Odjezd z Okonjimy

Ráno jsem z postele pozoroval buvolce červené, prasata bradavičnatá a hyenku – aardwolfa. Po snídani jsme pohostinný Okonjima Plains Camp opustili.
Cestou z rezervace jsme pozorovali prasata bradavičnatá a kudu velké. Kdu byli na lizu soli – v Okonjimě je musí dokrmovat solí, protože tamní půda je chudá na minerály a fosfáty. Také jsme viděli dva druhy mangust – mangustu trpasličí a slender mongoose – štíhlé zvíře pískové barvy s černou špičkou ocásku. Škoda že nemám fotku.
Cestou k bráně jsme míjeli záchrannou stanici pro supy. Zdálky jsme viděli velkou voliéru na svahu jednoho ze skalních hřebenů. Po cestě jsme zastavovali, abychom si vyfotili originální dopravní značky upozorňující na jednotlivé druhy zvěře. Po Namibii je leckde k vidění „Pozor prase bradavičnaté“, „Pozor kudu“, severněji také „Pozor sloni“. V Okonjimě mají ještě dopravní značky se supy, gepardy, levharty, psy hyenovitými a oryxy.

Kousek jsme se vrátili po hlavní silnici k sever a pak už jsme zamířili na východ k Waterbergu. Cestou jsme míjeli farmu u Klein Waterbergu, kde jsme původně měli bydlet. Na první pohled vypadala dost hrozivě.
Vedle silnice jsme pozorovali velké hejno supů. Někteří kroužili, jiní posedávali na stromech a další něco žrali na zemi.

Když jsme zastavili, abychom si je vyfotili, zvedli se a odlétli. Zřejmě nemají s lidmi dobré zkušenosti.

Pěší safari v Okonjimě

Ráno jsme si přispali až do 9:00. Po snídani jsme šli na pěší safari – Self trail. Jsou tu tři značené stezky pro pěší a dokonce cyklostezka.

Vybrali jsme si pětikilometrový Giraffe trail vedoucí na skalnatý sráz s vyhlídkou na rezervaci.

 

Tuhle stopu jsem považoval za žirafí, ale je to zebra.

 Byla to příjemná procházka, nebylo moc vedro a buš s termitišti byl pěkný na pohled.

Bohužel jsme neviděli nic moc zvěře – jen z vyhlídky jsme v dálce pod sebou dalekohledem pozorovali kudu, pakoně a zebry.

Na zpáteční cestě jsme vyplašili prase bradavičnaté – těch je tu opravdu hodně a odvažují se do bezprostřední blízkosti lodge.

Okonjima

Cesta do Okonjimy byla otravná a dlouhá. Opět jsme najeli za den asi 600 km, což hlavně chudáka Honzu unavilo. Naštěstí to byl skutečně poslední dlouhý přesun.
Jeli jsme dlouho rovnou planinou, až kousek před Otjiwarongem se začaly nad bushveldem objevovat osamělé hory. Každá z těchto hor by v Evropě představovala turistický cíl par excellence – v Namibii o nich není v průvodcích ani zmínka a zřejmě tam ani nevedou cesty ...

Okonjima Plains Camp je hodně luxusní záležitost. Bungalov, kde bydlíme, má rozměry větší než Teskovic dům v Klukovicích – a pro leckterého majitele garsonky by to byl neskutečný luxus. Každá ze dvou našich postelí má rozměry jako 1,5 bed v hotelu a vyspal by se na ní manželský pár – dobře, ne úplně pohodlně, ale vyspal.

Úplně mě ale dostává obrovské okno přímo proti postelím, hledící do travnatého bushveldu. Včera (14.7.) jsme přijeli před 7 hodinou a byla tma jako v pytli. Moc mě proto ráno potěšil pohled do buše, kde se pásli oryxové a prasata bradavičnatá – a to vše jsem mohl pozorovat z teplé postele.

 Bungalovy i hlavní budova jsou nové, z roku 2014, a designově vychytané. U hlavní budovy je větrník, který čerpá vodu do bazénu a zároveň dokresluje farmářskou atmosféru. Hlavní budova s recepcí a restaurací se příznačně jmenuje The Barn, stodola.

Okonjima bývala dříve dobytčí farma. Od roku 1980 se systematicky přebudovala na privátní rezervaci. Zároveň tu sídlí neziskovka Africat, která se zabývá záchranou a reintrodukcí šelem – hlavně gepardů a levhartů. Šelmy učí lovit a vypouštějí je do rezervace. Funguje tu důmyslný  systém plotů a bran: je tu vnější perimetr pro šelmy a vnitřní perimetr pro turisty, kde jsou jen býložravci. Jestli jsem to správně pochopil, ještě tu je samostatné ohraničená oblast pro Africat.
 Na území rezervace Okonjima je plno zvěře. Díky vybudovaným napajedlům tu prosperují původní i znovuvysazené druhy býložravců – oba druhy zeber (horská Hartmannova i stepní Burchellova), žirafy, kudu, přímorožci - oryxové, antilopy skákavé – springboci, buvolec káma – red hartebeest, antilopa losí – eland, pakůň modrý a další.
Hlavním zaměřením Africatu jsou gepardi. Lvi tu nežijí, protože je pro ně farma příliš malá a protože by vybili gepardy. Všechna odchovaná zvířata mají límce pro radiotracking.
Bohužel se tu nesmí jezdit vlastním vozem – jen placené guided tours s průvodcem. Ty jsou zaměřeny jen na šelmy, ostatní druhy zvěře jsou jen jako bonus.