Let do Istanbulu byl v pohodě, většinu jsem ho prospal. Jídlo při letu bylo dost bídné, kam se Turci hrabou na Emirates. Do Istanbulu jsme dorazili po jedné odpoledne, zhruba v době, kdy jsme měli přistáva ve Vídni.
Trasa z Daru vedla na sever přes somálské Mogadishu, až k pobřeží Arabského poloostrova. Pak otočili kurs severozápadně podél pobřeží (ale stále nad Rudý mořem), na špičku Sinaje do Alexandrie a pak nad pyramidami (Peter je viděl z okna), opět změna kursu na sever směr Istanbul. Zřejmě se chtěli vyhnout přeletu přes Izrael.
V Istanbulu jsme dostali nové letenky na let do Vídně v 17:40. Takže se domů dostanu kdoví kdy v noci. Turci jsou psi pohanští, arogantní, neschopní. Kluk na transfer desku byl arogantní až hrůza.
Šli jsme s Igorem hledat lounge a když jsme obešli všechny tři, co tu jsou, řekli nám, že ta správná tu ještě není. Dali jsme si dobrý oběd a nakoupili sladkosti - koupil jsem domů baklavu a nadívané datle. Bylo to dost drahé, ale co už. Teď na světelné tabuli svítí zpoždění 30 minut. Paráda. Když se dostanu do postele před jednou v noci, můžu mluvit o štěstí.
pondělí 1. července 2019
Trable s Turkish Airlines
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)