Vstali jsme ráno ve 4:50. Dali jsme si čaj, spalili snídaňové breakfast boxy a vyjeli k osadě kmene Hadzabe. Hadzabe jsou příbuzní kmene Křováků, stejně jako oni vyslovují mlaskavou hlásku. nejsou ale tak malí a nemají vlasy jako pepřová zrnka. Neznají zemědělství, jsou to lovci a sběrači.
Když jsme dorazili do vesnice, dýmala tam tři ohniště. U jednoho seděli dospělí muži, u druhého mladí chlapci a u třetího ženy.
Malých dětí bylo málo, jen dvě tři děti v batolecím věku. Ženy byly zabalené v pestrých látkách. Muži měli převážně šortky, většina z nich měla na sobě kůže z paviánů a antilop.
Kus od ohniště stál totem - větve ve tvaru Y ověšené parožím z kudu a antilop.
Průvodce Alfan nám ukázal jejich chýše pro suché období. Byly to jen chatrče z listů agáve a proutí přikryté kusy igelitu. Alfan tvrdil, že na období dešťů se Hadzabe stěhují do jeskyní a do dutin v kmenech baobabu.
Náčelník kmene napěchoval dýmku marihuanou, mohutně zabafal, zadržel dým v plicích, dokud se nerozkuckal, a pak dal kolovat. Nabízeli nám, abychom si dali s nimi, ale s díky jsem odmítl. Honza se pochlapil a potáhl si. Alfan říkal, že marihuana je v Tanzanii ilegální, ale lidé ji tajně pěstují a Hadzabe si ji pak od pěstitelů kupují.
David měl s sebou malu placatku vodky. Nabídl ji Hadzabe. Lovci se sesypali kolem láhve, nadšeně si přihýbali a chválili, jaká je silná. Za chvilku bylo po vodce. Měl jsem z toho napřed trošku divný pocit a ptal jsem se Alfana, jestli je to v pořádku, ale Alfan se jen smál a řekl, že Hadzabe všechno vykouří, všechno vypijou a snědí všechno co ulové, kromě hyeny a supa, protože hyeny a supi se starají o jejich mrtvoly, které zanechávají v buši.
