Po absolvování muzea v Great Zimbabwe jsme se domluvili, že se rozdělíme. honza, Peter, Igor a Barunka chtěli do Masvinga, Pavel, Mára a já s Lídou jsme chtěli na křovácké malby a k jezeru. Ernest, náš průvodce, nás odvezl do nové lodge, Skupina B pokračovala s Andersonem do Masvinga.
V nové lodgi bylo všechno v přípravě. Na zahradě se fotily čtyři nádherné černé holky. uvnitř byly kýčovité zlaté žídle a štuková výzdoba. Na jídlo jsme museli dlouho čekat, třebaže Ernest volal naši objednávku předem.
Po jídle jsme zjistili, že Anderson ještě nedorazil. Byli jsme z toho dost otrávení a snažili jsme se na něj sehnat telefon přes agenturu. Za cca 30 minut Anderson s Peterem dorazili - zasekli se v Masvingu na obědě v místní variantě KFC.
S Andersonem a Peterem jsme zajeli na křovácké malby u jezera Mufirikwi. Byly opět parádní. Pak jsme se jeli podívat na ústí jeskyně, která prý vede až na vrchol Great Zimbabwe na akropolis. Údajně to je přirozená jeksyně, kterou si staří obyvatelé rozšířili (a dnes je opět zasypaná z důvodu bezpečnosti). Stále se prý dá otestovat průchodnost, když se zapálí oheň a kouř projde tunelem až na Akropolis. (Ernest nepoužívá termín Akropolis, ale King's Hill).
U ústí tunelu je výhled na kaňon, kterým odtéká voda z přehrady - ake Mutirikwi. Je hluboký a spadá do něj vodopád. Přejeli jsme přehradní hráz a když jsme se otáčeli, seběhly se k nám děti prodávající u silnice mandarinky. Teď mě mrzí, že jsme jim nezastavili.
Zítra odjíždíme přes Bulawayo do Matopos.
Žádné komentáře:
Okomentovat