Nazpět do Entebbe

Rozloučili jsme se s NP Lake Mburo.

Na oběd jsme zastavili na rovníku, asi 60 km od Kampaly (tou vzdáleností si nejsem úplně jistý). Je tam stejný betonový artefakt jako u Kasese. Vedle stojí řada etnokrámů, krámek jakési školní charity a hospoda zkřížená s obchodem. 

 

Prodávali ta obrovské naleštěné rohy ankolského dobytka, ale netroufl jsem si to koupit, protože bych to nedovezl. Nakoupil jsem nějaká trika, pár suvenýrů a dárků. Bylo to asi to nejkomerčnější, co jsme v Ugandě zažili, prodavačky nás docela naháněly. Zejména jedna načančaná.

Do Entebbe Guesthouse jsme dorazili kole půl šesté. Dostali jsme půjčený pokoj na vysprchování a přebalení batohů. Vyhodil jsem svoje staré dobré bílé kraťasy, rozřezal jsem je na hadry a otřel si s nimi boty zprasené z buše.

Rozloučili jsme se s Ronaldem. Srdečně, jako se starým přítelem. Ronald se o nás luxusně staral celou dobu. Dělal, co nám na očích viděl. Zařídil nám cultural walk, návštěvu paličů banánového ginu, návštěvu u pasteců Ankole. Zásoboval nás ovocem, kupoval mango, ananasy, dnes nám zastavil u prodavače jackfruit - chlebovníku. Skvěle se s ním po večerech povídalo. Mrzí mě, že jsem si to nenatočil. Dělal to skvěle a bylo vidět že to dělá srdcem. Vzali jsme si na něj kontakt. Jestli ještě někdy v životě pojedu do Ugandy, chtěl bych, aby mi dělal guida.

Přesun do oblasti Ishasha a tabu Wagandů

Čekal nás 70 km dlouhý přesun národním parkem Queen Elizabeth do oblasti Ishasha. Kolem druhé odpoledne jsme dorazili do luxusní Ishasha Jungle Lodge. Tady nehrozí mytí v bush shover, ani suchý záchod splachovaný dřevěnými pilinami, ani spaní ve stanu. Máme prostornou chatu, pravda s plátěnými stěnami a rákosovou střechou, ale se sprchou, záchodem a bidetem. Víc pohodlí, než potřebujeme. Kuchyně je tu výtečná, k večeři jsem měl kozí maso s brambory.

Agama černokrká (Uganda Blue-headed Tree Agama)
Ronald říkal, že kozí maso nesmrdí kozinou, protože je počlivě stahují a kůže nikdy nepřijde do styku s masem. Kozí maso je tu dražší než hovězí. U Wagandů je vepřové, kozí a kuřecí pro muže, hovězí pro ženy, skopové nejedí vůbec, to draze prodávají muslimům.Ronald říkal, že mají striktní tabu - muž nikdy nevstupuje do kuchyně. Když jde ke tchánovi, nikdy se nezouvá, protože kdyby měl díru v ponožce nebo kdyby mu smrděly nohy, měl by hroznou ostudu.

 Styky s rodiči jsou hodně striktní, muži mluví s tchánem, ale s tchýní se jen pozdraví. Totéž žena vůči rodičům manžela. Při návštěvách musí mít muž na sobě tradiční bílou tuniku, která zakryje, kdyby se nedopatřením vzrušil, a také ukryje případné nedostatky na postavě.