší, než jsem doufal. Tedy co se množství a slonů týče. Zdá se, že na antilopy vrané a koňské to zatím moc nevypadá, prý jsou tu hodně vzácné. Tak uvidíme.

Ráno jsme do sebe hodili čaj a moc dobré pečivo - koblihový rohlíček s máslovou náplní. Jeli jsme k hlavní cestě a po asfaltce k Main Campu. Viděli jsme impaly, zoborožce kaferské a slony. Těsně před main campem byla rodinka žiraf.

Udělali jsme okruh přes Bala Bala pan ke Nyamandhlovu Pan.

Hned u Main Camp jsme viděli stádo impal skákat přes plot od campu. O kus dál šla po silnici skupinka impalích samečků a neměli se k opuštění cesty. Hnali jsme je před sebou snad 100 metrů.

Zvěře nebylo moc vidět, jen tu a tam impaly a žirafy.

U Nyamandhlovu Pan je vyvýšená platforma na pozorování zvěře. Posnídali jsme sendviče s vejcem a slaninou. Platforma byla bohužel zavřená, pokrývali ji novou doškovou střechou. U waterhole bylo slušné stádo pakoní a zeber, na břehu odpočíval krokodýl. Krokodýli prý jsou schopni cestovat mezi waterholes na kilometry. Není nic divného najít u waterhole jednoho dva krokodýly, ačkoliv v minulosti žádné stálé waterholes v Hwange nebyly. Totéž platí o hroších - tam to tak nepřekvapuje.

 

Fotili jsme ptáky, leskoptve, zoborožce jihoafrické, jeřáby královské, čejky korunkaté a husice nilské. Také mandelíky dlouhoocasé a orla bojovného - martial eagle, s hlavou podobnou harpyji. Slony jsme ráno nezahlédli, bohužel.

 Na zpáteční cestě jsme fotili žirafy a hrochy. U hroší waterhole kousek od Main campu jsme viděli stádo vodušek znamenaných.

A také jsme viděli steenboka - antilopu trávní.

Ptáci v kráteru Ngorongoro

Čáp simbil (Abdim's Stork)

Ibis posvátný (African sacred ibis)

Drop Kori, samec v toku (Kori bustard, Dickson to vyslovoval jako Kori bastard).

 

Luňák hnědý (Black kite). Obávaný zloděj jídla.

Jeřáb královský, státní symbol Ugandy. V kráteru jsme jich viděli spousty.

Kráter Ngorongoro, oprava auta a lovící hyena, 4.3.

Dnes ráno jsme opustili Sopa Lodge a přes Naabi Hill dojeli do Ngorongoro. cestou jsme nikde nestavěli, tak jsme snad kolem 11:00 projeli bránou.
Dicksonova Toyota Landcruiser celou cestu přes Serengeti vydávalo horší a horší zvuky, až se uprostřed sjezdu do kráteru ozvala rána a další jízda začala být vyloučená. Doplížili jsme se na dno kráteru, Dickson vlezl pod auto a zjistil příčinu - uvolnilo se mu ukotvení hřídele přenášejícího dozadu pohon 4x4. Dickson tomu nějak anglicky říká, nevzpomínám si jak.

Nějak to provizorně opravil - pomocí vypůjčené piksly oleje a gumového pásku to ukotvil, aby mu to tolik nelítalo.
Během opravy mu asistoval David, my ostatní jsme pozorovali zvěř a dávali pozor na blížící se šelmy. Kráter vypadal o dost jinak, než při naší první návštěvě v roce 2011. Téměř celé dno kráteru bylo zelené, zvěř byla rozptýlena po celé ploše kaldery a největší masa zvěře byla v severní části kráteru, kam bohužel nevede moc cest. jezero bylo o hodně větší než minule a kromě něj byla na ploše řada menších napajedel a vodních ploch.

Asi dvěstě metrů od nás jsme si všimli hyeny. Napřed se pohybovala jen krokem, ale zdálo se, že si obhlíží blízko se pasoucí pakoně. Pak začala poklusávat. pakoňů se zmocnil neklid a začali se také pohybovat. Hyena zrychlila - a já začal lovit kameru. Něco z lovu jsem snad natočil, ale v rozhodující fázi mi hyena i unikající pakoně zmizeli za terénní vlnou.
Dickson právě naštěstí dokončil provizorní opravu, takže jsme mohli popojet k hyeně. Hned vedle cesty žrala mládě pakoně, které právě strhla. 

Ze tří metrů jsme pozorovali zakrvácenou tlamu hyenym jak se noří do břišní dutiny pakoně, jak odtrhává kusy masa i s kůží a hladově rozkousává žebra. Bylo vidět, jak obrovskou sílu má v čelistech, kůži i kosti krájela jako nic. 

Za chviličku byla mrtvolka na dva kusy. Kolem se začali opatrně přibližovat šakali, kteří se těšili na svůj díl hostiny. 

Ani jsme nevyčkali konce tohoto představení, Majdě ani marcelce se hltající zakrvácená hyena pranic nelíbila.

Ptáci v Ngorongoro

Hned ráno jsme v Ngorongoro potkali krásného dropa. Dickson nás poučil, že drop je největší pták Tanzanie, který ještě dokáže létat. Dohledal jsem, že to je drop kori (v článku na české Wikipedii je vyfocený samec v toku s nafouklým krkem. Anglicky Kori bustard, latinsky Ardeotis kori).

 

Jeřáb královský je ve státním znaku Ugandy. V kráteru Ngorongoro jsme jich viděli několik, vždycky v páru.

Pštrosí samec byl překvapivě osamocený. Pštrosi v Tarangire a Serengeti byli většinou ve dvojici nebo trojici.
Mrzí mě, že nemám žádnou fotku hadilova písaře. Zahlédli jsme je několikrát v Serengeti i v Ngorongoro, ale nedali se rozumně vyfotit.

Tohle hnízdo snovačů viselo na větvi nad potokem. Škoda, že se nepovedlo zachytit jeho obyvatele.
Opodál bylo na stromě hnízdo kladivouše afrického. Dickson nám ho ukazoval, ale bohužel jsem ho nevyfotil ani nenatočil.