pondělí 25. února 2013

Oběd nad Francií, 15:05

Jsme nad francouzskými alpami. Máme hlad, kvůli zpoždění v Amsterodamu se zpozdil i náš oběd. Ale z kuchyňky už něco voní.
Ukazuje to, že poletíme přes Korsiku, Sardinii, Sicílii a Libyi. Apeninskému poloostrovu se vyhneme.

Nad Lotrinskem, 14:35 východoafrického času

Jsme nad Lotrinskem. Podle flight trackeru máme 6508 km do Nairobi a letíme rychlostí 935 km/h. Venku je -54°C.

Amsterodam, 25.2.2013, 12:00

Tak konečně jsme odstartovali do Afriky! Máme hodinu a půl zpoždění kvůli výpadku počítačové sítě řídící letový provoz nad Německem. Za vším hledej IT!

V Nairobi budeme mít asi trochu honičku, protože zatím nemáme palubní lístky. V Praze nám je vystavili jen do Nairobi.
Letíme Boeingem 747-400 Jumbo Jet. Je to opravdu pohoda, letadlo je obrovské, sedíme u okna a máme sami pro sebe tři sedadla.

Protože nad Německem pořád nejde řízení letového provozu, poletíme přes Francii a Itálii. Jsem zvědav, co bude během letu vidět. Ráno jsme při letu z Prahy viděli nad mraky duhu. Jsem zvědav, jestli to vyjde na fotce.

Kvůli změně trasy jsme museli dotankovat palivo, protože je to o něco delší. To nás zase zdrželo :-(. Podle palubního počítače máme v Nairobi být kolem 21:30. Budeme mít jen půl hodiny na přestup. To není mnoho.
Přeřídil jsem si hodinky na čas v Keni a Tanzanii. Překvapilo mě, že Nairobi je zhruba na poledníku Moskvy - o dvě hodiny od nás (teď v zimě).

neděle 24. února 2013

Letiště Václava Havla, hotel Courtyard Marriot, 24.2.2013, 20:15

Zahajuji tenhle deník z naší africké cesty do národních parků severní Tanzanie. Sedím na posteli v hotelu na letišti v Praze a těším se na zítřejší let. Vedle mě sedí Majda, která je hlavní příčinou, proč se po roce a čtvrt vracím znovu do severní Tanzanie.
Před rokem a čtvrt, na konci října 2011. jsem navšívil Tanzanii poprvé. Jeli jsme s Honzou Plívou a Davidem Kůsem, navštívili jsme Tarangire, Serengeti, Ngorongoro, lake Eyasi a Lake Manyara.
Tentokrát je trasa mírně pozměněna. Vypustil jsem Lake Eyasi a přidal Arusha National Park a oblast Lake Ndutu na hranici Ngorongora a Serengeti. Tam jsem ještě nebyl a moc se tam těším: mělo by to být zase něco trošku jiného.
Být to na mě, asi bych nejel znovu do Tanzanie na ta stejná místa. Zkusil bych pravděpodobně Keňu,namibii anebo jižní Afriku. Ale Majdu uchvátilo Ngorongoro, a protože udělala úspěšné přijímačky na církevní gymnázium, chtěl jsem jí ten zážitek dopřát.
Přijdu si už jako zkušený africký cestovatel (ha ha, po jedné cestě), ale je pravda, že na tuhle cestu jedu lépe připraven. vezu méně oblečení (všude tam lze prát), dvě videokamery (starou pro jistotu a novou s vychytaným stabilizátorem) a budíka, abychom zítra nezaspali.
Do Prahy nás odvezl Míša (táta s mámou jsou v Konstantinových Lázních). Lídu jsem dnes ráno vezl na chirurgii zrentgenovat koleno, které si včera narazila na bruslích. Ráno si ani nebyla schopná oblíct ponožku, cítíl jsem se provinile, že si odjedu a nechám doma ženu, která skoro nemůže chodit, ale David Livingstone taky nechal doma starou se souchotinami, a navíc Lídě ta noha do odpoledne splaskla.
Mám obavu, jak se nám podaří usnout a jak se nám podaří ráno vstát. Budík je nařízený na 4:40, snad to bude v pohodě.
Ještě pár slov o cestě: jedeme opět se Stella Travel, ve čtyřech. Kromě mě a Majdy jede ještě David Kůs a jeho přítelkyně Marcelka Turková. Jsem zvědav, jak to bude pasovat dohromady.
Poletíme přes Amsterodam a Nairobi na Kilimanjaro Airport. Zítra už budeme usínat jen kousek od Arusha National Park!
Máme v plánu: Arusha NP (dvě noci - jeden den), Tarangire (dva dny - dvě noci), Lake Ndutu (jednu noc), Sopa Lodge v Serengeti (dvě noci), Ngorongoro (jedna noc) a cestou na letiště ještě Lake Manyara. Je toho hodně. Těším se moc! Hlavně musím fotit a točit.

pondělí 27. února 2012

neděle 12. února 2012

Záhadná antilopa ze Serengeti - Bahnivec severní

Psal jsem tu o neúspěšném lovu lvic na antilopy, který jsme pozorovali ve středu 26.10.2011 na cestě ze Seronery do Ngorongoro.

Cituji z předchozího příspěvku:
 Nejsem si jistý, co to bylo za antilopy. Na místě jsem si myslel, že to jsou impaly, ale Dickson říkal, že to byly antilopy bushbuck. To by měl být lesoň pestrý (obrázky třeba tady a tady, později jsme ho viděli také na Lake Manyara). Což se mi nezdá - na obrázcích na Internetu má lesoň tmavší srst na čumáku a kolem krku, na hřbetě má bílé pruhy a na bocích bílé značky. Na fotce je vidět srst světle pískové barvy, pod bradou bílá. Co to bylo, to se s jistotou už asi nedozvím, protože fotky nedovolují bližší určení.

Nedalo mi to a ještě trošku jsem se tím zabýval. Dospěl jsem k závěru, že se jedná o bahnivce severního (Bohor reedbuck, Redunca redunca, také tady na české Wikipedii, tady na anglické, tady na stránce Ultimate Ungulate).
Bahnivci se v Serengeti vyskytují. Sedí vzhledově: na fotce vpravo je jasně vidět tvar hlavy s velkými slechy, písková barva, bílé břicho a okolí tlamy, náznakem je vidět i tmavší skvrna pod ušními boltci - vyústění pachové žlázy. Pasuje i způsobem života v mokřinách.
Možná, že jsem si i špatně zapamatoval, co říkal Dickson, a popletl jsem si reedbucka s bushbuckem.